Banja Luka – Do Bosny a Hercegoviny se vrátila téměř válečná rétorika a obavy z možného rozpadu země.
Už tuto neděli se zřejmě rozhodne o její budoucnosti – v části země, v Republice srbské (neplést se samostatnou Republikou Srbsko – pozn. red.), se koná kontroverzní referendum o státním svátku.
To mnozí komentátoři považují za předehru k jinému hlasování, a sice o vyhlášení nezávislosti Republiky srbské.
Napětí v Bosně před referendem roste. Mnozí politici si vyměňují ostrá slova. Nezahojené rány v zemi, kde si válka v 90. letech vyžádala na 100 tisíc životů, se tak znovu otevírají.
Referendum Ústavní soud zakázal
Krvavý konflikt v Bosně a Hercegovině v roce 1995 uzavřela Daytonská dohoda, která vychází z principu etnicity.
Vytvořila ale velmi složitý správní systém – zemi rozdělila na dvě entity, které se těší z velké míry autonomie. Tou první je Republika srbská a druhou pak Federace Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má například vlastního prezidenta, vládu i parlament.
Daytonská dohoda naplnila svůj hlavní cíl, tedy ukončila velmi brutální konflikt. Jenže vytvořila systém, který je velmi složitý, znemožňuje rozhodování a vede k letité politické paralýze.
Toho využívají i nacionalisté. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik už na tuto neděli svolal referendum, které má na první pohled symbolický podtext. Voliči budou rozhodovat o tom, zda má 9. leden i nadále zůstat státním svátkem.
Právě na tento den totiž připadá výročí – 9. ledna 1992 Republika srbská vyhlásila nezávislost, což předcházelo občanské válce v zemi. Současně na toto datum spadá i náboženský svátek pravoslavných Srbů.
Jenže referendum Ústavní soud v Sarajevu zakázal. Tvrdí, že svátek diskriminuje bosenské Muslimy a katolické Chorvaty. Ti tento datum často vnímají jako symbol válečných útrap.
Dodik se tak otevřeně postavil proti rozhodnutí Ústavního soudu, které nerespektuje. Zpochybňuje tak integritu celé země.
Mnozí experti se domnívají, že tímto krokem si připravuje půdu pro referendum o odtržení regionu. To by Dodik chtěl uspořádat už v roce 2018.
Bez války to nepůjde, tvrdí bývalý generál
Bývalý generál Safer Halilović, který na veřejnosti příliš nevystupuje, už prohlásil, že rozpad Bosny by se neobešel bez dalšího konfliktu. "Pokud chce někdo Bosnu rozbít, tak to nepůjde bez války," řekl. Dodal také, že bez srbské podpory by bosenští Srbové nedokázali účinně odolávat bosenské armádě déle než 10 až 15 dní.
A to ještě rozvířilo napětí. Milorad Dodik uvedl, že v takovém případě se bude Republika srbská bránit.
Zástupci Evropské unie a USA konání referenda opakovaně odsoudili. Vyzývají Dodika, aby ho odvolal.
"Požadovat po voličích, aby hlasovali o věci, kterou rozhodl už Ústavní soud, je destabilizující, vytváří politické napětí, které odvrací pozornost od vážných ekonomických a hospodářských potíží," uvedla ve svém prohlášení Rada pro implementaci míru (PIC), která je složená z 55 států a dohlíží na dodržování Daytonské mírové dohody.
Rada zdůraznila, že nebude tolerovat jakékoliv "porušování mírové dohody". "Nedojde k žádnému překreslení mapy Bosny a Hercegoviny," napsala rada ve svém prohlášení.
Na stranu Dodika se naopak postavil tradiční spojenec Srbů – Rusko, které referendum podpořilo. Ruský prezident Vladimir Putin tento čtvrtek navíc Dodika přijal v Kremlu.
Hospodářské potíže i vysoká nezaměstnanost
Navzdory velké mezinárodní pomoci, která do Bosny a Hercegoviny po ukončení války plynula, zůstává země jednou z nejchudších v Evropě.
Sarajevo sužuje řada výrazných hospodářských potíží. Politická paralýza brzdí potřebné reformy a změny. Nezaměstnanost se blíží k 30 procentům a u mladých lidí se pohybuje kolem 60 procent. I proto mnozí z nich raději odchází do zahraničí.
Bosna a Hercegovina navíc patří mezi nejzkorumpovanější země starého kontinentu. Důvod je podle Transparency International prostý.
"Hlavním úkolem místních politických elit bylo až dosud udržet status quo," uvedl pro server EUobserver Srđan Blagovčanin z bosenské pobočky Transparency International. "Přijetí reforem a jejich uvedení do praxe by mohlo ohrozit jejich pozici a vzít jim téměř neomezenou moc, kterou téměř výlučně používají pro osobní prospěch," dodal s tím, že vytvoření plně funkčního právního státu by pro ně nebylo výhodné, protože v takovém případě by řadě z politiků hrozilo trestní stíhání.
A tím hluboké potíže Bosny nekončí. Společně s Kosovem patří mezi evropské státy, odkud odešlo vůbec nejvíce islámských radikálů na bojiště Islámského státu.
V posledních měsících se tamní policii povedlo překazit několik plánovaných útoků. Během razií našla také množství munice.
