Atletka minulou noc strávila pod dohledem policistů v hotelu na tokijském letišti. Odmítla odletět domů poté, co ji vedení běloruské výpravy donutilo si rychle zabalit věci a zrušilo její start v běhu na 200 metrů.
Cimanouská na Instagramu kritizovala trenéry, že ji bez jejího vědomí zapsali na start štafety čtyřikrát 400 metrů, ačkoliv tuto trať neběhá. Je specialistkou na krátké sprinty, tedy 100 a 200 metrů.
Ve svém kritickém prohlášení uvedla, že závodnice, které měly původně štafetu běžet, neodcestovaly do Tokia, protože neměly test na doping.
Na serveru YouTube se objevil zvukový záznam rozhovoru, který s Cimanouskou vedl hlavní trenér běloruských atletů Jurij Mosjevič a další člen olympijské delegace. Vysvětlovali jí, že zveřejněnou kritikou udělala velkou chybu.
"Musíš odjet, Kriscyno. Tím, že tady zůstaneš a poběžíš dvoustovku, nikomu nic nedokážeš. Každý člověk dělá chyby, i já jsem je udělal, ale říkám ti, že ti chceme pomoci, a proto musíš odjet. Když to uděláš, na všechno se zapomene a všechno bude dobré. To ti slibuju na zdraví svých dětí. Ty jsi silný člověk a silný člověk někdy musí rozhodnout, že ustoupí," říká na zvukovém záznamu trenér.
Pak je slyšet, jak se Cimanouská rozplakala. "Nevěřím tomu, že všechno bude dobré," říká trenérovi s pláčem. Záznam zřejmě pořídila sama atletka svým mobilem.
Kriscyna Cimanouská na letišti oznámila, že se do Běloruska vrátit nechce, protože se bojí pronásledování. Azyl jí nabídla ústy ministra zahraničí Jakuba Kulhánka Česká republika, sprinterka si vybrala Polsko a podle agentury Reuters v pondělí navštívila polské velvyslanectví v Tokiu, aby zažádala o mezinárodní ochranu. Náměstek polského ministra zahraničí potvrdil, že Varšava atletce udělí vízum.
"Vyšetřování nebo zatčení jí nehrozí, ale konec sportovní kariéry určitě, což by pro ni byla životní katastrofa. Ona to první video stáhla, omluvila se, ale vládě to nestačilo, takže ona jako mladá sportovkyně už nemá na vybranou," popsal Aktuálně.cz běloruský novinář Rádia Svobodná Evropa Siarhej Šupa.
Vztahy mezi Běloruskem a Mezinárodním olympijským výborem (MOV) jsou už tak velmi napjaté. MOV zakázal vstup na hry jak diktátorovi Alexandru Lukašenkovi, tak jeho nejstaršímu synovi Viktorovi, který je předsedou Běloruského olympijského výboru.
Mnoho let byl předsedou sám Lukašenko starší, ale v březnu 2021 jej nahradil jeho syn. Šestačtyřicetiletý Viktor Lukašenko byl zároveň povýšen do hodnosti generálmajora a od roku 2005 je oficiálně poradcem svého otce pro otázky národní bezpečnosti.
"Mezinárodní olympijský výbor došel k názoru, že se zdá, že současné vedení dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí," uvedl v prosinci šéf MOV Thomas Bach.
Po loňských prezidentských volbách propukly v Bělorusku masové protesty proti jejich zmanipulování a vyhlášení Lukašenka za vítěze. Mnoho představitelů opozice je ve vazbě nebo odešli do exilu, včetně opoziční prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské.
Ke kritikům Lukašenka se přidali i někteří známí sportovci. Například biatlonistka a zlatá medailistka z olympiády 2010 ve Vancouveru Darja Domračevová nebo fotbalový reprezentant Ilja Škurin, který hraje ruskou ligu za CSKA Moskva.
