Atény - Řekové odmítají požadavky Evropské unie, která trvá na škrtech dohodnutých s předchozí vládou premiéra Lukase Papadimose, snižujících platy a důchody. Téměř 80 procent z nich ale podporuje setrvání země v eurozóně.
"Musíme si podržet euro," citovala agentura Reuters sedmdesátiletou důchodkyni Mariu Kampitsiovou. "Zažila jsem bídu drachmy a nechci ji zpátky. Politici musí spolupracovat, nebo nás to zničí."
Podle posledních průzkumů chce přitom i nadále platit eurem 78 procent respondentů. Zároveň si ale 72 procent z nich přeje co nejrychlejší ustavení životaschopné vlády a po opakovaných volbách, které jsou čím dál pravděpodobnější, nijak netouží.
Ty by totiž s velkou pravděpodobností znamenaly vítězství Koalice radikální levice (SYRIZA), která se ve volbách 6. května umístila se 16,8 procenta obdržených hlasů na druhém místě, hned za vítěznou Novou demokracií.
Její vůdce Alexis Tsipras zablokoval svými přemrštěnými požadavky víkednová jednání s prezidentem Karolosem Papuliasem, vedená s cílem sestavit nový vládní kabinet.
Tsipras škrty odmítá, byť uznává existenci řeckého dluhu, jenž nyní činí okolo 240 miliard eur. Chce ale změnit harmonogram jeho splácení a tím i podmínky postupného snižování deficitu státního rozpočtu.
Z Evropské unie zní čím dál častěji hlasy volající po tom, že by Řecko mělo opustit eurozónu, ačkoliv nikdo nedokáže přesně stanovit, jaké by to mělo pro EU, stejně jako pro zadluženou zemi, důsledky.
Německé ministerstvo zahraničí přesto podle deníku Spiegel on-line počítá i v případě návratu k drachmě s tím, že by Unie Řecku dále poskytovala finanční pomoc. Ta by ale nebyla určena k sanování státního rozpočtu, nýbrž výhradně k nákupu řeckých dluhopisů.
EU tak chce zabránit finančním ztrátám na straně členských zemí EU, podílejících se na úvěrování země, jejíž ekonomický výkon představuje v současnosti necelá dvě procenta HDP unie.
"Výstup Řecka z eurozóny nebude znamenat ani konec společné měny, ani konce Evropské unie," zdůraznil šéf bavorské Křesťanskosociálni unie (CSU). "Důležitější než řecké euro je zachování hospodářské síly Německa."
Je proto velmi pravděpodobné, že v pořadí druhý úvěr od EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, tentokrát ve výši 130 miliard eur, zůstane Aténám k dispozici, byť jen ke krytí dalšího prodeje státních obligací.
Nezávislí Řekové požadují reparace od Němců
Prezident Papulias snahy o sestavení nové vlády přesto stále nevzdal. Poté, co jednání zablokovala SYRIZA, se setkal ještě se šéfy menších stran.
Komunisté účast na vládě nadále odmítají, s neofašisty ze Zlatého úsvitu zase do koalice nikdo jít nechce.
O účast na vládě projevili zato zájem nacionalističtí Nezávislí Řekové, kteří se koncem loňského roku odštěpili od Nové demokracie. Také oni však požadují zrušení vládních škrtů, navíc k euru mají více než vlažný vztah.
Jako zcela neakceptovatelný se však jeví jejich požadavek, aby Německo zaplatilo Řecku válečné reparace, na které vznášejí nárok v souvislosti s někdejší nacistickou okupací země.
Tsiprasova formace se u vědomí toho, že by nové volby zřejmě vyhrála, snaží jednání s prezidentem zavést definitivně do slepé uličky.
"SYRIZA vydláždila cestu k novým volbám," napsal ve svém pondělním vydání levicový list Ethnos. "A ty budou tentokrát mnohem více než předtím referendem. Musíme si položit otázku, zda opravdu chceme zůstat v eurozóně či ne."
Papulias chce s politiky jednat až do čtvrka a teprve pak hodlá případně vyhlásit opakované volby. Ty by se měly konat 10. či 17. června.
Podle v pondělí zveřejněného průzkumu agentury Rass by v nich SYRIZA získala 20,5, Nová demokracie 19,4, PASOK 11,8, Nezávislí Řekové 7,8, Demokratická levice 6,2, Zlatý úsvit 4,8 a komunisté 3,8 procenta hlasů.
