Infarkty, astma, selhání ledvin. Rostoucí horka zabíjejí farmáře na přímém slunci

Jana Václavíková Jana Václavíková
24. 7. 2021 21:40
Obyvatelé guatemalské vesnice La Isla svůj domov nazývají Ostrovem vdov. Muži tu totiž už desítky let umírají se stejnými příznaky. Místní viní vedro, ve kterém každý den pracují. Nová studie navíc ukazuje, že tento problém se týká statisíců lidí po celém světě.
Jeden z posledních zdokumentovaných případů úmrtí farmáře kvůli vedru - Sebastiana Francisca Pereze z Guatemaly.
Jeden z posledních zdokumentovaných případů úmrtí farmáře kvůli vedru - Sebastiana Francisca Pereze z Guatemaly. | Foto: Reuters

Vedro a vysoké teploty mohou zhoršit astma nebo přivodit infarkt, může dojít k poškození mozku či selhání ledvin. Muži v La Isla se často potýkají právě s poslední diagnózou, od lékařů si jejich nemoc vysloužila označení "chronické onemocnění ledvin neznámého původu". 

Místní si jsou však jisti - podle nich za častou nemocí mezi muži stojí dlouhé hodiny strávené na farmách, kde pracují v horku a pod přímým sluncem. "V naší komunitě jsme už přišli o tolik a ztráta je to, co si s sebou pořád neseme," popisuje britskému deníku The Guardian pocity místních devětadvacetiletý William Martínez. Ten začal pracovat na poli ještě jako dítě poté, co jeho otec a strýcové ze stejných důvodů zemřeli, a on tak musel pomáhat s rodinným rozpočtem. 

Latinskoamerická Guatemala ale není jediná, podobné zdravotní problémy mají i zaměstnanci továren v jihovýchodní Asii nebo stavební dělníci v Kataru, připravující zázemí před fotbalovým mistrovstvím v roce 2022. Kvůli obtížím spojeným s vedrem jich tu ročně zemřou stovky. Vlna veder nedávno stála život i téměř 200 Američanů a více než 500 Kanaďanů. 

Nejohroženější jsou ale farmáři, kteří mají až dvacetkrát vyšší šance, že budou kvůli horku čelit zdravotním následkům, píše britský deník. Pozornost na sebe minulý měsíc přitáhla smrt 38letého Sebastiana Francisca Pereze, který přijel z Guatemaly do amerického Oregonu, aby zde prací na farmě vydělal peníze na léčbu své ženy. Jak ale popisuje místní deník, vytouženého dítěte se nikdy nedočká, protože po necelých dvou měsících práce ve stále stoupajících teplotách zemřel. 

"Je náročné pracovat v horku, ale realita je taková, že musíme, nemáme na výběr. Musíme pracovat, i když je neuvěřitelné vedro," říká Tere Cruz, který pracuje na farmě na americké Floridě.

Vypráví, že někdy se jeho kolegové ve vysokých teplotách rychle napijí vody a pak se pozvrací. "Nejsme zvířata, jsme lidé, ale máme pocit, že nehledě na to, co se stane, (…) budou šéfové dál a dál tlačit," dodává. 

Klimatická změna situaci nepomáhá 

Problém je přitom rozsáhlejší, než by se mohlo zdát. Jak ukázala nedávná studie, ve které vědci sbírali data z různých míst po světě a obsáhli posledních dvacet let, extrémní teploty zahrnující ty pod nulou i vysoko nad ní stojí ročně za více než pěti miliony předčasných úmrtí. Ačkoliv lidé častěji umírají kvůli chladu, počet úmrtí způsobených horkem postupně roste. 

Vědci dále uvádějí, že v průměru až 37 procent úmrtí spojených s vysokými teplotami lze dát do přímé souvislosti s klimatickou změnou. Z pozorovaných míst vyšly nejhůře země Střední a Jižní Ameriky, kde toto číslo stouplo až k 76 procentům.

"Náš objev ukazuje, že podstatnou část všech úmrtí spojených s horkem lze přičíst lidmi způsobené klimatické změně," cituje autory studie americký deník New York Times

"O problémech spojených s klimatickou změnou přemýšlíme jako o něčem, čemu bude čelit budoucí generace," říká vedoucí studie Ana Maria Vicedo-Cabreraová. "My tomu ale čelíme už nyní," dodává. 

Úmrtí, kterým se dá předcházet

Jak odborníci doplňují, těmto problémům se dá předcházet. Martínez se o to snaží právě v La Isla - u práce na farmě ale nezůstal a nyní je výzkumníkem v oblasti bezpečnosti a zdraví na pracovištích. V La Isla představil jednoduché kroky, které by měly zajistit ochranu zaměstnanců - například pravidelné intervaly, ve kterých by lidé měli mít čas na nápojové pauzy, odpočinek nebo pobyt ve stínu. Případů onemocnění ledvin díky tomu skutečně ubylo.

Martínez se domnívá, že nyní je vhodný čas začít tyto problémy řešit. "Dává to smysl. Planeta se otepluje, takže v ohrožení bude více lidí, což znamená, že více lidí bude muset opustit svá pracoviště a zahltí zdravotní systém," líčí. "Nejdůležitější je ochránit zaměstnance a to se dá aplikovat na všechna odvětví," dodává.

Video: Zkáza na kanadském pobřeží. Extrémní vedra uvařila v moři tisíce škeblí, mušlí a ústřic

Zkáza na kanadském pobřeží. Extrémní vedra uvařila v moři tisíce škeblí, mušlí, ústřic | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Ústecká policie dopadla muže a ženu, které podezírá z distribuce pervitinu po celém kraji

Policie v Ústí nad Labem dopadla ve čtvrtek třicetiletého muže a jednapadesátiletou ženu, cizinku. Podezírá je z výroby a distribuce pervitinu na území celého Ústeckého kraje. Policie oba zadržela v centru města, muže v autě a ženu v bytě. Podle policie jde o významný zásah do sítě distributorů drog v Ústeckém kraji. V pátek to uvedla policejní mluvčí Veronika Hyšplerová s tím, že podrobnosti k případu zveřejní policie v pondělí na tiskové konferenci.

"Jednalo se o úspěšné zakončení dlouhodobě rozpracovaného případu výroby a distribuce pervitinu na území celého Ústeckého kraje," řekla Hyšplerová. Muž byl zadržen v autě Škoda Kodiaq na křižovatce ulic Masarykova a Pařížská, žena pak v bytě v Hrnčířské ulici. V bytě bylo zajištěno větší množství léčiva určeného k výrobě pervitinu. "V tuto chvíli jsou osoby zadržené a probíhají další procesní úkony," dodala mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy