Německému městu uhlí a oceli zbyl hlavně fotbal. Integraci migrantů komplikuje covid

Martin Novák Martin Novák
9. 9. 2021 6:19
Gelsenkirchen je typickým městem Porúří. Vyrostl díky uhelným dolům a ocelárnám. Lákal pracovní sílu nejen z celého Německa, ale i ze zahraničí. Hutnictví a ocelářství je ale minulost: těžní věže a tovární haly už z panoramatu města zmizely, z komínů se nekouří. Éra těžkého průmyslu skončila, ale nikoliv éra migrace. Nyní uprchlíkům komplikuje život pandemie, kvůli covidu často přichází o práci.
Chloubou Gelsenkirchenu a vášní jeho obyvatel je místní fotbalový klub Schalke 04, sedminásobný německý mistr a vítěz Poháru UEFA v roce 1997.
Chloubou Gelsenkirchenu a vášní jeho obyvatel je místní fotbalový klub Schalke 04, sedminásobný německý mistr a vítěz Poháru UEFA v roce 1997. | Foto: Martin Novák

Gelsenkirchen (od našeho zvláštního zpravodaje) - "Za prací se do Gelsenkirchenu stěhovalo hodně lidí. Jugoslávci, Poláci, Italové, Libanonci. To už je ale definitivně pryč, byť samozřejmě uprchlíci přicházejí dál a musíme se o ně postarat," říká ve své kanceláři ve výškové budově u vlakového nádraží v Gelsenkirchenu Michael Niehaus, který pracuje v charitativní organizaci Caritas a pomáhá migrantům lépe se integrovat do německé společnosti.

V letech 2015 a 2016 přišlo do Německa přes milion žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu i afrických zemí. Teď už jich sice nechodí tolik, ale pořád je komu a s čím pomáhat, vysvětluje Niehaus při setkání s reportérem Aktuálně.cz.

"V roce 2015 jsme řešili hlavně to, aby se (migranti) mohli najíst a měli kde složit hlavu. Po čase je ale nutné pomoct s dalšími věcmi. Každý se samozřejmě ptá, jakou má v Německu perspektivu, co bude dělat dál. Spolupracujeme s pracovními agenturami a centry pro hledání volných pracovních míst, snažíme se, aby se každý žadatel o azyl naučil rychle německy, a měl tak realističtější šanci sehnat dobré zaměstnání," popisuje Niehaus.

Michael Niehaus
Michael Niehaus | Foto: Martin Novák

O několik stovek metrů dál na pěší zóně Gelsenkirchenu, ze kterého pochází slavný fotbalový klub Schalke 04, má Spolková agentura práce otevřený svůj stánek. Kolemjdoucí se mohou informovat, v jakém odvětví je teď ve městě a okolí nejvíce pracovních míst.

Šéf německého úřadu práce Detlef Scheele nedávno uvedl, že země stále potřebuje 400 tisíc přistěhovalců ročně, aby měla dostatek pracovních sil. V centru Michaelshaus pro pomoc uprchlíkům, bezdomovcům a drogově závislým ve čtvrti Buer na opačném konci města pomáhá s němčinou a sháněním práce Ulrike Multenbeck-Tullneyová.

Podle ní právě nalezení dobře placeného místa patří k nejobtížnějším bodům integrace přistěhovalců. "Pomáháme jim s vyplňováním dokumentů, musí mít různá povolení, být evidováni na úřadu práce. Potřebují také často pomoci se založením bankovních účtů a vydáním karet," říká žena, která má v centru zároveň učebnu, v níž nově příchozí učí německy.

Ulrike Multenbeck-Tullneyová.
Ulrike Multenbeck-Tullneyová. | Foto: Martin Novák

Deportace do Guineje

Mezi žáky Multenbeck-Tullneyové patří Daúd z africké Guineje, který přišel do Německa jako jeden z necelého milionu lidí v roce 2015, kdy uprchlická krize v Evropě vrcholila.

"Do Německa jsem dorazil přesně 11. července 2015 jako ilegál. Neměl jsem dojednanou žádnou práci ani studium. Narodila se mi tady pak dcera, ale nejtěžší chvíle přišla, když moji žádost o azyl zamítli a dostal jsem vyrozumění o deportaci zpět do Guineje. Paní Multenbeck-Tullneyová mi pomohla a našla mi právničku, která rozhodnutí úřadů zvrátila," vypráví mladý Guinejec. V těchto dnech se v jeho rodné zemi odehrává drama: armáda svrhla prezidenta, vyhlásila výjimečný stav a zavřela hranice.

Daúd z Guineje je jedním z těch, kteří do Německa přišli v roce 2015. Usadil se v Gelsenkirchenu.
Daúd z Guineje je jedním z těch, kteří do Německa přišli v roce 2015. Usadil se v Gelsenkirchenu. | Foto: Aktuálně.cz

"Často jednáme se zodpovědnými úředníky o tom, proč do některých zemí lidé nemohou být vráceni zpět, i když vypadají jako bezpečné. To je případ i Daúda a Guineje. Snažíme se pomáhat také migrantům, kteří sice nezískali azyl, ale nehrozí jim přímo deportace. Nemají však nárok pracovat," vysvětluje Ulrike Multenbeck-Tullneyová.

Německo a budoucnost migrace

Německá společnost už není v takové míře pozitivně naladěná vůči přijímání dalších žadatelů o azyl. Podle posledních průzkumů je pro přijímání uprchlíků zhruba šedesát procent obyvatel státu. Šéf Německého úřadu práce ale uvádí, že země potřebuje 400 tisíc přistěhovalců ročně, aby měla dostatek pracovních sil.

Podrobně se tématu integrace cizinců v Německu na webu Encyklopedie migrace věnuje například Jenna Althoffová.

Menší ochota přijímat uprchlíky

Data o tom, kolik uprchlíků z rekordního roku 2015 sehnalo v Německu práci, jsou nejasná.

Podle Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB) mělo loni nějakou placenou práci zhruba polovina žadatelů o azyl, kteří přišli do Německa mezi roky 2013 a 2016. Socioložka a specialistka na integraci přistěhovalců Alexandra Davidová z Vestfálské univerzity v Gelsenkirchenu řekla Aktuálně.cz, že situaci výrazně zhoršila pandemie koronaviru.

"V květnu 2020 se skutečně hranice zaměstnaných uprchlíků, kteří přišli v době běženecké vlny kolem roku 2015, pohybovala nad čtyřiceti procenty. Bohužel ale mnozí přišli o práci v důsledku covidu, protože pracovali v odvětvích, která zasáhla krize, například v hotelích nebo ve službách," uvádí Davidová.

Stánek Německého úřadu práce s nabídkou volných míst na pěší zóně v Gelsenkirchenu.
Stánek Německého úřadu práce s nabídkou volných míst na pěší zóně v Gelsenkirchenu. | Foto: Martin Novák

Ochota přijímat další uprchlíky v Německu stále existuje, ale není už tak vysoká a jednoznačná jako v roce 2015. Podle Michaela Niehause z charitativní organizace Caritas společnost nemůže fungovat, když si lidé nepomáhají. "Je to také v souladu s mojí katolickou vírou. Mnoho uprchlíků za sebou má opravdu zlé věci. A mě vždy fascinovalo poznávat lidské příběhy a pomáhat jim řešit jejich problémy. Ale je pravda, že v Německu přibývá hlasů, že bychom už neměli být tak otevření," připouští.

Guinejec Daúd podle svých slov cítí, že někteří Němci se v souvislosti s cizinci bojí terorismu. "Z těch, kdo přicházejí, mají strach. Ale lidi přece musíme posuzovat jednotlivě. Já třeba znám v Gelsenkirchenu policistku, jejíž otec byl zločinec… Ve jménu náboženství lidé zabíjejí jiné lidi nebo je zotročovali, ale zase někteří ve jménu náboženství jiným pomáhají. Je to otázka interpretace, intelektu, životních zkušeností," míní.

Seriál Aktuálně.cz Migrace v Evropě

Lesbos, Řecko, březen 2020, uprchlíci, migranti, tábor, migrace, Turecko
Foto: Reuters

Šest let od vrcholu uprchlické krize patří téma migrace stále mezi důležité politické i společenské problémy, zejména do západní Evropy směřují běženci z Afriky i Blízkého východu a státy hledají způsoby, jak je začlenit do společnosti. Deník Aktuálně.cz ve spolupráci s organizací Atlas dnešního světa připravil seriál reportáží a grafik věnovaný integraci cizinců ve třech západoevropských zemích. 

Již jsme publikovali:

Alexandra Davidová se domnívá, že v Evropě nad strachem a předsudky musí převládnout racionální pohled a kontinent se bez imigrace a nových pracovních sil neobejde.

"Soužití německých občanů s lidmi pocházejícími z jiných koutů světa je převážně pozitivní, ale samozřejmě by bylo chybou si integraci příliš romantizovat. Jednotlivé regiony Německa se v tom dost liší. Porúří nebo Berlín jsou na migranty zvyklé, jinde je to horší a žadatelé o azyl v některých částech země čelí velkým problémům a překážkám," uvádí socioložka.

Text vznikl za finanční podpory Nadace Varietas a Etnologického ústavu Akademie věd ČR (Strategie AV21 "Společnost v pohybu a veřejné politiky").

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Začal soud v kauze italského exministra Salviniho. Je obžalován kvůli blokování vylodění zachráněných migrantů

U soudu v Palermu v sobotu začal proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za "nelegální zadržování osob" mu hrozí až 15 let vězení.

Proces se de facto rozběhl už 15. září, okamžitě byl ale odročen na dnešní termín. Jednání, které začalo v 11:00, se týkalo procedurálních záležitostí, jako jsou žádosti o zařazení nových materiálů do soudního spisu a navrhovaného seznamu svědků.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

KSČM povede v éře mimo Sněmovnu europoslankyně Kateřina Konečná

Předsedkyní KSČM se dnes na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Mluvčí KSČM Helena Grofová ČTK sdělila, že zvolena byla Konečná v prvním kole s velkou převahou. Podle informací ČTK získala při kvoru 160 celkem 175 hlasů. Její protikandidáti - Josef Skála 70 a Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů. Aulickou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip.

Komunisté dnes budou volit ještě zbytek vedení. Konečná už dříve uvedla, že by chtěla spolupracovat například s exposlanci Marií Pěnčíkovou či Leo Luzarem, bývalým předsedou Komunistického svazu mládeže Milanem Krajčou a dosavadním prvním místopředsedou Petrem Šimůnkem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy