Řecko prý dostalo ultimátum: ustoupí, nebo zbankrotuje

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 6. 2015 0:05
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska už nemá Řecko čas a nemůže si dovolit "hazardní hru" prodlužovat. Definitivní dohoda by měla padnout příští čtvrtek.
Jean-Claude Juncker a Alexis Tsipras po schůzce v Bruselu.
Jean-Claude Juncker a Alexis Tsipras po schůzce v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel/Washington - Čtvrteční neúspěšné vyjednávání Řecka s jeho mezinárodními věřiteli o další úvěrové pomoci bylo podle některých komentářů provázeno jasným ultimátem na adresu Atén: mají do příštího týdne ustoupit od svých požadavků, jinak budou čelit bankrotu.

Podle agentury AP nejtvrdší postoj zaujal Mezinárodní měnový fond (MMF), jehož mluvčí informoval, že mise fondu se vrátila do Washingtonu, protože rozhovory k ničemu nevedly. Šéf Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že Atény už nemají čas na další hazardérství, a řekl, že definitivní dohodu čeká na zasedání eurozóny příští čtvrtek.

Po čtvrtečním setkání s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem v Bruselu řecký premiér Alexis Tsipras připustil, že Řecko a jeho věřitelé jsou vzdáleni dohodě o poskytnutí dalších peněz zadlužené zemi výměnou za reformy.

"Pracujeme s věřiteli na řešení vhodném pro řecký lid, které vynese Řecko na dráhu růstu," citovala agentura AFP šéfa řecké vlády, který se tak ve svých výrocích výrazněji neodchýlil od předchozích dnů. Nejmenovaný řecký činitel k tomu dodal, že z Bruselu odletěla řecká delegace vyjednávačů věnujících se technickým detailům připravované dohody.

Juncker označil rozhovor s řeckým premiérem za "důležitý, zajímavý a přátelský". V jeho úvodu se přitom snažil být žoviální, když před novináři Tsiprase vítal slovy: "Tak pojď do mučírny."

Nekompromisní byl naopak mluvčí MMF Gerry Rice, podle kterého se obě strany stále neshodují v zásadních otázkách. "Existují mezi námi velké rozpory ve většině klíčových oblastí," řekl Rice novinářům. "V řešení těch rozporů jsme dosud nepokročili, k dosažení dohody máme tedy pořád hodně daleko," dodal. MMF je spolu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) jedním z hlavních věřitelů Řecka.

Rice upřesnil, že rozpory stále trvají v otázce reformy řeckého penzijního systému, který je z pohledu MMF neúnosný, a ohledně rozšíření daňového zatížení obyvatelstva, bez něhož podle věřitelů nemohou Atény zvládnout pokrytí veřejných výdajů. "MMF nikdy neodchází od jednacího stolu, ale míč je nyní na řecké straně," dodal Rice.

Podle Tuska, který se s Tsiprasem sešel již ve středu, už nemá Řecko čas a nemůže si dovolit "hazardní hru" prodlužovat. "Je zcela zřejmé, že potřebujeme rozhodnutí, nikoli vyjednávání," upozornil Tusk s tím, že definitivní dohoda by měla padnout na zasedání ministrů financí zemí eurozóny příští čtvrtek.

O tom, že Řecku nezbývá mnoho času, stejně jako o hrozícím státním bankrotu Řecka a o vystoupení Řecka z eurozóny hovořili také šéf německé centrální banky Jens Weidmann a evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

Příkladem nesnadné komunikace mezi věřiteli a Řeckem je otázka stanovení primárního rozpočtového přebytku pro letošní rok, který by podle Bruselu a MMF měl dosáhnout jednoho procenta HDP.

Nejprve se zdálo, že Atény souhlasí, pak se ale Řekové vrátili k návrhu 0,75 procenta a po chladné reakci věřitelů opět projevili ochotu o konečném číslu diskutovat. Řecký ministr financí Janis Varufakis ale ve čtvrtek v parlamentu popřel, že by Řecko někdy se zmíněným procentem souhlasilo. Přijetí návrhů věřitelů označil za "podřízení misantropickému nesmyslu", kterému již byla země podrobena v posledních pěti letech.

Otázku důchodů zkomplikovalo rozhodnutí řeckého nejvyššího správního soudu, který označil za neplatné všechny škrty penzí důchodců ze soukromého sektoru, které vláda provedla v roce 2012. Pro státní pokladnu to znamená nečekaný výdaj v rozmezí jedné miliardy až 1,5 miliardy eur.

Opatření se podle řeckého listu Kathimerini dotkne zhruba 800 000 důchodců, kteří mají penzi vyšší než 1000 eur (27 300 Kč) měsíčně. Vláda již slíbila, že se rozhodnutí soudu podřídí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prostějovská nemocnice dostala od sportovců 300 tisíc korun

Celkem 300 tisíc korun mezi sebou v Prostějově vybrali bývalí i současní sportovci a manažeři s cílem podpořit boj proti koronaviru. Na daru pro místní nemocnici se podíleli například bývalý tenisový reprezentant Jiří Novák, jeho současný daviscupový kolega Jiří Veselý nebo basketbalista Lukáš Palyza. Společně s nimi věnoval peníze také sportovní manažer Miroslav Černošek.

"Mně ten nápad přišel od prvního okamžiku velice dobrý. V současné situaci, kdy se lidi musí semknout, jsem byl od první chvíle připraven jakkoli přispět," řekl České televizi Veselý, který věnoval 50 tisíc korun stejně jako někdejší pátý hráč světa Novák a daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.

Symbolický šek od nich dnes převzal primátor František Jura. "Sportovci, které město dlouhodobě podporuje, se nyní rozhodli naopak pomoci městu," řekl Černošek na webu prostějovské radnice.

Předsedkyně představenstva nemocnice Marie Marsová uvedla, že peníze budou rozděleny mezi zdravotníky, kteří jsou v době pandemie nejvytíženější. "Lékaři, sestry a další personál jsou v pomyslné první linii. Dáváme jim tak signál, že víme, co pro nás dělají, a velmi si jejich nasazení vážíme," dodal primátor Jura.

Další zprávy