Protesty v Iráku mají už stovku mrtvých a přes čtyři tisíce raněných

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 10. 2019 12:53
Stovku mrtvých a asi 4000 raněných si od úterka vyžádaly protivládní demonstrace v Iráku, uvedla agentura AFP. Předchozí bilance, rovněž zveřejněná iráckou vládní komisí pro lidská práva, čítala 73 obětí. Většina pochází z řad demonstrantů. Ti od úterka protestují proti korupci a přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům. Mezi mrtvými je ale také nejméně šest policistů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Podle zdravotníků byla většina demonstrantů zastřelena. Demonstrace se odehrávají v Bagdádu a v několika regionech na jihu země, obývaných převážně šíity.

V Bagdádu byl v sobotu podle AFP zrušen zákaz nočního vycházení, ale v metropoli nadále panuje silné napětí po čtyřech dnech demonstrací poznamenaných násilím. Ještě dnes se má sejít parlament, aby projednal návrhy na zvýšení zaměstnanosti mladých lidí.

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí v pátek uznal požadavky demonstrantů za oprávněné. Demonstrace ale přes jeho slova neustaly, naopak zesílily. Vlivný šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval k demisi kabinetu a k uspořádání předčasných voleb za mezinárodního dohledu. Ke kritikům se v pátek připojil i irácký nejvyšší šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání.

Současné protesty jsou nejsilnější od začátku vlády Mahdího, který do premiérské funkce nastoupil před necelým rokem. Infrastruktura v zemi je po desetiletích ozbrojených konfliktů v troskách. V současnosti zažívá Irák vzácné období míru, podle mnoha občanů jej však vláda dostatečně nevyužívá k obnově země.

Události v Iráku vzbuzují pozornost v zahraničí. OSN vyzvala k rychlému vyšetření policejních zásahů. Tři státy v oblasti Perského zálivu - Kuvajt, Bahrajn a Katar - nedoporučují svým občanům cestovat do Iráku; ti, kdo tam nyní jsou, mají neprodleně odjet. České ministerstvo zahraničí dlouhodobě varuje před cestou do Iráku s ohledem na nestabilní bezpečnostní situaci, riziko únosu, zranění či usmrcení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy