Češi ji zavřeli a deportovali. Přesto se jí stýská

Martin Novák Martin Novák
2. 2. 2010 14:00
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák živě ze své cesty z Ukrajiny

Luhansk (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Přízemní domky s malými okny se potápějí v tající mase sněhu.

Hlavní ulici brázdí minibusy, známé na velké části území bývalého SSSR jako maršrutky, a za drobné nabírají na zastávkách cestující. Mezi nimi shánějí v odpadcích a na chodnících jídlo smečky divokých psů.

V dálce jsou vidět panely v centru města, o kus vedle se rýsují siluety uhelných dolů a továren nedaleké průmyslové zóny Jubylejnaja.

Světlana před svým domem v Luhansku
Světlana před svým domem v Luhansku | Foto: Martin Novák

Tady, ve staré části východoukrajinského města Luhansk, jen několik kilometrů od ruské hranice, žije pětačtyřicetiletá Světlana (své příjmení si nepřála zveřejnit). Nedobrovolně, protože by raději žila v Česku.

Kvůli propadlému povolení k pobytu ale skončila za mřížemi a nakonec ji z Prahy deportovali s několikaletým zákazem pobytu.

Ani vazba nebyla zlá...

Na východě Ukrajiny, postiženém velkou nezaměstnaností a hospodářskou stagnací, těžko shání dobře placenou práci. Lidé odtud spíše odcházejí, než že by se vraceli.

Pro Čechy má navíc jen slova chvály. I ve vazbě a při jejím deportování prý podmínky byly velmi dobré a lidé se chovali slušně.

Vše o ukrajinských volbách, Tymošenkové a Janukovyčovi naleznete po kliknutí na následující grafiku

"Po těch letech, které jsem prožila v Česku, už se skoro na Ukrajině necítím jako doma. Když zavřu oči, vidím hlavě Prahu. Stýská se mi. Po Česku i po Češích. Když tady mluvím rusky nebo ukrajinsky, pletou se mi do toho česká slova a lidé mi říkají, jak to divně mluvím," říká Světlana. Tvrdí, že Češi se k sobě navzájem chovají mnohem lépe než Ukrajinci.

Od té doby, co se vrátila, tráví čas z velké části v křesle s cigaretou. Několik dní v týdnu má špatně placenou práci v malé bance.

Žije s matkou, syn už je dospělý a bydlí s manželkou v jiné části Luhansku.

Nelichotivé srovnání

To, že patřila mezi zhruba 150 až 200 tisíc Ukrajinců, kteří si vydělávají prací v České republice, je na jejím domě vidět. Jako jediný v širokém okolí má nová, víc tepla zadržující okna a baráček je v mnohem lepším stavu než ty okolní.

"V Česku jsem se do práce těšila, tady vůbec ne. Na Ukrajině je to spíš pořád horší a horší. Říká se, že chceme do Evropské unie, ale já mám spíš pocit, že se jí vzdalujeme," tvrdí.

Divocí psi patří k ulicím Luhansku
Divocí psi patří k ulicím Luhansku | Foto: Martin Novák

V dobách Sovětského svazu to prý její rodina neměla jednoduché. Děda po druhé světové válce utekl do Ameriky, kde si založil novou rodinu, takže Světlaninu matku často navštěvovala KGB.

"Musela podepsat nějaké papíry. Ani nevěděla pořádně, co tam je. Hlavně chtěla, aby jí dali pokoj," vypráví.

Spokojená není ani teď. Ačkoliv Luhansk leží u hranic s Ruskem a většina místních obyvatel dává přednost jako prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, Světlana se k volbám nechystá.

Proč nepostoupil Jaseňuk

"Janukovyč jen slibuje, že až bude prezidentem, všechno se zlepší. To je samozřejmě blbost. A Tymošenková je mrcha, která jde po penězích a moci."

S matkou a pejskem
S matkou a pejskem | Foto: Martin Novák

Nejsympatičtějším kandidátem jí byl bývalý ministr zahraničí Arsenij Jaseňuk, který skončil v prvním kole až čtvrtý. Neodpustí si přitom jízlivou poznámku na adresu svých krajanů. "Hodně lidí ho nevolilo, protože je Žid. Tohle v Ukrajincích pořád ještě dost přežívá."

Denně si prý vyčítá, že si nezařídila další pobyt a vízum v Česku. "Když mě vezli k soudu, dívala jsem se z okna na ulice Prahy a říkala si, jestli je vůbec ještě někdy uvidím."

Čechoukrajinci, lze-li je takto nazvat, tady už začínají být nepřehlédnutelným fenoménem. Ať oslovíte na ulici témě kdekoli jakéhokoliv Ukrajince, skoro každý na zmínku o Česku zareaguje odpovědí, že jeden jeho známý nebo příbuzný v České republice pracoval.

Foto: Aktuálně.cz

Ostatně nedávné sčítání ukázalo, že každý dvacátý obyvatel Prahy se narodil v bývalém Sovětském svazu. Tedy na Ukrajině nebo v Rusku.

Dvakrát trestaný prezident?

Zatímco Světlana se k volbám nechystá, Zorjana Mokryjová volit půjde. V Praze na ukrajinském velvyslanectví.

Na rozdíl od své krajanky v Luhansku by se domů na západní Ukrajiny nedaleko Lvova vrátila ráda. Ale nemůže, z peněz vydělaných v Česku platí studium své dcery.

"Volit budu Tymošenkovou. Slibovala, že udělá všechno pro to, abychom už nemuseli kvůli výdělkům pořád jezdit do ciziny. To samozřejmě tak lehce nesplní, ale nechci Janukovyče. Neumí pořádně mluvit a je to člověk, který seděl," říká rozhodně.

Billboard Viktora Janukovyče na hlavním náměstí
Billboard Viktora Janukovyče na hlavním náměstí | Foto: Martin Novák

Častá výhrada odpůrců devětapadesátiletého Janukovyče je právě ta, že jako velmi mladý - ještě v dobách Sovětského svazu - byl dvakrát odsouzen za krádež a loupežné přepadení.

Nového prezidenta Ukrajina vybere mezi Tymošenkovou a Janukovyčem v neděli 7.února.

Vzhledem k hospodářským těžkostem, které v minulém roce ještě drasticky prohloubila krize (vysoká inflace, pád ukrajinské měny o více než polovinu vůči dolaru během jednoho roku, nárůst nezaměstnanosti, patnáctiprocentní pokles ekonomiky v loňském roce) bude patrně exodus Ukrajinců do Evropy za prací pokračovat a mnozí další budou o odchodu uvažovat.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Zdroj: ČTK
Další zprávy