Putin nás zmanipuloval, aby se dostal k moci, popisuje bývalý Jelcinův poradce

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
30. 5. 2024 5:10
Švédský ekonom Anders Aslund působil v 90. letech jako poradce tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se postupně dostal k moci Vladimir Putin. Vysvětluje také, že to podle něj nebyl Jelcin, kdo současného ruského vůdce "stvořil", i když se to tak často tvrdí. "Putin nás zmanipuloval, aby se dostal k moci," říká.
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Aktuálně.cz/Reuters

Pracoval jste jako poradce bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina a znáte zákulisí toho, jak se současný šéf Kremlu Vladimir Putin dostal k moci. Když teď vidíte, co páchá na Ukrajině i ve své vlastní zemi, překvapuje vás to?  

Vůbec mě to nepřekvapuje. Putin byl špatný charakter od samého začátku. Přinejmenším od roku 1991 byl hluboce zapojen do organizovaného zločinu v Petrohradu. Jelcina Putinovo vítězství ve volbách ani trochu nepotěšilo.

Opravdu ne? Říká se, že Jelcin stvořil Putina. Tehdejší šéf Jelcinovy prezidentské kanceláře nabídl Putinovi v roce 1997 jeho první funkci v Kremlu.

Lidé říkají, že ho stvořil, ale Putin se dostal k moci, až když už byl Jelcin dost mimo, nemocný a všechno dělali jeho poradci. Jelcin se s Putinem seznámil až v roce 1997. Nebyli v žádném blízkém vztahu. Putina do Kremlu poprvé přivedl bývalý ministr financí a tehdejší Jelcinův poradce Alexej Kudrin, který s nynějším šéfem Kremlu spolupracoval. Bylo to tak, že Kudrin nejdřív dostal práci v prezidentské administrativě a pak viděl, že je tam vhodné volné místo, na které Putina doporučil. Takže pomohl svému příteli. Nebylo to tak, že by si ho Jelcin vybral. 

Spíš bych řekl, že Putin nás následně zmanipuloval, aby se dostal k moci, a to tím, že po boku Jelcina o sobě vytvořil dojem naprosto loajálního člověka. A když jste silný vůdce, chcete, aby po vás přišel někdo loajální. 

Anders Oslund

Anders Aslund

Švédský ekonom a bývalý poradce Borise Jelcina

Působí jako přední odborník na postsovětské ekonomiky a společnosti, v letech 1991 až 1994 pracoval jako hlavní poradce ruské vlády. Pod vedením Borise Jelcina, který se stal v roce 1991 prvním prezidentem Ruské federace, a premiéra Jegora Gajdara se podílel na přechodu sovětské ekonomiky na kapitalistický systém.

Aslund měl možnost zblízka sledovat tehdejší poměry v Kremlu a má jedinečný přehled o událostech a osobnostech někdejší doby. Byl u toho, když se ruský prezident Vladimir Putin, Jelcinův nástupce, postupně dostal k moci.

V současnosti se věnuje hlavně ruské korupci, o které napsal několik knih, a rusko-ukrajinskému konfliktu.

Foto: Archiv Anderse Aslunda (se souhlasem k užití)

Měl jste někdy v pozdějších letech možnost se Jelcina zeptat, co říká na to, kam se Rusko posunulo a co si vlastně o Putinovi myslí?

Měl. V roce 2004, na večeři v Londýně. Prvně jsem se ho zeptal, na co je nejvíce pyšný, a pak na Putina. On mi na to řekl, že kdyby ho chtěl kritizovat, řekne mu to raději osobně. Neměl zájem o tom diskutovat. Pokud ale Putina někdy konfrontoval, nemyslím si, že to mělo nějaký reálný dopad.

A s Putinem jste se osobně setkal taky? 

Několikrát. Ale byla to bezvýznamná setkání, v době, kdy ještě nebyl tak důležitý. Bylo to na několika akcích na začátku 90. let v Petrohradě, kde Putin začal svou politickou kariéru. Tehdy byl takříkajíc číslo tři. Podnikatel a ekonom Anatolij Čubajs, který byl za Jelcina zodpovědný za privatizaci v Rusku, byl nejvyšší osobou. Po něm následoval Alexej Kudrin a číslo tři byl Putin. Ten tam tak nějak byl, ale nebyl vidět. Člověk ho viděl na fotkách, ale s nikým se moc nebavil. 

Putin se prý od samého začátku projevoval jako liberál a demokrat a záleželo mu na reformách. Snil vždycky o imperialistickém Rusku?  

Myslím si, že většina věcí, které Putin řekl mezi lety 2000 až 2004, byla jen propaganda. Tenkrát pronesl hned několik pozitivních výroků o demokracii, aby se zalíbil určitým skupinám a aby proti sobě nepoštval lidi, kteří v té době chtěli demokracii. V roce 2005 se vrací na scénu a říká, že největší geopolitickou tragédií bylo zhroucení Sovětského svazu. Jak strašlivé to pro něj bylo, popsal i v knize Putin - z první ruky z roku 2000.

Podle mě ale Putin není skutečný imperialista. Dobyvačnou politiku státu používá spíše jako apel.

Na čem tedy Putinovi nejvíce záleží? Jsou to peníze? Moc?

Oboje. A aby si to udržel, praktikuje velmi chytrou politiku na starý sovětský způsob. Ve svém politickém ovládání je velmi působivý. V prvním volebním období se ještě krotil, lidé ho měli rádi. Ve druhém období dostal pod kontrolu státní podniky. Ve třetím se soustředil na to, aby co nejvíc rozkradl. A dělal to skrytě, užitečnými metodami, skrz veřejné zakázky a rozkrádání majetku spolu se svými dlouholetými přáteli z Petrohradu, kteří jsou mu dodnes loajální. Během svého mandátu zavedl takzvaný neofeudální systém. 

Můžete to rozvést? 

Prostě svou moc rozprostřel mezi sebe a své věrné KGB agenty. Všichni synové jeho nejbližších kumpánů dostávají v raném věku ty nejvyšší funkce, zatímco ženy nedostávají nic. Ženy mají být jen manželkami. Putin ženy nesnáší, má je za služky. Primárně se obklopuje lidmi svého věku a drží se jich. Když někoho odsunuje, dělá to postupně. Když si vezmete třeba Vladimira Jakovleva, který byl jeho politickým konkurentem v roce 1996 v Petrohradu, tak ho nevyhodil hned, trvalo to, než ho vyštípal. A to stejné teď dělá s Nikolajem Patruševem, kterého v květnu jmenoval svým poradcem.

Protože ho Putin po šestnácti letech vytlačil z funkce tajemníka Rady bezpečnosti?

Ano. Lidé, co se Putinovi znelíbí, jsou postupně degradováni, to vysvětluje, proč se teď Patrušev stal prezidentovým poradcem. Být Putinův poradce se sice může zdát jako skvělá a vlivná funkce, ale jestli šlo o povýšení, nebo o sestup do nižší ligy se většinou dozvíte až poté. Několik lidí z Putinova okolí potom, co se stali jeho poradci, prostě z ničeho nic pod falešnou záminkou zmizelo.

Putin zachází s lidmi velmi uvážlivě a pomalu. Na rozhodnutí v personálních otázkách nikdy nespěchá. A v každém případě je využívá k centralizaci moci a tvrdším represím.

V komentáři pro deník Kyiv Post jste napsal, že Putin od roku 2004 žil ze zpronevěry peněz z ruského plynárenského gigantu Gazpromu. A teď tvrdíte, že mu vydělává peníze válka. Můžete vysvětlit jak?

Je to tak, Putin a jeho oligarchové během čtyř let, tedy od roku 2004 do roku 2008 zpronevěřili 60 miliard dolarů (dnešním kurzem 1,4 bilionu korun) z Gazpromu. Když zpráva vyšla na povrch, v roce 2008 to potopilo ruskou burzu. Vzhledem k tomu, že se ale prodej plynu do Evropy zhroutil, což letos v dubnu poprvé přiznal samotný Gazprom, Putin si musel najít jinou cestu a teď okrádá zbrojní průmysl.

Zbraně nepatří k produktům, jako je například ropa a jiné komodity, u kterých dokážeme přesně znát a stanovit cenu. Můžeme ji vždy změnit. A vidíme, že ruský zbrojařský koncern Rostěch je extrémně tajnůstkářský, což není překvapivé. Jeho výkonný ředitel Sergej Čemezov je velmi bohatý muž. Má jednu z velkých jachet, kterou si nemohl pořídit z běžného státního příjmu, takže se tam očividně děje ještě něco jiného. 

Z toho, co říkáte, se mi zdá, že je v Putinově zájmu, aby válka pokračovala a on si mohl vydělat víc peněz.

Ono se vám to nezdá, ono to tak je. Putinovi se daří odvrátit ruskou porážku, ale i ruské vítězství, což mu umožňuje udržovat jeho vytouženou věčnou válku ve prospěch domácích represí. Kolik Rusů zemře a kolik válka stojí Rusko, je pro Putina stěží důležité.

Dřív chyboval v tom, že kdykoliv ukončil jinou válku, jeho popularita klesla. Pokračovat v ní pro Putina znamená, že je pro něj jednodušší udržet si moc. Je pro něj výhodnější vést brutální válku než vládnout v míru. K tomu si dokáže místo plynem vydělat nákupem zbraní. Neříkám, že teď si přijde na víc peněz, ale vydělává jiným způsobem a západním sankcím se jen směje. 

Souhlasíte s tvrzením, že abychom dokázali porazit Putina, musí Ukrajina přejít do aktivní obrany?

Zásadní je, že Západ musí nahlas říct, že Rusko musí být poraženo a Ukrajina musí zvítězit. A já bych k tomu dodal, že se Spojené státy musí probudit. USA měly svou pomoc poskytnout mnohem dříve a mělo jí být mnohem více. Jde pochopit, že se zpočátku bály, všichni jsme měli strach. USA si myslely, že Rusko Ukrajinu velmi rychle převálcuje a vezme si spoustu amerických zbraní, kdyby je tam poslaly.

Ale poté, co se Rusové stáhli ze severu Ukrajiny, měly USA co nejrychleji na Ukrajinu dopravit všechny zbraně, které mohly, a umožnit jí, aby bombardovala ruské základny. Je naprosto absurdní, že se nad tím dnes ještě vede debata. Chudáci Ukrajinci tak mohou na Rusko útočit jen zbraněmi, které si sami vyrobí.

Argumentem Američanů je strach z globálního konfliktu. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan několikrát prohlásil, že cílem není vyprovokovat Putina.

Jake Sullivan nerozumí tomu, co je válka. Jeho rozhodování je naprostá katastrofa od samotného začátku války. Učinil tolik prohlášení o tom, jak nechce vyprovokovat jaderný konflikt, ale neuvědomuje si, že Putin se ze všeho nejvíc bojí o svůj život. 

Putin jadernou válku nezačne, protože by ji nepřežil. Je to stejné, jako když měl Adolf Hitler za druhé světové války spoustu chemických zbraní, ale nikdy je nepoužil, protože neviděl, že by mu přinesly reálný užitek. Místo toho spáchal sebevraždu, což bylo samozřejmě mnohem lepší řešení. Zdá se, že Washington a Berlín jsou jediná místa, která se vážně obávají jaderné války. A bohužel jsou to dva hlavní dodavatelé zbraní na Ukrajinu.

Pokud Ukrajina porazí Rusko, co si myslíte, že se stane s Putinem?

Padne. Sice nevím jak, ale máme k tomu důkazy z historie. Například během krymské války v letech 1853 až 1856, kdy byl poražen Mikuláš I. a nastoupil po něm Alexandr II. Nikolajevič, o kterém Putin nikdy nemluví, protože byl podle něj příliš liberální. 

Když tato země prohraje válku, obvykle v zemi nastává liberálnější období. Po smrti vůdce Sovětského svazu Josifa Stalina se lidé báli, že přijde někdo ještě horší. Nakonec po něm ale přišlo období úlevy a dnes je nejhorší Putin. Až Ukrajina porazí Rusko, můžeme se těšit na jeho konec.

Video: První zahraniční cesta Vladimira Putina po znovuzvolení mířila do Číny (21. 5. 2024)

První zahraniční cesta Vladimira Putina po znovuzvolení mířila do Číny | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy