* Premiér dostal v regionálních volbách od voličů silný mandát * Volební komise zatím sečetla 90 procent odevzdaných hlasů * Iráčané ztrácejí zájem o náboženské a sektářské strany
Bagdád - Lednové místní volby přinesly velký úspěch premiérovi Nurímu Málikímu a jeho spojencům. Naopak šíitské náboženské strany včetně kandidátky radikálního duchovního Muktady Sadra utrpěly drtivou porážku.
Volební komise zveřejnila výsledky po sečtení devadesáti procent odevzdaných hlasů.
Málikího blok jednoznačně zvítězil v Bagdádu i druhém největším městě Basře. Získal tam přes pětatřicet procent hlasů. Celkem zvítězil v osmi z devíti provincií, v nichž převažují šíitští muslimové.
Konkurenční Nejvyšší irácká islámská rada zůstala daleko vzadu. Muktadá Sadr, který se vyznačoval v uplynulých pěti letech ostrou kritikou Američanů a chtěl z Iráku vytvořit islámský teokratický stát, zcela propadl.
V Bagdádu získal pouhých devět procent hlasů.
Vítězství Málikího lze hodnotit jako úspěch stoupenců jednotného Iráku se silnou centrální vládou, bez sektářských třenic mezi sunnity a šíity a také bez přílišného vlivu islámských duchovních na politiku a vytváření zákonů.
"Pro Iráčany je nyní nejdůležitější bezpečnost. A za premiéra Málikího se v posledních měsících zlepšila, tak hlasovali pro něj," řekl agentuře Reuters vládní mluvčí Alí Dabbágh.
V severních a severozápadních částech Iráku, kde převládají sunnitští muslimové, jsou volební výsledky nepřehledné. V různých provinciích vyhrála různá seskupení, svazy kmenových předáků a také kandidátek soustředěných kolem poslanců parlamentu.
Úspěchem ale zde bylo už to, že lidé hlasování nebojkotovali. Při parlamentních volbách před třemi lety tady na protest proti americké okupaci zely volební místnosti prázdnotou.
Málikí je premiérem od roku 2006. Zpočátku byl kritizován jako nevýrazný, nemastný neslaný politik, a když navštívil v Bagdádu příbuzné obětí sebevražedného atentátu, lidé na něj házeli kamení.
Jeho obliba ale postupně rostla ruku v ruce s tím, jak se ulice Bagdádu a dalších měst stávaly bezpečnějšími a život v zemi se zvolna sunul do normálnějších kolejí.
Irácká armáda a policie už převzaly od Američanů kontrolu nad většinou provincií. Počet pouličních přestřelek, výbuchů a sebevražedných atentátů za poslední rok výrazně klesl.
Premiér vyjednal s bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem dohodu o odchodu všech amerických vojáků z Iráku do konce roku 2011. Barack Obama ale chce stáhnout velkou část ze 140 tisíc Američanů už příští rok.
