Jak vidíte situaci na Ukrajině a dění v Kerčském průlivu, kde Rusové zadrželi trojici ukrajinských lodí? Je to pokus o něco nového ze strany Ruska?
Je to pokus o několik věcí. Zaprvé je ruské vedení vzteklé kvůli rozhodnutí Konstantinopole uznat autonomii ukrajinské pravoslavné církve. Zadruhé prezident Vladimir Putin musí občas dát ruské společnosti dávku nacionalistického heroinu, když už nemůže zvýšit životní standardy.
A zatřetí se evidentně nesmířil se ztrátou Ukrajiny. Určitě mu dochází, že Krym je infrastrukturálně odstřižený od vody, od silnic. Takže to může být i pokus vybojovat tlak na Mariupol (ukrajinské město nedaleko ruských hranic - pozn. red.) a celou východní Ukrajinu. Zablokování přístavu v Mariupolu by mělo pro Ukrajinu vážné hospodářské důsledky. A také to může být pokus o ovlivnění prezidentských voleb na Ukrajině, které se mají konat příští rok.
Jak to je ale doopravdy, nevíme. Můžeme jen spekulovat.
Může z toho být nějaký větší konflikt?
Samozřejmě že může. Vojenští analytici říkají, že Rusko rozmístilo své mechanizované divize kolem Ukrajiny tak, jako by se připravovalo na koncentrovaný útok na Kyjev. Rozmístění vojenských jednotek je drahý byznys, vždy se to dělá s nějakým cílem.
Co je podle vás hlavním cílem Putina na Ukrajině?
Včlenění Ukrajiny do Euroasijské unie. Kolem roku 2010 Putin opustil plán ekonomické integrace se Západem, a tak zkouší vytvořit vlastní uskupení, které by Rusko vedlo. Ukrajina je nezbytnou součástí. Být jen s Kazachstánem, Běloruskem a Arménií je málo.
Jsou největší hrozbou pro Evropu právě Putin a jeho plány? Nebo čeho se máme v Evropě nejvíce bát v oblasti bezpečnosti?
Ruské peníze pomohly vyhrát referendum o brexitu, ruské peníze a akce na internetu pomáhají nacionalistům ve Francii, Itálii, Polsku… Říká se, že i u vás. Logika je dost jasná a srozumitelná.
Evropská unie je vůči Rusku gigantem, ale každá z členských zemí EU je sama o sobě malá, a tak by bylo jednoduché poslat je proti sobě. Takže prezident Putin a bohužel nyní i americký prezident Trump by rádi Evropskou unii rozdělili.
Máme v Donaldu Trumpovi ve Spojených státech spolehlivého spojence, o něhož se můžeme opřít?
V červenci mnou otřásla tisková konference v Helsinkách, na níž prezident Trump řekl, že věří více Putinovi než FBI. A teď v úterý Trump uvedl, že se mu nelíbí, co se děje v Kerčské úžině. Kdyby se podobný konflikt odehrál mezi Ruskem a Polskem, tak doufám, že by byl jednoznačnější a kategoričtější.
Opravdu v Polsku vznikne stálá americká vojenská základna (nyní Polsko hostí americké ozbrojené síly a jednotky NATO, které rotují i mezi Pobaltím - pozn. red.)?
Usilují o to už různé polské vlády. Já sám jsem podepsal dohodu o jedné americké základně. V Polsku jsme doufali, že bude v Česku druhá. U nás měly být rakety, u vás radar. Ten ale nebude a u nás bude mnohem menší protiraketová základna.
Bavíme se o tom, zda by se americká rotační přítomnost nemohla změnit například podle norského vzoru: umístit u nás vybavení pro vojáky, kteří by dorazili, kdyby se něco dělo. Myslím, že nové členské země potřebují výraznou přítomnost spojenců, aby dokázaly odstrašovat. Ale ne zase tolik, aby snížily vlastní bezpečnost. Kdyby to byla třeba jedna nebo dvě brigády na členský stát, tak by Rusko nemělo právo být znepokojené a my bychom měli větší jistotu.
