V doktríně ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil rozšířený výčet možností, kdy Moskva může odpálit jaderné zbraně. Nově je to nejen v případě použití "atomovek" a jiných druhů zbraní hromadného ničení proti Rusku a jeho spojencům, ale i při napadení konvenčními zbraněmi, kdy je "ohrožena existence státu".
A to i při agresi ze strany libovolného nejaderného státu (tedy i Ukrajiny) s účastí či podporou jaderné mocnosti, mezi něž patří například Spojené státy nebo Velká Británie, které posílají zbraně Kyjevu. Na první pohled jde dle expertů o krok, kterým Rusko ukazuje své "svaly", na druhou stranu lze ale prý cítit náznak slabosti.
"Já doktrínu v prvé řadě vnímám jako přiznání ruské konvenční vojenské slabosti. Jako akt, kdy Rusové připouštějí, že v případě konvenční války se stejně silným protivníkem by se rychle dostali do úzkých. A za takové situace signalizují, že by vážně uvažovali o použití jaderných zbraní. I tehdy, pokud by sami nebyli jadernými zbraněmi napadeni," vysvětluje Aktuálně.cz politolog Kříž.
Čtvrteční ruský útok na Ukrajinu - dle Kyjeva mezikontinentální raketou RS-26 Rubež (Milník), dle ruského prezidenta Vladimira Putina novou hypersonickou raketou Orešnik (Líska) - vnímal Kříž jako odvetu. Za to, že Ukrajina v minulých dnech dostala povolení útočit - a obratem zaútočila - západními raketami dlouhého doletu na příhraniční regiony Ruska.
"Putin si nemůže dovolit být před svým domácím publikem ani zahraničními podporovateli za slabocha. Za mě to je odveta ve stylu: vy jste udělali tento krok, my takto reagujeme," říká Kříž.
Z vojensko-strategického a politického hlediska ale podle něj daná reakce smysl příliš nedávala. "Rusko jaderné zbraně použít může, jednoduše protože je má. Ale pokud skutečně nebude ohrožena existence ruského státu a kremelského režimu jako takového, je velmi, velmi málo pravděpodobné, že to udělá. A to i přes novou doktrínu. Ani maximální válečné cíle Kyjeva - Ukrajina v teritoriu hranic z roku 1991 - nejsou hrozbou pro přežití ruského státu a režimu jako takového," míní expert z brněnské Masarykovy univerzity.
Podle něj ale zůstává otázkou, zda má Kreml další možnosti, jak situaci eskalovat a zároveň zůstat pod takzvaným jaderným prahem. "Nyní zřejmě ne. Reakce Západu by v kontextu doktríny i čtvrtečního ruského úderu měla být stejná jako nadále. Tedy signalizovat, že použití jaderných zbraní by bylo naprosto nepřijatelné. Realita je navíc taková, že Putin hrozí jadernými zbraněmi od počátku invaze na Ukrajinu," dodává Kříž.
Zřejmě i proto třeba zástupci USA na novou ruskou doktrínu reagovali prohlášením, že Spojené státy neplánují jakkoliv přizpůsobovat svou verzi tohoto dokumentu. "Rusko nestraší poprvé ani naposledy. Papír snese všechno," uvádí k tomu třeba i polský prezident Andrzej Duda.
Rusko před úderem balistickou raketou na Dnipro upozornilo USA, že takový úder přijde. Washington ve středu oznámil, že dostal informaci o hrozbě možného významného útoku a zavřel ambasádu v Kyjevě. Americkým občanům doporučil, aby byli připraveni se okamžitě ukrýt v případě leteckého poplachu. Svůj provoz omezila i velvyslanectví dalších západních zemí.
