Záměr odstoupit od smlouvy INF, kterou v roce 1987 uzavřeli americký a sovětský prezident Ronald Reagan a Michail Gorbačov, ohlásil americký prezident Donald Trump minulý měsíc.
"Navrhuji dnes posoudit naše kroky související s možným odstoupením Spojených států od smlouvy o raketách středního a kratšího doletu," uvedl Putin podle agentury TASS na poradě s vedením ministerstva obrany o rozvoji ozbrojených sil. "Rozhodnutí Spojených států o odstoupení z uvedené smlouvy nepochybně nemůže zůstat a nezůstane bez odpovědi z naší strany," řekl.
Putin nicméně podle agentury Interfax také uvedl, že Rusko je nadále připraveno s Američany jednat o problému, který ruský prezident považuje za klíčový. "Opět zdůrazňuji: jsme připraveni vést dialog s americkými partnery o této klíčové otázce a doufáme, že k tomu (Američané) přistoupí s plnou odpovědností," prohlásil.
Putin připomněl, že když USA jednostranně odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně (v červnu 2002), Rusko "otevřeně a čestně" prohlásilo, že bude nucena sáhnout po odvetných opatření, což také udělalo, a tak má nyní ve výzbroji hyperzvukovými střely schopné překonat libovolnou protiraketovou obranu.
Doufá však, že zdravý rozum a pocit odpovědnosti přivede Američany k jednáním s Rusy o strategické stabilitě a posílení kolektivní bezpečnosti; čas k tomu podle něj už dávno dozrál.
Putin již minulý měsíc pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s případným rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987. Putin řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.
Vypovězení smlouvy INF avizoval Trump 20. října. Tento krok zdůvodnil zjištěním, že Rusko údajně smlouvu porušuje, a že smlouva se nevztahuje na Čínu. Moskva výtky Washingtonu odmítá a varuje před následky.
Video: Co odhaluje film Svědkové Putinovi
