Brusel - Trvalo to celou noc, ale nakonec se ministři financí zemí EU po dlouhém jednání dohodli na vzniku jednotného bankovního dohledu, který je základním kamenem bankovní unie.
Podle diplomatů by měly být zohledněny i obavy Česka, které hrozilo vetem. Formálně dohodu potvrdí ještě summit EU začínající ve čtvrtek odpoledne.
"Historická dohoda na supervizi," napsal kolem půl páté ráno na Twitteru eurokomisař Michel Barnier. Následně před novináři dodal, že dohled začne fungovat od března 2014. Během říjnového summitu se hovořilo o tom, že by měl naběhnout během roku 2013.
Hlavní překážka byla překonána už ve středu odpoledne, když se Německo a Francie shodly na tom, že Evropská centrální banka (ECB) by měla vykonávat dohled pouze nad největšími finančními institucemi.
Jak sdělil deníku Süddeutsche Zeitung vysoce postavený diplomat blízký vyjednavačům, zástupci Berlína a Paříže se dohodli, že ECB bude přímo dohlížet pouze na bankovní domy s bilanční sumou vyšší než třicet miliard eur nebo s takovou, která odpovídá pětině hrubého domácího produktu příslušné země. Také ale nad všemi bankami se státní účastí.
Česko, které pohrozilo, že bankovní unii bude vetovat, pak získalo záruky týkající se možnosti změny dceřiných bank v ČR - jež jsou v rukou zahraničních vlastníků - na pobočky.
"Tohle je průlom, na který jsme všichni čekali," citoval zmiňovaného diplomata deník Spiegel on-line.
Zatímco podle původního návrhu by ECB přímo kontrolovala 6000 unijních bank, podle nových kritérií by se to týkalo jen asi stovky z nich. Nad ostatními budou vykonávat dozor národní regulátoři.
Do Evropské centrální banky však poputují všechny relevantní informace o aktivitách bankovních domů v Unii tak, aby ECB mohla zasáhnout, pokud dospěje k názoru, že příslušnému finančnímu ústavu hrozí potíže.
Kalousek je spokojen
ČR se obávala hlavně o pravomoci pro národního regulátora, kterým je Česká národní banka. Kvůli tomu si také vyžádala slib určitých záruk týkajících se mimo jiné toho, za jakých podmínek je možné změnit dceřinou společnost zahraničních mateřských bank na pobočku.
Pro Česko je tato věc důležitá kvůli tomu, že naprostá většina českých bank je v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.
Praha se tak snažila prosadit text, který by jasně řekl, že regulátor takovéto zahraniční banky by neměl vyzývat tento ústav k tomu, aby změnil svou dceřinou společnost na pobočku. Zároveň jednala i o nastavení toho, jak by měla být ČR o takovém případném rozhodnutí informována a jaká by byla role jejího dohledu.
"Navíc získáváme ujištění, že žádným způsobem nemůže dohledový orgán matky nabádat k případné transformaci (na pobočku). To by mohlo oslabit postavení českého dohledového orgánu, tedy České národní banky," řekl ČTK a Českému rozhlasu ještě během jednání náměstek ministra financí Radek Urban, který ČR v Bruselu zastupoval.
Spokojenost s dosavadním vyjednáváním vyslovil český ministr financí Miroslav Kalousek poté, co právní služba EU jeho resortu předložila text deklarace (tzv. recitál), podle které při rozhodování o tom, zda se nějaká česká banka s mateřskou společností v zahraničí přemění na pouhou pobočku, nebude možné obejít Českou národní banku.
