Atény - O 10,9 procenta spadly v prvním čtvrtletí tohoto roku platy v Řecku ve srovnání se stejným obdobím loňska. Je to důsledek úsporných opatření, zavedených předchozími vládami premiérů Jorgose Papandrea a Lukase Papadimose.
Vyplývá to z údajů zveřejněných Eurostatem, podle kterých bylo Řecko vedle Španělska, Slovinska a Portugalska jedinou zemí Evropské unie, v níž se snížily celkové náklady na práci.
Zatímco ale v Řecku klesla úhrnná suma mezd, doplněná o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, o jedenáct a půl procenta, ve zbývajících třech zemích to bylo v průměru jen půldruhého procenta.
Náklady na práci už přitom v posledním kvartálu loňského roku klesly v zemi o 15,7 procenta ve veřejném a o 8,9 procenta v soukromém sektoru. Největší propad zaznamenalo stavebnictví a průmysl.
Znamená to, že platy Řeků spadly jen za poslední rok o pětinu. Průměrnou mzdu ve veřejném sektoru udávaly odbory letos v dubnu částkou 1200 eur.
Další pokles mezd lze očekávat v souvislosti se schvalováním v pořadí šestého úsporného balíčku, předloženého vládou v Aténách počínaje únorem 2010, k němuž se nyní chystá kabinet konzervativního premiéra Antonise Samarase. Jeho Nová demokracie (ND) vytvořila v květnu koalici se socialisty (PASOK) a Demokratickou levicí.
Řecko je k tvrdým úsporám nuceno vyjednavači tzv. trojky, sestávající ze zástupců EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Jinak nedostane další tranši ze dvou úvěrů v celkové výši 240 miliard eur, schválených Unií, ECB a MMF.
Jedenatřicet miliard eur mělo Řecko původně dostat již v srpnu, vláda se ale zatím nebyla schopna na definitivní podobě balíčku úspor dohodnout.
Do důchodu později
Úsporná opatření sice částečně zastavila hrozivě narůstající zadlužení země, na druhé straně ale srazila spotřebu, a Řecko se tak nemůže dostat z recese, do níž zabředla před pěti lety. Letos se má hrubý domácí produkt země snížit o dalších sedm procent.
Příliš nízké platy v soukromém i státním sektoru označil v pátek eurokomisař pro sociální záležitosti Laszlo Andor za jednu z hlavních příčin pokračující finanční krize, a vyslovil se proto pro zvýšení minimálních mezd.
Ve čtvrtek Samarasova vláda oznámila, že se s vyjednavači trojky dohodla na zvýšení důchodového věku ze současných 65 na 67 let.
Slibuje si od toho každoročně úspory ve výši přibližně jedné miliardy eur. Hranice, kdy smějí Řekové odcházet do penze, se tak posune na úroveň, jež bude přibližně za patnáct let platit v silně zadluženém Španělsku, ale také v Německu, které je hlavním věřitelem řecké vlády.
Atény i trojka si od úsporných opatření slibují, že pomohou do roku 2020 snížit řecké zadlužení ze současných přibližně 165 na 120 procent HDP.
Potíž je v tom, že úspory dále srazí spotřebu, ale růstu HDP pomoci nemusí. Řecko se totiž v prvé řadě potýká s masivními daňovými úniky. Ty představují nejméně 30 miliard eur ročně, což je přibližně polovina částky, která se na daních v zemi vybere.
Někteří ekonomové hovoří dokonce o šedesáti miliardách eur, které nezaplatí zejména firmy a podnikatelé.
Finanční policie se sice chystá zveřejnit v nejbližší době jména 120 největších hříšníků, nová opatření proti daňovým únikům, schválená loni na podzim, ale přinesla do státní pokladny jen několik desítek milionů eur.
"Předhodit veřejnosti" hodlá řecká policie také 32 politiků podezřelých z korupce. Ta je druhým největším zdrojem ztrát státní kasy. Jsou mezi nimi bývalí ministři, stejně jako současní poslanci.
V souvislosti s novými úspornými opatřeními Samarasovy vlády se odbory rozhodly svolat na příští týden generální stávku.
