Prodi: Vyvádím Itálii z otroctví

Lenka Málková
14. 9. 2006 0:00
Řím - Dosavadní kroky vlády Romana Prodiho ukázaly, že podceňovaný "profesor" s přijatelnou většinou v parlamentu dokáže vrátit Itálii zpět na výsluní.

Na jaře věřil Prodimu jen málokdo. Po těsném vítězství nad koalicí charismatického Silvia Berlusconiho byly předčasné volby na obzoru, ekonomická situace nejhorší za deset let a země, která stála při zrodu Evropského společenství, se obracela směrem k Washingtonu.

Prodi: Itálii vyvedu z otroctví

"Vláda mého předchůdce Silvia Berlusconiho přivedla Itálii do otroctví, což je třeba změnit," prohlásil ihned po svém jmenování Prodi. Nejschůdnější cestou se pro mediálně nevýrazného premiéra stala zahraniční politika.

Infobox

Vítězné gesto Romana Prodiho

PŘEČTĚTE SI:

  • Italská vláda: Levicovější, než se čekalo
  • Berlusconi označil volby za plné podvodů
  • Italské volby: Souboj Titánů

Jako bývalý předseda Evropské komise zamířil krátce po svém jmenování do Bruselu, kde potvrdil proevropskou orientaci nové vlády. Následně se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou shodl na oživení evropské ústavy a v Paříži podpořil transformaci unijních institucí.

Návrat zpět do Evropy se Prodimu podařil během pár týdnů.

Ústy svého "levicového" ministra zahraničí Massima D´Alemy sice nepotěšil Tonyho Blaira ani George Bushe, když potvrdil, že Itálie stahuje své jednotky z Iráku. K vážnější krizi v transatlantických vztazích přesto nedošlo.

"Ti, kteří doufali v neúspěch Prodiho zahraniční politiky a ve zhoršené vztahy s Washingtonem, se nedočkají. Pro Itálii byla vždy důležitá Evropská unie i transatlantické vztahy," potvrdil D´Alema.

Zajistí Libanon Prodimu Nobelovu cenu?

Vodou na italský mlýn se stala blízkovýchodní krize a následné jednání o vyslání mírových jednotek do Libanonu. Vedením mise byla prozatím pověřena Paříž, od února příštího roku ho však převezme Itálie.

Prim tak bude hrát Prodi, Řím a italské mírové jednotky.

Italský ministr obrany Arturo Parisi při setkání s italskými vojáky, kteří v rámci mise OSN přiletěli do jiholibanonské vesnice Kalaway.
Italský ministr obrany Arturo Parisi při setkání s italskými vojáky, kteří v rámci mise OSN přiletěli do jiholibanonské vesnice Kalaway. | Foto: Reuters

"Itálie zahajuje novou fázi světového dění. Americký unilateralismus, který odstartovaly útoky z 11. září, končí," pronesl během návštěvy Blízkého východu italský ministr zahraničí Massimo D´Alema.

Architekt blízkovýchodní politiky Spojených států Richard Perle se však před časem v italském deníku Corriere della Sera nechal slyšet, že "pokud bude Itálie příliš umírněná ve svém počínání, což si někteří členové její vlády přejí, jejich mise na Blízkém východě nemá šanci na úspěch a vztahy mezi Římem a Washingtonem tak mohou doznat řady změn."

Profesor James Walston z Americké univerzity v Římě je v tomto ohledu mnohem optimističtější. 

"Pokud Prodi uspěje, je na dobré cestě vysloužit si Nobelovu cenu. A pokud ne, což je pravděpodobnější, vyjde z toho s čistým štítem. Pokusil se totiž udělat to, na co jiní neměli odvahu," prohlásil Walston.

Chleba se bude lámat na domácí půdě

Ale zatímco svět souhlasně pokyvuje hlavou, na domácí scéně má italská vláda přece jen problémy. Podařilo se jí sice odvrátit předčasné volby, získat důvěru v Poslanecké sněmovně i Senátu a urovnat vztahy s opoziční koalicí Dům svobod Silvia Berlusconiho. 

Ekonomické problémy ale přetrvávají.

Italská ekonomika potřebuje změnu. Ta se však nepříjemně dotkne každého Itala. V plánu je například zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu.
Italská ekonomika potřebuje změnu. Ta se však nepříjemně dotkne každého Itala. V plánu je například zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. | Foto: Aktuálně.cz

Obchodní deficit je největší v historii země, schodek veřejných financí zůstává vysoko nad evropským tříprocentním limitem, země, kde populace stárne nejrychleji v celé Evropě, potřebuje důchodovou reformu a nutností je razantní snížení výdajů na zdravotnictví. Koncem září se navíc na řadu dostane komplikované schvalování rozpočtu na příští rok.

A jednotná není Itálie ani v případě zmiňovaného vyslání italských jednotek do Libanonu. V průzkumech vyslovilo svůj souhlas s misí pouze 51 procent dotázaných a především příznivci pravice označují politiku a vládu Prodiho za "proarabskou a protiizraelskou." 

V mnohém tak připomínají Prodiho problémy osud německé kancléřky Angely Merkelové, která jako hvězda zazářila na mezinárodním poli, doma ji však čekala celá řada neúspěchů a odložených reforem.

  • Merkelové končí "doba červených koberců" - NAJDETE ZDE

A zatímco pro Merkelovou byl kritický letošní březen, Prodiho čekají těžké zkoušky v nadcházejících týdnech.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy