Statisíce Rumunů se bouří proti vládě, která chce prominout korupci politikům. Ministři odcházejí

Martin Ehl Martin Ehl
Aktualizováno 2. 2. 2017 16:38
Stovky tisíc Rumunů protestují proti vládnímu dekretu, který ruší deset let úspěchů v boji proti politické korupci. Vláda sociálních demokratů, kteří loni v prosinci vyhráli volby, je pod obrovským tlakem a někteří ministři už odcházejí. Protestů se účastní hlavně mladí, kterým vadí, jak se generace jejich rodičů nechává manipulovat, tvrdí sociologové. Rumunský prezident Klaus Iohannis během čtvrtka oznámil, že podal u ústavního soudu stížnost proti nařízení.
Protesty v rumunské metropoli.
Protesty v rumunské metropoli. | Foto: Reuters

Bukurešť – Rumunská vláda se zachvěla po největších protestech v ulicích rumunských měst od roku 1989. Nejméně tři sta tisíc lidí vyšlo do ulic Bukurešti a dalších měst v noci na čtvrtek poté, co vláda postkomunistických sociálních demokratů tajně v úterý v noci přijala dekret, jímž de facto ruší tresty za korupční jednání.

Právě z řad sociálních demokratů se rekrutuje nejvíce politiků odsouzených či obviněných z korupce mocným protikorupčním úřadem DNA.

Sociální demokraté měli také po loňských parlamentních volbách problém jmenovat premiéra, protože jejich šéf Liviu Dragnea je mezi vyšetřovanými.

Dekret omilostňuje ty, kteří jsou obviněni, že brali méně než v přepočtu zhruba 1,2 milionu korun, kteří byli v konfliktu zájmů nebo spáchali další menší zločiny související s korupcí. Týká se to více než dvou tisíc vyšetřovaných případů zneužití veřejné moci. Osvobozen by tím měl být právě i šéf vládnoucí strany Liviu Dragnea.

Odstupují už i ministři

Ve čtvrtek odstoupil ministr obchodu a podnikání Florin Jianu s odůvodněním, že by se nemohl podívat svému synovi do očí. Dočasně se své funkce vzdal i předkladatel dekretu, ministr spravedlnosti Florin Iordache. K odvolání dekretu vyzval své kolegy i místopředseda strany a starosta města Jasi Mihai Chirica.

"Situace uvnitř strany je velmi napjatá, už odešla i část věrných straníků," domnívá se Mona Dirtuová, novinářka a bývalá šéfredaktora jednoho z ekonomických listů v zemi.

Lidé jsou odhodláni protestovat, dokud vláda dekret neodvolá. Rumuni totiž v posledních dvou letech v průběhu vlády technokratického kabinetu nabyli dojmu, že těžký a dlouhý boj proti korupci, za níž Rumunsko pravidelně kritizuje Evropská unie, konečně nese ovoce. Za mřížemi či mezi vyšetřovanými se ocitla řada dříve nedotknutelných politiků.

"Demonstrace nejsou proti vládě či straně, která vyhrála volby. Je to protest proti dekretu a proti principu, že politici mohou krást," domnívá se Liviu Iolu, bývalý novinář a bývalý mluvčí technokratického premiéra Daciana Ciolose. "Nemyslím si, že vláda ten tlak ustojí."

Bukurešť kritizuje i Evropská unie

Do Bukurešti už směřovala varování z Bruselu a několika členských států EU, které vyjádřily znepokojení nad dekretem i demonstracemi. "Pokud by to zůstalo platné, tak by to zvrátilo desetiletý proces boje proti korupci v zemi," tvrdí Mona Dirtuová.

Rumunsko se po nástupu populistů a nacionalistů v Polsku a Maďarsku stalo oblíbeným cílem zahraničních investorů. V zemi je registrováno také více než 500 českých firem. Nynější protesty už se odrazily na oslabování místní měny lei, která klesla na sedmiměsíční minimum s výkyvy, které nezažila od roku 2013.

"Centrální banka sleduje vývoj a je připravena udělat svoji práci, pokud by to bylo potřeba," řekl mluvčí centrální banky Dan Suciu s tím, že nemůže politickou situaci více komentovat ani nemůže hovořit o případných intervencích na trhu.

Podle Livia Iola protestují v ulicích sice převážně mladší lidé, ale jde o mezigenerační záležitost. "Opozice je velmi slabá a bez vůdce, protesty v ulicích nejsou rozhodně v její režii, chybí ji vůdce," řekl Iolu.

Sociolog Marius Cosmeanu se ale domnívá, že právě mladší generace vidí v protestech velkou šanci, protože v rumunské společnosti roste napětí. Sociální demokraté, které volí převážně starší a venkovské obyvatelstvo, loni volby drtivě vyhráli jen kvůli velmi nízké účasti 39,5 %. Z celkového počtu voličů pro ně hlasovalo jen 18 %, ale díky upravenému volebnímu zákonu získali nadpoloviční většinu v parlamentu. Jejich hlavním slibem byly vyšší důchody. "Mladí v tom vidí velké drama, protože nedokážou svým rodičům vysvětlit, jak jsou manipulovaní," řekl Cosmeanu.

Zakročit by mohl Ústavní soud

Důležitou roli v tlaku na vládu hraje prezident Klaus Iohannis, který od úterní noci také tlačí na vládu, aby dekret odvolala. Na své poměry hovoří často a ostře do médií a konzultuje s právníky a soudci možné kroky proti vládě. Teoreticky by dekret mohl odvolat Ústavní soud, ale situace je podle pozorovatelů velmi zamotaná. Pokud jde o instituce, proti sobě stojí na jedné straně vláda a parlament, na druhé prezident a Ústavní soud.

Jisté je jen jedno: dokud vláda dekret neodvolá, lidé budou v ulicích protestovat nadále. "Lidé se tentokrát zdají odhodlanější než dříve,“ tvrdí Dirtuová. Už v roce 2015 po tragédii, kdy při požáru v klubu, který neměl dostatečné zabezpečení, a přesto dostal povolení, zahynuly čtyři desítky lidí, lidé demonstrovali proti korupci a donutili k rezignaci tehdejší vládu sociálních demokratů.

"Je to organizovaná zločinecká skupina, ne vláda. Je s nimi třeba skoncovat,“ nebere si servítky Marius Cosmeanu. "Většina lidí v ulicích jde druhý den do práce. Ale protestovat přijdou znovu. Den D má přijít v sobotu."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před víc než měsícem převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie zasáhla slzným plynem a zábleskovými granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, se policie snažila střelbou rozehnat tamní demonstraci, není ale jasné, zda použila ostré náboje nebo gumové projektily.

Zatím nejsou zprávy, že by při nedělních demonstracích byli mrtví či zranění. Protesty v dalších městech jsou dosud podle informací Reuters poklidné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy