Vídeň - Rakušané zvolí v neděli nového prezidenta. Tedy přesněji napsáno vlastně starého, protože málokdo pochybuje o vítězství dosavadní hlavy státu, sociálního demokrata Heinze Fischera.
Nemá totiž protivníka, který by ho při hlasování tuto neděli reálně ohrozil. Hlavním protikandidátem je politička krajně pravicové strany Svobodní Barbara Rosenkranzová.
Jednapadesátiletá žena je matkou deseti dětí. Šesti synů a čtyř dcer. Pobouření vyvolala v zemi nedávným televizním rozhovorem.
Vyslovila se v něm pro zrušení zákazu činnosti politických stran, které se hlásí k národnímu socialismu. Prohlásila také, že zpochybňování holocaustu by nemělo být trestné, protože jde o omezení svobody projevu.
To by znamenalo prolomení tabu, které v Rakousku trvá od konce druhé světové války. Na několika webových stránkách neonacistů se jí dostává velkých sympatií.
Rakouská média jako líčí jako mimořádně konzervativní političku. Je pro omezení přistěhovalectví, pro podporu "tradiční" rodiny, proti nárokům gayů na sňatky či registrované partnerství. Kritizuje feministické hnutí i multikulturalismus.
Rodačka ze Salcburku volá po silné armádě, v minulosti ostře vystupovala proti jaderné elektrárně v Temelíně a i proti Benešovým dekterům.
Průzkumy jí dávají šanci na zisk přibližně šestnácti procent hlasů. Podpořil ji čtený deník Kronen Zeitung. Svá slova o zrušení zákazu národně-socialistických seskupení vzala zpět poté, co ji k tomu vyzvalo vedení tohoto listu.
Podle agentury DPA Svobodní vědí, že nemá šanci, ale prezidentské volby berou jako přípravu pro hlasování do vídeňského parlamentu, kde si dělají naděje na slušný výsledek.
Rétorika Svobodných v posledních letech míří především proti muslimům a šéf strany Heinz-Christian Strache často hovoří o nebezpečí "islamizace" Rakouska.
Dosavadní prezident Heinz Fischer je považován za poněkud nudného politika, který se záměrně vyhýbá konfliktům a sporům. V předvolební kampani se omezil na výzvy k boji proti korupci a za větší etiku v politice.
K obhájení prezidentského mandátu mu to velmi pravděpodobně bude stačit.
Ženě jako soupeřce v prezidentských volbách čelí Fischer už podruhé. Před šesti lety to byl ale mnohem vyrovnanější souboj. Fischer porazil bývalou rakouskou ministryni zahraničí a později evropskou komisařku pro vnější vztahy EU Benitu Ferrero-Waldnerovou poměrem 52 ku 48 procentům hlasů.
Funkce prezidenta je v Rakousku podobně jako v Německu hlavně ceremoniální, skutečné rozhodování má v rukou premiér. Rakouský prezident je volen na šestileté období.
