Začalo to v prvních hodinách letošního roku. Finský prezident Sauli Niinistö v novoročním projevu uvedl, že jeho země má právo do aliance vstoupit. "Finský prostor k manévrování a svoboda volby zahrnují možnost účasti ve vojenské alianci a podání přihlášky ke členství v NATO," řekl. Podobně se vyjádřila i premiérka Sanna Marinová.
Oba tak reagovali na slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který sousedům pohrozil útokem, jestli se rozhodnou vstoupit do NATO nebo vpustit na své území alianční jednotky.
Nezvykle rázné prohlášení nejvyšších představitelů neutrální země vyvolalo v Rusku rychlou reakci. Pokud by Finsko do NATO vstoupilo, Rusům by vedle pobaltských republik a Norska přibylo dalších 1340 kilometrů společné hranice s aliancí.
"Rusko by připojení Finska k NATO vnímalo jako nástroj konfrontace," řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta. A ministerstvo zahraničí uvedlo, že členství Finska nebo Švédska v NATO vyvolá adekvátní odpověď Ruska.
S dotazem na napjatou situaci oslovil deník Aktuálně.cz šéfa expertního týmu pro zahraniční politiku finské Národní koaliční strany Henriho Vanhanena. Pravicová a proevropská partaj je historicky jednou z nejsilnějších stran v zemi, vznikla současně se samostatným Finskem a často mu vládla. Nyní je hlavní opoziční stranou vůči levicovému kabinetu. Prezident Niinistö, který na Nový rok pronesl slova o NATO, je jejím bývalým předsedou.
Vanhanen pro Aktuálně.cz uvedl, že Finové teď o možném vstupu do Severoatlantické aliance diskutují více než kdykoliv v minulosti. "Současná debata je ve srovnání s minulostí bezprecedentní. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora členství v NATO roste. Pohybuje se kolem 28 procent. Zhruba třetina lidí ale neví, nebo je nerozhodnutá," řekl.
Čerstvý průzkum, který uspořádala televize MTV News ve druhé polovině ledna, uvádí, že pro vstup do aliance je 30 procent Finů. Proti je 43 procent a 27 procent je nerozhodnutých.
Opatrně a nedávat záminky
"Je ale dobré říci, že přistoupení k NATO není otázka jedné noci. Dlouho se to připravuje. Pokud finští politici plánují něco ohledně aliance, není vhodné šířit do světa, co děláme nebo neděláme. Je lepší neodkrývat dopředu karty," řekl Vanhanen.
Jeho prohlášení zapadá do tradičního tónu, kterým Finové mluví o své zahraniční a bezpečnostní politice - vyjadřovat se opatrně a nedávat Rusku záminku k ostré reakci. Právě tento tón prezident a premiérka na Nový rok prolomili.
Změnu podle Vanhanena způsobila situace na Ukrajině od roku 2014, tedy ruská anexe Krymu, válka na Donbase a nynější napětí na hranicích. Rusko už k hranicím s Ukrajinou stáhlo 130 tisíc vojáků, jak uvádí většina pozorovatelů. Právě tyto události změnily u Finů pohled na Rusko, říká expert Národní koaliční strany.
Od konce druhé světové války se Finsko spoléhá na neutralitu a silnou armádu. Pětapůlmilionová země má 3500 aktivních profesionálů, platí tu ale všeobecná branná povinnost a do zbraně může povolat až 900 tisíc vojáků.
K obraně své samostatnosti se Finové hrdě hlásí. Za druhé světové války odolali obrovské přesile Rudé armády, Sovětský svaz pak akceptoval nezávislost Finska výměnou za jeho neutralitu. Následná politika soužití a neprovokování mocného souseda vešla ve známost jako "finlandizace". Společnou historii ale mají obě země mnohem hlubší. Od začátku 19. století do konce první světové války bylo Finsko součástí ruského carského iméria jako autonomní velkoknížectví.
Nynější posun v otázce bezpečnosti a vztahu k Rusku naznačuje i finská levice. Sociálnědemokratická premiérka Marinová řekla při lednové návštěvě Madridu, že Helsinky "v tuto chvíli" o vstup do aliance neusilují - chtějí ale tuto možnost mít, pokud to uznají za vhodné. Tvrdě odmítla jakékoliv veto ze strany Ruska. "Nikdo nemá právo nám říkat, co máme dělat. Rozhodujeme se sami," prohlásila.
Několikrát navíc zopakovala, že pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí, podpoří Finové sankce vůči němu.
Pokud vstoupí do NATO, tak spolu
Pohled na Rusko se mění i v sousedním Švédsku. Také tato země je neutrální, ale i zde se diskutuje o možném ruském nebezpečí. Na začátku ledna švédská armáda posílila hlídky na ostrově Gotland v Baltském moři kvůli aktivitě ruských vojenských plavidel nedaleko břehů.
Švédsko je navíc tradičním partnerem Finska. Obě země mají společnou historii, Finsko bylo několik staletí součástí švédského království a na svého souseda si stále udržuje těsné vazby. Ekonomické, politické i bezpečnostní.
Ministři zahraničí obou zemí chystají společnou odpověď na dopis šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova adresovaný Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Lavrov v něm uvedl, že žádná země by neměla svoji bezpečnost zajišťovat na úkor druhých.
Podle Vanhanena je pravděpodobné, že Švédsko a Finsko vstoupí do aliance společně. "Obě země se před časem zavázaly, že budou v otázce bezpečnosti postupovat společně, že budou sdílet všechny informace, včetně těch o jednání s NATO. Osobně se domnívám, že pokud si přihlášku do NATO podá Švédsko, Finsko se připojí, protože by nechtělo zůstat jediným severoevropským státem mimo alianci," říká expert Národní koaliční strany.
Průzkum zveřejněný před několika dny švédskou státní televizí SVT ukázal, že Švédové jsou v otázce ukončení neutrality a přihlášky do Severoatlantické aliance rozděleni - 37 procent dotázaných by do NATO chtělo, 35 procent to odmítá.
Video: Ukrajinci se připravují na válku
