Jenom přežíváme. Řeky trápí chudoba, tisíce jich jsou závislé na darovaném jídle

Foto: Rýže, dvoje těstoviny, mléko a datle. Řekové čekají ve frontách na darované jídlo
Pravoslavná církev například zřídila v Aténách vývařovnu pro chudé.
Vývařovna nabízí celkem 400 jídel denně.
Lidé vedle jídelny najdou také darované oblečení.
"Celé Řecko si prochází těžkými časy," řekla agentuře Reuters pomocná kuchařka Eva Agkisalakiová. "My přežíváme. V podstatě jenom existujeme, všichni Řekové jenom existují," dodala jednašedesátiletá dobrovolnice.
Foto: Reuters
Reuters František Typovský, Reuters
25. 2. 2017 17:20
Řecko stále neopustila hospodářská krize - a to ani sedm let od první finanční injekce z Evropské unie. Nezaměstnanost zde sice klesla na "pouhých" 23 procent, ale stále je nejvyšší v EU. Mnoho Řeků žije pod hranicí chudoby, nemá na elektřinu a jí na příděl či v charitativních vývařovnách. Premiér země Alexis Tsipras žádá věřitele třetí nejchudší země EU o shovívavost.

Atény - Rýže, dva pytlíky těstovin, jedno balení cizrny, datle a plechovka mléka na jeden měsíc. Řecká seniorka Dimitra říká, že si nikdy neuměla představit, jak bude jednou její život závislý na darovaných potravinách.

Ve třiasedmdesáti letech je Dimitra jednou ze stále početnější skupiny Řeků, kteří se potýkají s chudobou

Na měsíc má 332 eur (zhruba 9000 korun), polovinu z toho spolkne pronájem malého bytu v Aténách. "Žila jsem skromně. Nikdy jsem nebyla ani na dovolené," popisuje žena pro agenturu Reuters.

Dimitra není jediná, aténská potravinová banka nyní registruje více než 26 tisíc lidí. Přitom ještě v roce 2014 jich bylo pouhých šest tisíc.

Před budovou potravinové banky stojí dav lidí, který čeká na jídlo. Všichni žijí pod hranicí chudoby, která v Řecku činí měsíčně 370 eur (zhruba 10 000 korun).

"Jenom existujeme"

I sedm let po první finanční injekci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, která odvrátila bankrot země, se stát na jihu Balkánského poloostrova nedokázal vzchopit. Řeky trápí vysoká nezaměstnanost a slabá ekonomika.

Ta klesla od začátku řecké krize o čtvrtinu. Tisíce podniků musely skončit. Nezaměstnanost sice už klesla z 28 procent na "pouhých" 23 procent. Stále ale zůstává nejvyšší v celé Evropské unii. Podle řeckého ombudsmana má stále více lidí problém zaplatit účty za elektřinu.

Mezinárodní organizace, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tlačí na řeckou vládu, aby zesílila boj s chudobou a nerovností.

Na postupné zhoršování životního standardu ale zareagovala aténská pravoslavná církev. Vytvořila vývařovnu pro nejchudší.

"Celé Řecko si prochází těžkými časy," řekla agentuře Reuters pomocná kuchařka Eva Agkisalakiová. "My přežíváme. V podstatě jenom existujeme, všichni Řekové jenom existují," dodala jednašedesátiletá dobrovolnice.

Eva Agkisalakiová se dříve živila jako učitelka. Když se ale zvýšil věk pro odchod do důchodu na 67 let, přišla o práci a na penzi zatím nemá nárok. Zároveň ve svém věku nemůže najít nové zaměstnání, a tak je alespoň dobrovolnicí ve vývařovně. Jako odměnu dostává balíčky jídla, které sdílí i se svými nezaměstnanými dětmi a jejich rodinami.

Dobrovolníci také v Aténách spustili pojízdnou prádelnu pro bezdomovce. Fanis Tsonas, zakladatel prádelny Ithaca, objíždí se svým týmem centrum řecké metropole v dodávce, ve které jsou dvě pračky a sušičky.

"Pořád tu vidíte ty samé tváře, ale občas i nové," popisuje Tsonas pro Reuters.

Záchranné balíčky zemi nenastartovaly

První finanční injekce v roce 2010 odvrátila v Řecku státní bankrot. Řekové ovšem nebyli jediní, kterým EU a Mezinárodní měnový fond pomohly. Irsko, Portugalsko a Kypr své ekonomiky pomocí těchto peněz nastartovaly a nyní rostou.

Na rozdíl od Řeků. Těm byla půjčka poskytnuta dokonce třikrát v řádech miliard eur.

Vláda pod vedením levicového Alexise Tsiprase musela ustoupit požadavkům věřitelů a kývnout na jejich podmínky. To znamenalo zavést škrty a úsporné reformy.

Nyní se Tsipras vlivem klesající popularity pokusil Řecku vyjednat u věřitelů lepší podmínky. Většina nových půjček totiž pouze splácí staré dluhy.

"Musíme být opatrní vůči zemi, která byla drancována a jejíž obyvatelé už toho spoustu obětovali, a to vše ve jménu Evropy," sdělil tento měsíc řecký premiér agentuře Reuters.

Řecko je po Bulharsku a Rumunsku až třetí nejchudší zemí Evropské unie. Podle průzkumu statistického úřadu Eurostat bylo více než 22 % jeho obyvatel v loňském roce ve "vážných materiálních problémech". Což je oproti roku 2008, kdy ekonomická krize začala, téměř dvojnásobek, zatímco ve zmíněném Rumunsku tato čísla naopak klesají. V celé Unii pak míra chudoby klesla za tuto dobu o čtyři desetiny na 8,1 %.

Řecká krize si nyní dává oddechový čas. Snad se Evropa rozhodla dobře a přerod Řeka Tsiprase v nejpravicovějšího premiéra Evropy mu nějaký čas vydrží. | Video: David Klimeš
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy