Rangún (Od našeho zpravodaje) – Volání muezzina se rozléhá do okolí a muži se pomalu trousí k vodovodu, aby se omyli před vstupem do mešity. Čtvrť Mingalar Taung Njunt s velkým tržištěm je převážně muslimská. Leží však ve městě a zemi, kde je většinovým náboženstvím buddhismus a muslimové tvoří jen přibližně šest až sedm procent obyvatel. V Rangúnu a Barmě.
Země prochází změnami od tvrdé vojenské diktatury k (snad) demokratičtějším poměrům. A toto období provází i napětí mezi buddhisty a muslimy.
Reportáže Aktuálně.cz z Barmy
Poprvé po 25 letech jdou Barmánci k pluralitním volbám, kterých se účastní skutečná opozice. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák je u toho. Popisuje poměry v zemi, o níž toho svět stále ještě moc neví.
Nejdelší občanská válka skončila, uprchlíci se zatím nevracejí. Živě ze země Karenů.
Věznice Insein je připomínka temných časů. Teď snad skončí, doufají ti, co mučení přežili.
Su Ťij pomohl před volbami odkaz otce. Generála z dob bojů za barmskou nezávislost.
Před třemi a dvěma lety opakovaně na mnoha místech země propuklo mezi oběma komunitami násilí. Buddhisté vypalovali muslimské domy a obchody, naopak skupina muslimů zabila buddhistického mnicha ve městě Meiktila.
"Nesmíme se bát, protože násilí podněcují a vyvolávají někteří lidé z vládnoucího režimu. Kandiduji ve volbách, protože chci, aby tihle lidé odešli," vysvětlil reportérovi Aktuálně.cz krátce před barmskými volbami místní muslimský kandidát za stranu Sjednocený národní kongres.
Jen málo stran ale muslimy na své volební kandidátky nasadilo. Nemají totiž moc šancí na zvolení. Výjimkou není ani vítězná Národní liga pro demokracii dosud opoziční vůdkyně Su Ťij.
"Muslimové by chtěli, aby si islám Barmu podrobil“
Rangún má historii náboženské koexistence a tolerance. Mnoho muslimů sem přišlo z Indie v době britské koloniální správy, mešity jsou otevřené.
Napětí ale existuje. V buddhistické pagodě Sule v centru města se modlí učitel Thein Zau. Prý zná Komenského, učili se o něm.
"Nepodporuji útoky na nikoho, ale musíme být ostražití, protože někteří muslimové by chtěli, aby si islám Barmu podrobil," tvrdí.
V regionu Arakan na západě Barmy byli mnozí tamní muslimové, zvaní Rohingové, vyhnáni z míst, kde žili. Asi 140 tisíc z nich přežívá v uprchlických táborech v odlehlé oblasti blízko hranice s Bangladéšem.
Svět se o nich ve větší míře dozvěděl letos v létě, když se tisíce z nich snažily zoufale uniknout na loďkách a ve člunech do Thajska nebo Malajsie.
(Text pokračuje pod fotografií.)
Izolovaní Rohingové
Ťiav Hsan žije v Arakanu a je členem skupiny s názvem Iniciativa pro mír a rozvoj. Ta se snaží o zlepšení vtahů mezi buddhisty a muslimy.
"Do tábora nesmí zvenku nikdo vstoupit a zevnitř vyjít ven. Lidé mají určité dávky potravin, ale je to samozřejmě málo. Navíc existuje mnoho rohingských vesnic, které jsou armádou odříznuté od okolního světa, a prakticky nikdo také nesmí tam nebo zpět," říká aktivista.
On a jeho kolegové podle něj čelí výhrůžkám radikálů, kteří touží po tom, oblast od muslimů vyčistit.
"V Arakanu existuje extrémní nacionalismus, velmi vyhrocená situace. Ve městě Sittwe jsou například pro buddhisty a muslimy vyhrazena oddělená křídla. Násilí v roce 2012 začala zpráva, že dva muslimští muži znásilnili buddhistku, ale není doteď jasné, zda to byla pravda, či výmysl," uvádí Ťiav Hsan.
Výbor pro ochranu rasy
Odpor proti všemu islámskému přiživuje hnutí, které si říká Ma Ba Tha, v překladu Výbor pro ochranu rasy a náboženství. Jeho hlavní tváří je buddhistický mnich Ašin Virathu, tvrdě útočící na muslimy.
Obviňuje je ze znásilňování žen a snahy nalákat ženy-buddhistky ke svatbám penězi. Vyzývá také k bojkotu muslimských obchodů a k zákazu muslimských oděvů a zvyků, jako je například rituální porážka zvířat halál.
Aun Ko, ředitel buddhistické klášterní školy Thone Htet v Rangúnu, podobné názory odmítá. V Barmě je podle něj přes 1300 klášterních škol, mnohé přijímají i příslušníky jiných náboženství.
Na jeho škole se žáci učí například matematiku nebo angličtinu. "Tato ideologie je chybná a může Barmě přinést velké problémy. Klíčem je dobré vzdělání pro všechny," říká ředitel.
(Text pokračuje pod fotografií.)
Neuspěla ani Su Ťij
V rámci neziskové nevládní organizace působí v Barmě expertka na proces usmiřování komunit, která Aktuálně.cz požádala, aby kvůli citlivosti tématu a její práci v Barmě nebylo zveřejněno její jméno.
Soudí, že nesnášenlivost, která vyplula na povrch, souvisí s dlouhou izolací Barmy pod vládou vojenského režimu.
"Barma byla dlouho izolovaná a teď, když se otevřela, mají někteří lidé pocit, že tímto způsobem musejí chránit svoji identitu," uvedla v rozhovoru.
Su Ťij - nositelka Nobelovy ceny míru a dlouholetá bojovnice proti diktatuře – je v zahraničí kritizovaná, že se k napětí mezi náboženskými komunitami nevyjadřuje a na útlak Rohingů nereaguje.
"Bohužel zde v Barmě není žádná morální autorita, která má schopnost rozdělené strany sblížit. Jako byli Gándhí nebo Nelson Mandela. Su Ťij takovým člověkem není, protože z aktivistky na obranu lidských práv se transformovala v političku, a je tak už na jiné cestě," míní expertka.
Cesta byla podpořena z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
