Rozhovor z Kyjeva: O svůj plyn se už bát nemusíte

Martin Novák Martin Novák
6. 2. 2010 13:15
Rozhovor s analytikem Ildarem Gazizullinem z Mezinárodního centra politických studií

Kyjev (Od našeho zpravodaje) - Ukrajina si v nejbližších hodinách zvolí nového prezidenta. Viktor Juščenko odchází, nahradí ho buď premiérka Julija Tymošenková, nebo jeho poražený soupeř z oranžové revoluce roku 2004 Viktor Janukovyč.

Evropu především zajímá, co to udělá s plynem. Přes Ukrajinu proudí do Evropy podstatná část ruského plynu a loňský několikatýdenní výpadek postavil řadu zemí před perspektivu, že jednoho dne se mohou ocitnout bez plynu, a to dokonce uprostřed tuhé zimy.

Jak volby vlivní rusko-ukrajinské dohody o zásobování plynem a vůbec energetiku v Evropě hodnotil v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední ukrajinský analytik v oboru energetiky Ildar Gazizullin z kyjevského Mezinárodního centra politických studií.

A.cz: Můžeme očekávat nějaké podstatné rozdíly v ekonomickém programu mezi Tymošenkovou a Janukovyčem?

Ildar Gazizullin z kyjevského Mezinárodního centra politických studií
Ildar Gazizullin z kyjevského Mezinárodního centra politických studií | Foto: Martin Novák

Nemyslím si, že jejich politika a chování by se příliš lišily, ať vyhraje jeden nebo druhý. Nový prezident bude velmi limitován důsledky těžké ekonomické krize, kterou Ukrajina prochází.

Musí učinit nevyhnutelné kroky, jako jsou stabilizace státního rozpočtu, zvýšení nájmů i cen za odběr plynu a elektřiny domácnostmi i firmami. Ukrajina je ve složité situaci a možností, jak problémy řešit, není mnoho.

A.cz: Janukovyč tvrdí, že smlouva o dodávkách plynu, kterou v listopadu podepsala Tymošenková v Jaltě s Putinem, je nevýhodná. Vyjedná prý pro Ukrajinu lepší podmínky...

Ano, skutečně Tymošenkovou kritizuje a tvrdí, že dokáže Moskvu přesvědčit, aby nám plyn dodávala levněji. Ale bude pro něj těžké tento slib splnit. Hlavním problémem jsou dluhy státní ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz. Bude mít problémy letos platit za dodávky ruského plynu, i když se zvýší cena za plyn, odebíraná ukrajinskými domácnostmi a podniky.

Ukrajinští politici rozhodne budou muset znovu jednat s ruskými, protože jinak nikdo Naftogazu z dluhů nepomůže.

(Vše o ukrajinských volbách, Tymošenkové a Janukovyčovi naleznete po kliknutí na následující grafiku.)

A.cz: Jak velké je v tuto chvíli zadlužení Naftogazu?

Čtyři až pět miliard dolarů. Ukrajina bude muset s Ruskem jednat buď o odkladu dluhů, nebo o možném puštění ruského kapitálu do ukrajinského energetického sektoru. Například do tranzitu ropy a plynu. Janukovyč i Tymošenková bezpochyby půjdou tímto směrem. I tady mezi nimi nevidím velký rozdíl.

Přečerpávací plynová stanice v Bogoričansku nedaleko ukrajinské západní hranice.
Přečerpávací plynová stanice v Bogoričansku nedaleko ukrajinské západní hranice. | Foto: Reuters

A.cz: Nová plynová krize a přerušení dodávek tedy po volbách nehrozí?

Ne. Myslím, že se Evropa nemusí ničeho takového bát. Rusko nemá zájem na žádné krizi. Janukovyč i Tymošenková se chystají být vůči Rusku vstřícní a přátelští. A v Moskvě jsou si toho vědomi. Rusko bude tak tři měsíce čekat, až se na Ukrajině vše uklidní a pak začnou v klidu další jednání o plynu.

A.cz: Janukovyč přišel s teorií, že Ukrajina by neměla být závislá na plynu, když má dost zásob uhlí na více než sto let. A zdrojem energie by tak mohlo být uhlí. Nakolik je to reálné?

Obávám se, že ekonomicky by to nedávalo moc smysl. A že ruský plyn je i po zvýšení cen pro Ukrajinu výhodnější než to, co navrhuje Janukovyč. Není žádným tajemstvím, že Ukrajina sice má obrovské zásoby uhlí, ale jeho těžba je složitější a dražší, než je tomu v řadě jiných států. Například v Rusku, Polsku nebo Kazachstánu.

Problémem také je, že technologie těžby a vůbec veškeré zařízení jsou na Ukrajině velmi zastaralé a neumožňují efektivní těžbu. Tymošenková sice před časem začala jednat o možnosti investic zahraničních podniků v tomto směru, ale pokud je mi známo,  tak se zatím nic nestalo.

A.cz: Nakolik je současný důlní průmysl, soustředěný hlavně v Donbasu na východě země, dotovaný státem?

Zhruba více než polovina dolů je dotována. Ačkoliv některé doly jsou soukromé a ziskové. Bohužel řada státních dolů je vedena dost neefektivně a státní peníze nejsou efektivně využívány. Na východě Ukrajiny je hornictví obživou pro mnoho lidí, takže je samozřejmě složité dopustit kolaps byť i jen části tohoto odvětví. Mělo by to těžké sociální dopady.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Zdroj: ČTK
Další zprávy