Caracas - Vůdci venezuelské opozice mají být stíháni za vlastizradu.
O rozhodnutí kontroverzního Ústavodárného shromáždění, které je nakloněno prezidentovi Nicolási Madurovi, informoval server listu El País.
Dekret "proti finanční blokádě a na obranu venezuelského lidu" v úterý odhlasovaly stovky poslanců provládního shromáždění.
Výnos kritizuje americké hospodářské sankce a nařizuje stíhat vůdce opozice, kteří prý podněcovali jejich přijetí.
"Historický soud" proti vůdcům "pravice" má zahájit nejvyšší soud loajální k socialistovi Madurovi.
V rozpravě před schválením dekretu zaznělo, že je třeba stíhat především Julia Borgese. Ten je předsedou parlamentu, který ovládá opozice a jehož pravomoci si přivlastnilo Ústavodárné shromáždění. Tento sbor, jenž vznikl sporným způsobem, ale neuznala řada zemí včetně USA a Evropské unie.
Sankce mohou zemi dovést k bankrotu
Ústavodárné shromáždění je mezinárodně neuznaný orgán, který viní venezuelskou opozici z podněcování sankcí. Ty na autoritářský režim uvalily Spojené státy.
Cílem sankcí je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny "proti diktatuře ve Venezuele". Zakazují například kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády či obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA.
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza označil sankce za nejhorší agresi proti venezuelskému lidu a za snahu vyvolat v zemi humanitární krizi.
Sankce po jejich oznámení podpořila koalice venezuelských opozičních stran.
"Při absenci nestranné justice ve Venezuele budou mít vždy naši podporu sankce proti těm, kdo jsou povaleči, narušovatelé lidských práv a plenitelé veřejných prostředků," uvedl na adresu vlády Stůl demokratické jednoty (MUD), který má většinu v parlamentu.
Několik odborníků se shodlo, že sankce mohou vést k bankrotu Venezuely. Venezuela je už několik let v ekonomické krizi, v níž se lidem nedostává základních potravin a léků.
