Čtyřdenní protesty proti vládě, zaměřené hlavně proti premiérovi Netanjahuovi, trvaly od víkendu. V úterý večer se ale proměnily v chaos. Policie proti demonstrantům používala vodní děla i spreje, lidé zase na policisty házeli barikády. Na obou stranách došlo k několika zraněním.
Podle analytičky Ireny Kalhousové se izraelská společnost opět aktivizuje a navazuje na dřívější masové protivládní demonstrace, které byly zaměřené proti justiční reformě, s říjnovým útokem ale ustaly.
"Teď to má ještě mnohem intenzivnější náboj, protože už nejde jen o justiční reformu a záchranu izraelské demokracie, ale o to, že současná vláda dopustila největší bezpečnostní selhání v historii státu Izrael," říká pro Aktuálně.cz ředitelka Herzlova centra izraelských studií.
Tentokrát ale nedemonstrují jen mladí liberální aktivisté, kterým se dlouhodobě nelíbí směřování země, ale i příbuzní rukojmích, které Hamás od začátku října drží v Pásmu Gazy. "Dokud nebude mít můj Matan den ani noc, nebudete je mít ani vy," prohlásila na začátku demonstrace směrem k Netanjahuovi Einav Zangaukerová, matka jednoho ze zajatců.
Sama přitom v minulosti současného premiéra volila a podporovala. Od útoku Hamásu svůj postoj ale změnila a premiéra nyní označila za "faraona, který na nás seslal pohromu prvorozených", odkazujíc se na biblickou pasáž, které předchází vyhnání Židů z Egypta.
"Sedmého října jste selhal ve všech možných ohledech… Jste překážkou dohody o rukojmích," prohlásila. Demonstrující podle listu The Times of Israel volají po vyjednávání s Hamásem i demisi vlády.
Tvrzení, že izraelská vláda využívá současné situace, aby zničila Hamás za každou cenu, se množí. "Hlavní prioritou Netanjahua je udržet se u moci co nejdéle," domnívá se Kalhousová. Už dříve zahraniční pozorovatelé psali, že jakmile skončí válka v Pásmu Gazy, skončí i Netanjahu.
Konec americké podpory
"Netanjahu se snaží demonstrantům argumentovat tím, že válka trvá a země musí být jednotná, ale ona právě jednotná není," vysvětluje expertka na Blízký východ. Lidé podle ní premiérovi už nevěří a podezřívají ho, že se i v otázce záchrany rukojmích a bezpečnostních otázkách řídí osobními zájmy, nikoliv zájmy země.
Znát je to i na mezinárodní podpoře. Premiéra stále více kritizuje americký prezident Joe Biden i další přední představitelé USA. Spojené státy jsou přitom nejdůležitějším spojencem židovského státu. Před Velikonocemi ale poprvé v Radě bezpečnosti OSN navrhli rezoluci, která požadovala okamžité ukončení bojů v Gaze, ačkoliv podobné snahy až do té doby blokovaly.
"Nejde o to, že by USA už nesouhlasily s tím, že je potřeba zničit Hamás, ale jde o to, jakým způsobem, za jakou cenu. Například to, jak Izrael totálně podcenil nebo úmyslně vytvořil humanitární krizi v Gaze a tak dále," komentuje to Kalhousová.
Biden přitom podle ní hned po útoku Izrael podpořil, Netanjahu ale nyní nechce ustoupit. Varoval dokonce, že hodlá zaútočit na město Rafáh, i kdyby to znamenalo konec americké vojenské pomoci. Rafáh představuje poslední útočiště v Pásmu Gazy, kam před boji uteklo přes milion civilistů.
Předčasné volby
Rostoucí nevole Izraelců vůči Netanjahuovi se odráží i ve volebních průzkumech, v nichž vede opozice. Kdyby volby probíhaly nyní, současná vládní koalice by podle šetření nezískala většinu. Podle Kalhousové je jen otázkou času, než se válečný kabinet, který vláda ustavila po říjnovém útoku, začne rozpadat a dojde na předčasné volby, už šesté v řadě.
Domnívá se, že vláda situaci neustojí, protože začnou dříve či později odstupovat nejvyšší představitelé armády, tajných služeb a lidé budou požadovat vyvození politické odpovědnosti.
K předčasným volbám vyzval i Benny Gantz, ministr současného válečného kabinetu a největší rival Benjamina Netanjahua. Podle něj by měly proběhnout nejpozději do září.
Video: Dostat se do nemocnice je štěstí, chybí voda a infekce se šíří, říká Čech o bezmoci v Gaze (celý článek k videu zde)
