Ti některé z těchto obrazů údajně zabavili židovským občanům a později jako "zdegenerované umění" prodali do zahraničí ve snaze získat valuty.
Vrať obrazy dědicům!
V Norsku se po zprávě o dražbě znovu ozvaly hlasy vyzývající rejdaře, aby obrazy z morálních důvodů vrátil dědicům původních majitelů.
"Je zavrženíhodné lacino nakoupit umění násilně vyvlastněné za takových podmínek," prohlásil již před třemi roky ředitel Střediska pro studium holokaustu v Oslo Björn Fure.
Vyzval rodinu Olsenů, aby vrátila ty obrazy, které v Německu nakoupila vzápětí po protižidovských pogromech "křišťálové noci" z 9. listopadu 1938.
Biografie: Heyerdahl se stýkal s nacisty NAJDETE ZDE
To Olsenové tehdy odmítli s argumentem, že jejich otec sbírku pořídil z vlasteneckých důvodů - aby se dílo norského malíře opět vrátilo do vlasti. Nynější oznámení aukce však takový argument maže, a proto se výzva obrazy vrátit znovu objevila.
Prodá je aukční síň Sotheby's
Fred Olsen sice potvrdil, že 12 Munchových obrazů nabídne 7. února k prodeji v londýnském aukčním domě Sotheby's, odmítl však uvažovat o jejich vrácení.
PŘEČTĚTE SI: Slováci získají informace o odsunu židů
Obrazy, které nabízí, podle něj nacisté nezabavili soukromým majitelům, ale vyřadili z muzeí a galerií, protože neodpovídaly nacistickému pojetí umění. V takovém případě žádný nárok na vracení neexistuje a on má plné právo obrazy prodat.
Olsen, jeden z nejbohatších Norů
Nabízené obrazy představují třetinu slavné Olsenovské sbírky Muncha, kterou založil otec nynějších majitelů, jeden z nejbohatších lidí Norska. Jeho dva rozhádaní synové, Fred a Petter, se o dědictví 20 let soudili, až soud v roce 2002 větší část přiřkl Petterovi.
Fred nyní chce svou třetinu prodat mimo jiné i proto, že po dosud neobjasněné krádeži Munchova obrazu Křik z norské galerie má údajně obavy o bezpečnost svého uměleckého majetku.
Německá nadace Pruského kulturního dědictví nehodlá nároky na vrácení obrazů uplatňovat.
