Káhira - Egypt se kvůli dramatickým událostem v Libyi dostal na okraj světové pozornosti, přesto ale pokračuje diskuse o tom, jaká je jeho budoucnost.
V Evropě pesimisté tvrdí, že osmdesátimilionovou zemi s velkým vlivem na celý arabský svět ovládnou islamisté, což prý bude katastrofa.
Optimisté zase soudí, že egyptská společnost je co do názorů a politických preferencí různorodá a nástup „islámské diktatury" není pravděpodobný.
O první předběžnou sondu do duší a myslí Egypťanů v revoluční a porevoluční době se pokusil Washingtonský institut pro blízkovýchodní politiku.
V první polovině února podnikl ve spolupráci s Pechter Middle East Polls průzkum veřejného mínění ve dvou největších egyptských městech Káhiře a Alexandrie.
V těchto aglomeracích žije zhruba 40 procent všech Egypťanů, průzkum byl proveden dotazy po telefonu.
Z výsledků vyplývá, že mírová smlouva s Izraelem značné části obyvatel nevadí a nechtějí jí zrušit, čehož se Izrael po změnách v Káhiře obává.
Na otázku, zda by měl Egypt odstoupit od mírové smlouvy s Izraelem, odpovědělo 37 procent respondentů, že ne nebo spíše ne .
Rozhodně ano nebo spíše ano odpovědělo 22 procent dotázaných. 18 procent oslovených odpovědělo, že neví.
Z politických seskupení se podpoře 57 procent dotázaných těší Národní svaz pro změnu. Široká koalice opozičních sil, která usilovala o odchod Mubaraka. Muslimské bratrstvo podpořilo 15 procent oslovených.
Pokud by se nyní konaly prezidentské volby, v Káhiře a Alexandrii by nejvíce hlasů dostal předseda Ligy arabských států a bývalý egyptský ministr zahraničí Amr Músa. Volilo by ho 26 procent dotázaných.
Devatenáct procent neví, pro koho by se rozhodlo. odstoupivší prezident Husní Mubarak by vyhovoval 16 procentům účastníků průzkumu.
