Ropa se hledá všude, teď dokonce u Islandu a Grónska

Radim Klekner Radim Klekner
7. 8. 2011 9:25
V Arktidě leží podle odhadů desítky miliard barelů ropy
Ropu hledají těžařské koncerny v Arktidě již řadu let, průzkum ale zatím konkrétní výsledky nepřinesl
Ropu hledají těžařské koncerny v Arktidě již řadu let, průzkum ale zatím konkrétní výsledky nepřinesl | Foto: Reuters

Reykjavík, Nuuk - Ropy nikdy nebude dost, její cena neustále stoupá, a surovinu proto nyní těžařské společnosti hledají na všech místech zeměkoule. Mimo jiné u břehů Grónska či Islandu.

Nově doufá v ropný boom v Arktidě právě vláda v Reykjavíku, která vypsala nové tendry na ropný průzkum v moři severovýchodně od ostrova. Přesněji - v oblasti nacházející se jižně od norského ostrova Jan Mayen.

Island, který se pomalu začíná vymaňovat z recese, nabídl své teritoriální vody těžařům již před dvěma lety, tehdy se mu však jejich zájem probudit nepodařilo.

Teď poskytl opětovně k průzkumu oblast Dreki (Drak), oblast o rozloze 40 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá velikosti Nizozemska.

"Je pro nás mimořádně důležité hledat nové cesty, jak využít přírodní zdroje," řekla agentuře Reuters sociálnědemokratická ministryně obchodu, energetiky a turismu Katrin Juliusová. "Náš daňový systém je nyní ve srovnání s tím norským konkurenceschopnější než dříve."

Norský zájem

Právě norský koncern Statoil je hlavním zájemcem o těžbu ropy u Islandu.

Norsko těží surovinu z ložisek v Severním moři, ta však byla otevřena v 60. a 70. letech minulého století a jsou z velké části vyčerpána.

Všeobecně se soudí, že by se v Arktidě mohlo nacházet až 100 miliard barelů ropy, což je téměř desetina nynějších ověřených zásob černého zlata.

Obyvatelé Grónska si dělají naděje, že by jim ropa mohla dopomoci k vyhlášení nezávislosti
Obyvatelé Grónska si dělají naděje, že by jim ropa mohla dopomoci k vyhlášení nezávislosti | Foto: Reuters

Až doposud ovšem průzkumné vrty žádná velká ložiska suroviny v arktické oblasti nepotvrdily. Pouze Norsko narazilo na zásoby plynu a ropy v jihozápadní části Barentsova moře, asi dvě stě kilometrů na severovýchod od svého pobřeží.

Těžební pole Skrugard, nacházející se asi 200 kilometrů od norských břehů, by mohlo podle posledních odhadů obsahovat až 250 milionů barelů ropy.

Norsko, které zažilo vrchol těžby v roce 2001, nyní produkuje přibližně dva miliony barelů suroviny denně.

Grónsko touží po nezávislosti

Naděje těžařů i ambice místního obyvatelstva, usilujícího o nezávislost, musí nadále krotit grónský premiér Kuupik Kleist, který stojí v čele vlády levicového Eskymáckého bratrstva.

"Existují jisté indicie potvrzující ložiska uhlovodíků v moři západně od Grónska," citovala Kleista agentura Reuters. "Ani zdaleka ale nemůžeme říct, že by zde byla nalezena ropa."

Při ústí Baffinova zálivu severozápadně od hlavního města Grónska Nuuku provádí v současnosti průzkumné vrty skotská společnost Cairn Energy. Napodzim tu narazila na roponosné struktury, obsahující menší množství zemního plynu.

Její aktivity vyvolaly - v upomínce loňské ropné katastrofy v Mexickém zálivu - zvýšenou pozornost ekologické organizace Greenpeace. Její předseda Kumi Naidoo byl společně s dalšími členy hnutí před nedávnem zatčen, když se pokusil vstoupit na jednu z vrtných plošin společnosti.

Podobné neštěstí by v Arktidě vyvolalo ekologickou pohromu, jejíž následky by se odstraňovaly dlouhá desetiletí.

"Co se týče ropného průzkumu, držíme se norských standardů," brání ropný průzkum Kleist. "A ty jsou, jak známo, jedny z nejpřísnějších na světě."

Obyvatelé Grónska věří, že jim ropa nalezená u břehů ostrova pomůže vymanit se ze závislosti na Dánsku, bez jehož dotací nejsou schopni financovat svůj rozpočet, a vyhlásit samostatnost.  

 

Právě se děje

Další zprávy