Surovin je málo. Evropa se v dovozu dostává mimo hru

Josef Tuček
22. 11. 2009 18:45
Pražská bezpečnostní konference ukázala, že bezpečnost nestojí jen na vojácích
Domácí uhlí by bylo. Je pod vesnicemi a při pálení vytváří skleníkový plyn.
Domácí uhlí by bylo. Je pod vesnicemi a při pálení vytváří skleníkový plyn. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Donedávna rozvojové země své suroviny těžily a vyvážely do vyspělých zemí, včetně Evropy. S ekonomickým růstem však zejména Čína, ale i Indie či Brazílie, začínají samy spotřebovávat podstatně více surovin a dovážejí si je. Co tedy zbude na Evropu?

I tím se zabývala V. pražská bezpečnostní konference, jejímž hlavním pořadatelem je Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Organizátoři vyšli z faktu, že bezpečnost Evropy není založena jen na tom, zda by případně dokázala čelit vojenskému útoku nebo řádění teroristů. Patří sem také bezpečnost surovinová a energetická.

Noví kupci

"Čína byla vývozcem železné rudy, ale v roce 2003 ji začala sama dovážet z Austrálie. Černé uhlí těží svoje, ale také už je dováží z Vietnamu," připomněl na konferenci Pavel Kavina, analytik nerostných surovin z Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zejména asijské země, jako Japonsko, Čína, Jižní Korea či Tchaj-wan, se silně angažují v Africe a Latinské Americe. "Producentské země čekají za své prodané suroviny dobrou cenu, ale ještě něco navíc: mezinárodně politickou podporu, další ekonomickou pomoc, budování silnic a podobně," řekl Kavina.

Foto: Aktuálně.cz

Evropa se v takové situaci dostává mimo hru. Reagovala dokumentem předloženým loni místopředsedou Evropské komise Günterem Verheugenem. Ten kromě hledání nových diplomatických cest k surovinovým zdrojům v rozvojových zemích doporučuje také více využívat domácí evropské zdroje a pátrat po nových ložiscích surovin i na starém kontinentě, třeba i do těžařsky velmi náročné hloubky čtyř kilometrů. Patří sem samozřejmě také podpora materiálově úsporných technologií.

Uhlí je doma. Ale vede ke skleníku

Ještě složitější je situace s energetickými surovinami. V nich Evropa závisí na dovozu celkově zhruba z poloviny, a v této chvíli je nemá čím nahradit.

"Evropská unie chce dosáhnout cíle zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na dvacet procent. Ale ani potom se nezbaví závislosti zejména na dovozové ropě a plynu, a to asi ze šedesáti procent," poznamenal Christian Cleutinx, ředitel Euratom Supply Agency patřící pod Evropskou komisi.

Zemní plyn přichází z daleka.
Zemní plyn přichází z daleka. | Foto: Ludvík Hradilek

Poslanec Jan Klas na konferenci jednoznačně podporoval využití všeho českého uhlí, i toho, které leží pod obcemi, které se už neměly podle dřívějších vládních slibů bourat. "Odepsat toto uhlí by byla katastrofa," řekl.

Christian Cleutinx ovšem připomněl, že spalování fosilních paliv vede k růstu emisí skleníkových plynů, které chce naopak unie výrazně snižovat. Řešením by snad mohlo být zachytávání a skladování oxidu uhličitého v podzemních zásobnících, což je ovšem technicky obtížné a nejisté.

Jádro výhodné i rizikové

Energetickou závislost nestačí zatím vyřešit ani jaderná energetika, i když má některé výhody a zájem o stavbu jaderných elektráren ve světě roste. Jednou z výhod je, že palivo nemá velký objem, takže je ho možné přivést a skladovat na několik let dopředu.

"Zásoby uranu ovšem dojdou někdy v roce v letech 2100 až 2150," uvedla na konferenci Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Do té doby nejpozději by tedy měli fyzikové a konstruktéři sestrojit ekonomicky výhodné reaktory schopné spalovat radioaktivní vyhořelé palivo ze současných reaktorů.

Sluneční elektrána. Čeká se od ní víc.
Sluneční elektrána. Čeká se od ní víc. | Foto: Aktuálně.cz

Bezpečnostním rizikem stavby jaderných elektráren v dalších zemích ovšem je, že se takto šíří i jaderné technologie a roste nebezpečí jejich zneužití.

Vy se sluneční energie dožijete

Podstatně rozporný názor měli zúčastnění odborníci na obnovitelné zdroje, z nichž do budoucna se nejvíce čeká od sluneční energie.

"Za našeho života nebudou v energetice hrát opravdu podstatnou roli," hodnotil analytik Kavina.

"Takový rozvoj, jaký obnovitelné zdroje prožívají za poslední dekádu ukazuje, že s nimi můžeme počítat jako s efektivním zdrojem už pro nepříliš vzdálenou dobu," namítal senátor a ekolog Bedřich Moldan.

"Já se možná jejich širokého uplatnění už nedožiju, ale vy určitě ano," řekl čtyřiasedmdesátiletý Moldan s jistotou zhruba o polovinu mladšímu Kavinovi.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek se ve středu vydá na svou první zahraniční cestu na Slovensko

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá u nejvyšších českých ústavních činitelů po rozpadu společné federace nepsanou tradicí, povede na Slovensko. Kulhánek to večer oznámil na twitteru po dnešním telefonátu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.

Polskému ministrovi zahraničí poděkoval za slova podpory, které Rau vyjádřil České republice. "Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita," uvedl šéf české diplomacie.

před 42 minutami

Tenistka Siniaková ve čtvrtfinále v Istanbulu podlehla jedničce Mertensové

Česká tenistka Kateřina Siniaková si semifinále v Istanbulu nezahraje. Ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou jedničku Elise Mertensovou z Belgie, které podlehla dvakrát 4:6.

Siniaková se sedmnáctou hráčkou světa prohrála za hodinu a 36 minut. Ve druhé sadě Češka vedla už 4:1, ale náskok neudržela a Mertensové podlehla i ve čtvrtém vzájemném utkání.

Čtyřiadvacetiletá Siniaková, které ve světovém žebříčku patří 69. místo, promarnila možnost ukončit téměř dvouleté čekání na postup do semifinále. Naposledy si v něm zahrála předloni v Bronxu, ve čtvrtfinále se představila poprvé od loňského září.

Zdroj: ČTK
Další zprávy