Praha – Syriza je jenom jedna. Její úspěch v Řecku podobné strany ve Španělsku a Portugalsku nedokázaly okopírovat, neschyluje se k tomu ani v Itálii.
Nenaplňuje se předpověď, že kvůli ekonomickým problémům začnou volby v Evropě vyhrávat protestní levicové strany bouřící se proti nezaměstnanosti, sociálním problémům, úsporným opatřením a takzvanému diktátu eurozóny či Mezinárodního měnového fondu.
Po lednovém triumfu Syrizy a jejího šéfa Alexise Tsiprase hovořil s reportérem Aktuálně.cz člen vedení této strany Dimosthenis Papadatos o tom, že začíná nová éra. Že strany tohoto typu, vyrostlé z lidového odporu proti zavedeným pořádkům a stavících hlavně na solidaritě a sociální spravedlnosti, ovládnou kontinent a změní Evropskou unii jako celek.
Po roce vypadá tato představa nerealisticky. Byť výsledky strany Podemos (Můžeme) v nedělních parlamentních volbách nejsou špatné. S 20,6 procenta skončila třetí, s malým odstupem za druhými socialisty.
Právě Podemos je nejbližším příbuzným Syrizy. Mají podobný program a šéf španělské strany Pablo Iglesias je velkým přítelem Tsiprase.
"Je to historický den pro Španělsko. Už nikdy nebude stejné jako dřív," uvedl Iglesias v první reakci na nedělní volební výsledky.
Je tady ale velký rozdíl. Syriza i v opakovaných volbách v září dostala 36 procent, Podemos pouze přes dvacet.
V říjnových volbách v Portugalsku, které se stejně jako Řecko a Španělsko potýká s krizí a úspornými opatřeními, podobná levicová protestní strana Levicový blok dostala dokonce jen 10 procent hlasů. Nejvíce ve své historii, na vítězství to ale ani zdaleka nestačilo.
Ukazuje se tak, že přes veškerou podobnost zemí takzvaného jižního křídla Evropské unie je Řecko přece jen výjimečné.
Radikální levice tam výrazněji uspěla, protože zhoršení životní úrovně je výraznější než kdekoliv jinde v krizí postižené Evropě. Navíc měla krajní levice v Řecku silnou pozici už dávno před krizí, například komunisté se tam dostávali do parlamentu už od sedmdesátých let.
Ve Španělsku se podařilo nezaměstnanost přece jen snížit. Činí teď 21 procent, ještě před dvěma lety to bylo 26 procent. Pro příští rok se očekává ekonomický růst 3,3 procenta.
Zadlužené Řecko má ke zlepšení stále daleko. Nezaměstnanost je pořád kolem 25 procent.
Ještě na jaře dávaly průzkumy Podemos šance na jasnou výhru ve Španělsku. Nelze vyloučit, že drsná jednání o řeckém dluhu v létě a balancování Řecka na hraně pádu z eurozóny hrají svoji roli v opadnutí popularity stran typu Syrizy v jiných zemích. Ostatně Madrid a Lisabon v létě tlačily na to, aby eurozóna řeckým požadavkům na odpuštění dluhu či zmírnění podmínek neustupovala.
V Itálii získala strana Jiná Evropa, inspirovaná Syrizou, loni v evropských volbách jen čtyři procenta hlasů. Nebude mít sílu zásadně zemi změnit.
Španělští Podemos ale mohou považovat za úspěch, že dostali nejvíce hlasů v Katalánsku. Paradoxně tak tato protestní strana, brojící proti establishmentu, může pomoci zachránit jednotné Španělsko. Odmítá totiž samostatnost Katalánska.
