New York - Pozemští savci jsou nositeli 320 tisíc dosud neznámých virů, které pro člověka představují potenciální riziko. Upozorňují na to autoři americko-bangladéšské studie, publikované v odborném magazínu mBio.
Lidstvo by podle nich mělo investovat do prozkoumání neznámých patogenů dřív, než vyvolají pandemii.
Podobná investice do zdraví světové populace by podle nich vyšla na šest miliard dolarů (přibližně 116,7 miliardy korun).
V porovnání s tím, čemu by se díky výzkumu mohlo zabránit, jde ale podle vědců o zanedbatelnou částku. "Samozřejmě nemůžeme prozkoumat každé zvíře na Zemi, ale můžeme se pokusit zmapovat vytipovaná ohniska epidemií, jak nejlépe dovedeme," cituje BBC ředitele Centra pro infekce a imunitu Columbijské univerzity Iana Lipkina.
K přenosu nových virů do lidské komunity dochází zpravidla v místech, kde jsou lidé v intenzivním kontaktu s divokou přírodou.
Zamýšlený výzkum by podle Lipkina trval zhruba deset let a poskytl by lidstvu náskok. Ten mu například v boji s mutující chřipkou chybí.
Savci jsou původcem až 70 % virů, které vyvolávají nemoci u člověka. Zmutované zvířecí agens způsobuje mimo jiné AIDS, ebolu nebo zatím poslední novou nákazu MERS.
Ve zmiňované studii se vědci z Columbijské univerzity zaměřili na kaloně, kteří přenášejí pro člověka smrtelně nebezpečný virus Nipah. V 1897 exemplářích našli bezmála šest desítek nikdy nepopsaných virů. Z toho vyvodili, že v celkové populaci savců bude kolovat okolo 320 tisíc neznámých virů.
Podobný projekt už existuje - nazývá se Predict (předvídat) a je zaměřen výhradně na kaloně a netopýry. Právě ti jsou totiž považováni z hlediska šíření virů za nejnebezpečnější živočichy (ideální hostitele). Mikrobiologové už díky programu Predict objevili 240 nových virů.
