Od naší zvláštní zpravodajky - Budeme stát na straně Ukrajiny při každém kroku tak dlouho, jak to bude třeba, řekla šéfka komise Ursula von der Leyenová, když ve středu ráno předstoupila ve Štrasburku před zaplněný jednací sál Evropského parlamentu. Přednesla svůj poslední projev o stavu unie před evropskými volbami, které se budou konat v příštím červnu.
"Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce," pronesla von der Leyenová v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka. Kromě války na Ukrajině v něm vyzdvihla reakci EU na agresivní politiku Číny a zdůraznila, proč je důležité, aby Evropa dále usilovala o rovnost příležitostí žen a mužů.
When Europe is bold, it gets things done.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 13, 2023
And our work is far from over – so let’s stand together.
Let’s deliver today and prepare for tomorrow.
My #SOTEU address ↓ https://t.co/xylh1zY44d
Von der Leyenová podle experta na evropskou politiku Žigy Faktora z think-tanku Europeum svým projevem neoficiálně zahájila kampaň, ačkoliv zatím nepotvrdila, jestli bude o svůj post znovu usilovat. Mandát jí končí na podzim příštího roku, v čele komise je od prosince 2019. Očekává se, že své rozhodnutí o případné další kandidatuře oznámí v následujících týdnech.
"V Bruselu už je to téma číslo jedna, od návratu z letní pauzy se lidé nebaví o ničem jiném. Svým projevem stvrdila svou velmi silnou pozici. Divil bych se, kdyby do toho znovu nešla," řekl Faktor.
Od roku 2019, kdy von der Leyenová představila svůj program, prošla EU zásadní změnou. Svět čelil koronavirové pandemii, Rusko na Ukrajině rozpoutalo válku a následně Evropu zasáhla s ní související energetická krize. Místo toho, aby se soustředila na svou hlavní prioritu, kterou pro von der Leyenovou byl po nástupu do funkce Green Deal, se tak musela vypořádat s novými výzvami. "Rozhodně to neměla jednoduché," uznal europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
"Je třeba ocenit, že dokázala během covidu přes veškerý komunikační chaos nejen v evropských institucích držet a zachovat celkovou jednotu a tím pádem i odolnost unie," pochválil předsedkyni Faktor. S tím souhlasí i europoslankyně za Sociální demokracii Radka Maxová. "Jednota zafungovala hlavně v reakci na Ukrajinu, kdy jsme se dokázali opravdu společně rozhodnout," řekla.
Ačkoliv nemusela komise své priority v současném volebním období přehodnotit, podle Pirátů některé aktuální problémy a témata ve svém projevu von der Leyenová opomenula. "Předsedkyně slíbila navržení balíčku na ochranu demokracie, který měl posílit demokratickou odolnost zevnitř. To se dosud nestalo. Přitom nás čekají za pár měsíců volby a už teď Evropská unie čelí mnoha útokům," řekla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová s tím, že by se šéfka Evropské komise měla více snažit bojovat s dezinformacemi.
Europoslankyně Veronika Vrecionová za ODS zase kritizovala, že Evropa zatím neví, jak se vypořádat se zmraženými ruskými penězi. Zmínila i potřebu upravit evropský sankční systém. "Sankce jsou v několika případech děravé a nefungují tak, jak bychom chtěli. Hledají se různé cestičky, jak je obejít. Na to by se měla komise zaměřit," řekla Vrecionová.
Europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa šéfce komise vytkl, že její projev byl málo konkrétní. "Zaznělo tam spousta krásných věcí a slibů o ochraně přírody, klimatické změně a zeleném průmyslu, ale nepadlo ani slovo o tom, jak se Evropě reálně daří snižovat závislost na fosilních palivech," uvedl. Podle něj se předsedkyně v projevu také málo věnovala stavu právního státu v Maďarsku a v Polsku.
Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer nicméně upozorňuje, že mandát komise ještě nekončí. Stále jí zbývá zhruba 300 dní. "Úplný čas na hodnocení ještě nenastal. I když výsledky, zejména v tom, jak jsme zvládli obrovské krize minulých let, které by bez společného postupu nebyly zvládnutelné, za námi jsou," řekl.
Von der Leyenová také představila svou vizi pro unii do budoucna. Tu vidí v rozšiřování počtu členských států ze současných sedmadvaceti nejméně na třicet. Jmenovitě hovořila o Ukrajině, Moldavsku a západním Balkánu. "Až Ukrajina splní všechny potřebné reformy, je nutné co nejdříve zahájit přístupová jednání," přitakal Zdechovský. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí.
Absolutní prioritou by podle europoslanců měla být ekonomika a investice do inovací, vědy a výzkumu, aby mohla Evropa konkurovat Spojeným státům a Číně. Podle Niedermayera momentálně patří k hlavním ekonomickým problémům Evropy nedostatek kvalifikované pracovní síly a inflace. "Potřebujeme usnadnit přístup na trh práce ženám a mladým lidem, abychom snížili rekordní nedostatek dovedností," vysvětlil Niedermayer.
