V sektě vzdálené stovky kilometrů od hlavního města Santiaga žila až do roku 1997. Zatímco její trýznitelé mezitím zemřeli nebo se je advokáti marně snaží dostat před soud, Tymmové a dalším 240 obětem začne nyní německá vláda vyplácet odškodné - tři desítky let po útěku zakladatele kultu a 15 let po jeho rozpuštění.
Komise složená ze členů německého parlamentu a vlády navrhuje každému člověku věnovat za roky strávené v brutálním vykořisťovatelském systému, který své oběti nutil k otrocké práci, mučil je a sexuálně zneužíval, deset tisíc eur (v přepočtu asi 250 tisíc korun). Řada z nich dnes žije ve velké chudobě, bez přístupu k sociální a zdravotní péči.
Jako první by se měli dočkat odškodnění ti, kteří stejně jako Astrid žijí dodnes v Chile, píše agentura DPA. Následovat budou oběti, které i po uzavření sekty zůstaly v jejím areálu, a ti, kteří se vrátili do domovského Německa.
Astrid se v roce 1961 stala jednou z obyvatel takzvané kolonie Dignidad (v překladu Důstojnost), sektářské osady ve středním Chile, kterou zde na začátku 60. let založil Němec Paul Schäfer. Někdejší církevní vychovatel, podle vlastních slov také člen mládežnické organizace Hitlerjugend a nacistické armády, utekl ze západoněmeckého Porýní poté, co byl obviněn ze sadistického sexuálního zneužívání dětí ve svém protestantském společenství.
Do něj se mu svými kázáními o zvrácenosti světa podařilo nalákat asi dvě stovky následovníků. Asi 150 dětí unesl do Jižní Ameriky s sebou, další ho následovali později. Vyděsil je varováním před nevyhnutelnou invazí sovětských vojáků do Německa a slíbil jim život v "zemi zaslíbené".
Está vigente acuerdo entre Gob. Chile 🇨🇱 y Alemania 🇩🇪 para abordar Justicia y Reparación de víctimas de Colonia Dignidad. Durante actual gobierno, la sociedad civil fue excluida del trabajo de Comisión Mixta creada al efecto, pero seguimos trabajando x Verdad, Memoria y Justicia pic.twitter.com/mNlFQ4iE0X
— Claudio Nash (@cnashr) February 12, 2020
V Chile pak Schäfer vytvořil na ploše asi 13 tisíc hektarů "dobročinnou a vzdělávací komunitu", založenou na údajném návratu k tradičním křesťanským hodnotám.
Od svých chovanců v opevněném areálu vyžadoval, aby pracovali 16 hodin na polích bez nároku na mzdu. Museli mu odvádět své příspěvky od státu a důchody. Svěřovali mu všechny osobní záležitosti, mezi sebou naopak mluvit nesměli. Oddělil od sebe ženy a muže, v případě jakékoliv neposlušnosti následovaly brutální fyzické tresty.
Astrid Tymmová, stejně jako další, byla oddělená od své rodiny a ztratila veškerý kontakt s vnějším světem. V systému popisovaném jako "teologie teroru" neexistovaly neděle ani další křesťanské svátky, tvrdá práce měla vést k odolnosti před všudypřítomným ďábelským pokušením. Před útěkem z kolonie bránil ostnatý drát, ozbrojené hlídky a psi.
Stát ve státě
Jak ukázalo pozdější vyšetřování lidskoprávních organizací a chilských úřadů, pod Schäferovým vedením byly v letech 1960 až 2000 v kolonii Dignidad týrány, znásilněny a k práci donuceny stovky dětí a mladistvých.
Chilské úřady později třináctitisícový areál popsaly jako "stát ve státě", který fungoval nezávisle na zákonech díky Schäferovým úzkým kontaktům na diktátora Augusta Pinocheta. Ten německému kazateli posílal do zařízení sirotky. Poté co se v roce 1973 dostal Pinochet k moci, mučila také jeho tajná policie ve sklepeních areálu disidenty, mimo jiné elektrickým proudem a dávkami léků.
Podle Astrid Tymmové ale o životě v kolonii Dignidad věděly i německé úřady. "Všechno věděly, už od roku 1966, kdy utekli první lidé, kteří o tom vypovídali. Že tu týrali děti, nutili je k práci a bili je. A teď zase všichni zavírají oči," rozčiluje se. Německo totiž zastavilo soudní proces s lékařem sekty Hartmutem Hoppem.
Muže, kterého svědci popisují jako Schäferova hlavního pomocníka, odsoudily v roce 2011 úřady v Chile. Hopp pak utekl do Německa, kde však soudům údajně chybí důkazy. Pětasedmdesátiletý lékař tak nerušeně žije v západoněmeckém Krefeldu.
Bavorská vila
Berlín zpřístupnil klíčové informace o sektě teprve v roce 2016. Frank-Walter Steinmeier, tehdejší německý ministr zahraničí a současný prezident, připustil, že "němečtí diplomaté (působící v Chile) dvě desítky let odvraceli od sekty oči" a její obyvatele nedokázali ochránit.
Spojence měl Schäfer i v Evropě. Na návštěvu do areálu přijel v roce 1977 například Franz-Josef Strauss, prominentní německý politik a bavorský premiér. V 60. letech stál v čele německého ministerstva obrany, které tehdy od Schäfera koupilo dům v Porýní, v němž kazatel zneužíval první chlapce. Právě za 900 tisíc marek, které Schäfer prodejem získal, pak založil kolonii Dignidad. Její areál dnes nese oficiální název Villa Baviera, tedy "Bavorská vila".
Trailer k filmu Kolonie inspirovaný událostmi v Chile:
Pokusy postavit Schäfera před soud v 80. i 90. letech opakovaně selhaly. Do přípravného řízení se proces dostal až v roce 1997, jenže obviněný vzápětí uprchl z Chile do sousední Argentiny. Tam byl nakonec v roce 2005 dopaden a odsouzen.
Zemřel o pět let později. Jeho oběti teď kromě odškodnění usilují také o zřízení památníku na území někdejší kolonie Dignidad.
Tam vyšetřovatelé v minulosti našli například masový hrob s oběťmi Pinochetova režimu. Prošetření toho, co se zde přesně stalo, ale brání někteří současní chilští politici. Například ministr spravedlnosti Hernán Larraín sektu podle serveru Deutsche Welle dlouhá léta podporoval, a teď práci úřadů blokuje.
Německá veřejnoprávní stanice ARD a francouzsko-německá televize ARTE zveřejní v polovině března dokument s názvem "Colonia Dignidad - Uvnitř německé sekty". V něm by se mělo objevit mnoho dosud nezveřejněných snímků a očitých svědectví.
