Bukurešť - České předsednictví v EU zatím naráželo na kritiku převážně ve starších členských státech v západní části sedmadvacítky.
Noví členové, kteří stejně jako Česká republika rozšířili unii v posledních pěti letech, dosud neshledávali na českém šéfování EU nic závadného, nebo si to alespoň nechávali pro sebe.
Jako první dalo nyní najevo svoji nelibost Rumunsko. Bukureští se nelíbí, jak Evropská unie postupuje vůči Moldavsku.
Ačkoliv šéf rumunské diplomacie Christian Diaconescu výslovně nikoho nejmenoval, dal jasně najevo, že kritika míří na středeční návštěvu Mirka Topolánka v Moldavsku.
Český premiér vyzval obě strany k dialogu, zastavení násilností a snaze překonat rozpory. Setkal se jak s prezidentem a šéfem vládnoucích komunistů Vladimirem Voroninem, tak i s opozicí, která považuje volby ze začátku dubna za zmanipulované.
Bukurešť ale chce, aby unie více zatlačila na moldavskou vládu a naznačuje, že by byla na místě i hrozba sankcí vůči Kišiněvu.
„Měli bychom si ujasnit, jakým směrem se vyvíjí situace ve státě, který sousedí s Evropskou unií. Tři mladí lidé byli zabiti po zadržení policií. To by se mělo stát hlavním motivem pro náš další postup," cituje Diaconesca deník Financial Times.
Rumunský ministr narážel na zprávy, že tři ze zatčených demonstrantů v Kišiněvě zemřeli poté, co je policisté surově zbili a neposkytli jim lékařskou pomoc. Další dva lidé jsou nezvěstní.
Mladíci se zúčastnili 8.dubna protestů, při kterých dav prorazil policejní kordony a zdemoloval budovu parlamentu i část prezidentského paláce.
Opozice zpochybňuje vítězství vládních komunistů, volby podle ní nebyly svobodné a provázely je podvody. Volební komise na žádost prezidenta provedla přepočítání hlasů. Výsledek byl stejný: výhra komunistů s téměř padesáti procenty získaných hlasů.
Rumuni chtějí, aby se unie jednoznačně přiklonila na stranu opozice a proti vládnoucím komunistům.
Topolánek to ve středu neudělal a podle všeho tak neučiní ani vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana, který přicestoval do Kišiněva v pátek.
Brusel se naopak zděsil návrhu rumunského prezidenta nabídnout více než milionu Moldavanů občanství Rumunska. Moldavský prezident obvinil rumunského protějška, že se snaží jeho zemi destabilizovat a zničit.
„Slova rumunského prezidenta o čtyřech milionech Rumunů v Moldavské republice jsou nebezpečná," řekl moldavský prezident Voronin ve středu po jednání s Topolánkem.
Moldavská vláda zavřela po protestech hranici s Rumunskem a tvrdí, že demonstranti byli řízeni Bukureští a rumunským velvyslanectvím v Kišiněvě.
Konflikt může ohrozit průběh summitu EU k tzv. Východnímu partnerství se šesti postsovětskými republikami, který je naplánován na 7.května do Prahy. Moldavsko je mezi pozvanými zeměmi.
Mnozí Rumuni považují Moldavsko za jakousi rumunskou obdobu NDR.
A za umělý stát, který existuje jen díky tomu, že tuto oblast, v minulosti známou jako Besarábie, Stalin anektoval a začlenil do Sovětského svazu v rámci tajných protokolů nechvalně proslulého sovětsko-německého paktu „Molotov-Ribbentrop."
Historicky je Moldavsko spojené s Rumunskem, většina Moldavanů hovoří rumunsky. Snahy o spojení obou po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ale v Moldavsku nezískaly většinovou podporu.
V současnosti ale může být pro řadu mladých Moldavanů rumunské občanství a tím i vidina volného pohybu v EU lákavou nabídkou. Ostatně pro komunisty hlasovali ve volbách převážně starší lidé.
