Po uhynutí Sudána, posledního samce druhu, který žil dlouhé roky v královédvorské zoo, jsou na planetě už jen samice Nájin a Fatu. Ty ale nejsou schopné mládě odnosit. Porodit by ho tak po zvládnutí techniky umělého oplodnění měla náhradní matka příbuzného druhu nosorožců jižních bílých.
Podle ředitele zoo Přemysla Rabase vědce nyní čeká úkol, který se u nosorožců ještě nikomu nepodařil. "Transfer embrya do dělohy není tak jednoduchý, musíme pro to najít vhodný způsob. Jsme ale na dobré cestě," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Nájin i Fatu se narodily v Zoo Dvůr Králové, po přesunu do Afriky žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Jak jsou na tom zdravotně?
Nájin je přes 30 let. Byť je v dobré kondici, pro náš projekt už není použitelná, protože její vaječníky neprodukují dost vajíček. K umělému oplodnění tak můžeme použít jen její dceru Fatu, té je 21 let. Pokud se všechno bude vyvíjet dobře, tak šest nebo sedm let z ní půjde získávat vajíčka. Odběry ale nelze dělat příliš často, jen asi třikrát do roka, aby se organismus narkózou nevyčerpával.
Vám se nedávno podařilo vytvořit další tři embrya těchto vzácných savců, celkem jich tak máte dvanáct. Jak daleko jsme od narození nového nosorožce severního bílého?
Náš projekt postoupil dost daleko. Jsem příjemně překvapený jak rychle, nicméně na druhou stranu se snažím brzdit optimismus veřejnosti, co se času týče. Tím, že umíme odebrat vajíčka, oplodnit je a vytvořit a zamrazit embrya, jsme na dobré cestě.
Teď ale přichází druhá polovina našeho projektu: najít cestu, jak co nejvhodněji vložit embrya do náhradních matek tak, aby šance na úspěch byla co největší. Embrya máme zamražená a máme dost času, abychom vyvíjeli techniku jejich vložení do náhradních matek. Není třeba spěchat. Odhaduji, že to bude trvat tři nebo čtyři roky. Optimisté říkají, že do dvou let.
Jaká vás teď čekají největší úskalí?
Přenesení embrya do těla náhradní matky je zvládnuté u lidí, skotu, koní a dalších zvířat. U nosorožců - kromě nás - nedokázal nikdo ani vajíčka odebrat, natož pak embrya vytvořit. Náš tým je úplně první. Transfer embrya do dělohy však není tak jednoduchý, musíme najít vhodný způsob. Nelze to udělat přirozeně pohlavními cestami, protože nosorožec je mnohem větší a musíte "sáhnout" mnohem dál. Dá se ale postupovat podobně jako při odběru vajíček, tedy přes konečník, případně jinou mikrochirurgickou cestou.
Zároveň samice musí být hormonálně ve správném okamžiku, aby její děloha embryo přijala. To se musí v příštích letech ozkoušet a my to budeme dělat s embryi příbuzných nosorožců jižních bílých tak, abychom neplýtvali těmi, jichž máme omezený počet. Až budeme mít jistotu, že to funguje, použijeme embrya vzácných severních nosorožců.
Nosorožci severní bílí se od těch jižních liší jen velmi málo, vypadají skoro stejně. Ale výrazně se odlišují početně - zatímco severních zbývají jen dva kusy, jižních jsou tisíce…
Oba druhy mají velmi podobný osud. Jižní nosorožci nám dávají naději, že z velmi malého počtu kusů je možné druh zachránit. Před sto lety jich na světě byly jen poslední dvě nebo tři desítky, přirozenou reprodukcí se je ale podařilo rozmnožit a dnes jich žije asi 20 tisíc.
Nosorožci severní bílí se dostali na úplný okraj propasti. Lze říct, že jejich druh je fakticky vyhubený. A poprvé na světě existuje projekt, který se snaží vrátit takový druh zvířete k životu.
Vím, že je to velmi nepravděpodobné, ale přesto se zeptám. Existuje možnost, že někde v přirozeném prostředí centrální Afriky běhá exemplář nosorožce severního bílého a vědci o něm nevědí?
Pravda je, že druh nosorožce severního bílého je v přírodě už prohlášený za vyhubený, ale stoprocentní garanci nám asi nikdo nedá. Naděje, že se někde v bažinách Jižního Súdánu ještě pohybuje nějaký severní nosorožec, existuje, ale není příliš vysoká.
Symbolem pytláctví a plundrování přírody se stal poslední samec tohoto druhu Sudán. Těsně předtím, než v roce 2018 zemřel, jsem ho navštívil v keňské rezervaci. Ošetřovatelé tehdy popisovali, že má rád drbání na břiše, je mimořádně hodný a krotký, a protože většinu života žil v zoo ve Dvoře Králové, rozumí českým povelům. Jaký mají charakter poslední samice Nájin a Fatu? V čem jsou specifické?
Také jsou dost přátelské. Jejich současní ošetřovatelé s nimi mohou bez problémů manipulovat, chodí k nim do kóje. Nicméně když k nim přijde nějaký host, musí být přesně dbalý jejich pokynů, protože samice nosorožců jsou přece jen "vrtošivější" než samci. Sudán byl ale svou povahou mimořádný.
