Lucemburk - Řecko získá další část peněz ze záchranného balíku nejdříve až v listopadu a ani to není jisté. Vyplynulo to z nočního jednání ministrů financí zemí eurozóny. Zatím se přitom pracovalo s tím, že stát by se tak mohlo ještě v říjnu. Jde v pořadí o šestou tranši, jejíž výše má činit osm miliard eur.

Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker ale v úterý nad ránem prohlásil, že schůzku eurozóny plánovanou na půlku října zrušil. Zatím tak není jasné, kdy by se mohlo nové jednání, na němž by eurozóna mohla uvolnění těchto peněz schválit, uskutečnit.

Důvodem odkladu je skutečnost, že bude třeba vyčkat na zprávu takzvané trojky, tedy expertů z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Ti monitorují, zda a jak Atény dodržují podmínky, které si mezinárodní věřitelé dali výměnou za to, že Řekům dají půjčky.

Řecko prý zatím peníze má

Juncker také v reakci na dotaz novinářů podotkl, že je prý zástupci Atén ujistili, že Řecko bude schopno do té doby s financemi vydržet. V médiích se totiž objevovaly i zprávy, že pokud by další peníze ze záchranného balíku Atény do půlky října nedostaly, nemusely by mít dost peněz například na platy státních zaměstnanců či penze.

"Řecko nám řeklo, že fondy budou muset být zpřístupněny během druhého týdne listopadu," podotkl belgický ministr financí Didier Reynders. "Není potřeba o tom rozhodovat nyní," dodal.

Loni Řekové, kteří se potýkají s vážnými dluhovými potížemi, museli požádat mezinárodní partnery o finanční pomoc. Od MMF a eurozóny tak získali příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur, z nichž nyní postupně získávají peníze. Časem se ale ukázalo, že tyto peníze stačit k záchraně Atén před bankrotem nebudou. V červenci se tak odsouhlasil druhý záchranný balíček ve výši 109 miliard eur.

Finové chtějí záruky

Finové ale v tomto případě chtěli získat záruky za část úvěrů, které na ně z druhého balíku připadnou. V noci na dnešek se eurozóna dohodla, že takovéto záruky budou možné. Šéf EFSF Klaus Regling nicméně podotkl, že se za to bude platit. "Je proto nepravděpodobné, že by takový požadavek vznesla nějaká jiná země než Finsko," podotkl.

Země, které by tak záruky chtěly, by musely podle něj například přispět do budoucího záchranného fondu ESM, který by měl začít fungovat v roce 2013. Sníží se jim také zisk, který by měl zemi připadnout od EFSF z půjček, které fond poskytne.

Juncker rovněž před novináři podotkl, že nikdo v eurozóně nevolá po bankrotu Řecka. Bude podle něj uděláno vše, aby se takové situaci zabránilo.