Evropa má problém:Vlády, které nevládnou

Lenka Málková
16. 5. 2006 11:30
Řím/Paříž/Londýn/Varšava - Evropa se stává kontinentem politických krizí. Vlády Itálie, Francie, Británie a Polska čelí vážným problémům.
Místo Blaira by se premiérem Velké Británie mohl stát Gordon Brown.
Místo Blaira by se premiérem Velké Británie mohl stát Gordon Brown. | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

S problémy doma však souvisí také postoj jejich občanů k Evropské unii, která již není pro většinu Evropanů dostatečně atraktivní.

Vypovídá o tom především rostoucí skepticismus veřejnosti a nepopulární evropská ústava.

Zájem o EU opadá

Zatímco ještě začátkem 90. let v jednotnou Evropu "věřilo" 70 procent občanů členských států, nyní je to jen polovina. V Německu se zase celých 48 procent Němců obává, že ztratí zaměstnání v důsledku otevření pracovního trhu občanům z východní Evropy.

Infobox

Evropa

 

PŘEČTĚTE SI:

  • Francie žije dohady o změně premiéra
  • Polská vláda: S extremisty, a v menšině
  • Berlusconi nepřišel, Senát zlobil Prodiho

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel jako představitel země předsedající Evropské radě sice na začátku tohoto roku připomněl, že je třeba dát Evropské unii "novou šťávu", nejednotnost evropských představitelů a nestabilita řady vlád tomu však nenapomáhá.

  • Evropská ústava dostane druhou šanci - NAJDETE ZDE

Čtveřice států, která momentálně čelí nejviditelnějším problémům doma (Itálie, Francie, Velká Británie a Polsko), sdružuje celých 48 procent evropské populace, tedy 220 milionů. V Evropském parlamentu pak jejich zastupitelům patří 282 ze 732 křesel, což představuje 38,5 procenta.

Good bye, dolce vita

Vliv domácích krizí má celkem logicky dopad také na integrující se Evropu.

Pouze Itálie je z výše jmenovaných zemí jednoznačně nakloněna další evropské spolupráci. Více než na Evropu se však ve volbách musel bývalý předseda Evropské komise a nový italský premiér věnovat domácím problémům.

Foto: Reuters

Důvod je nasnadě. Eurooptimista Prodi získal ve volbách pouze těsnou většinu hlasů, na jmenování vlády musel čekat několik týdnů, jeho oponent volební porážku jen těžce přijímá a vůdce devítičlenné koalice nemá žádnou vlastní stranu, o niž by se mohl opřít.

Šedesátá italská vláda za posledních šedesát let tak bude muset nejprve doma ukázat, že je schopna zemi vést. Evropské problémy se logicky ocitají až na druhé koleji.

Francie: Extrémní pravice sílí

Mizivé podpoře se po nepokojích a sérii skandálů těší také francouzský prezident Jacques Chirac a jeho premiér Dominique de Villepin. Do prezidentských i parlamentních voleb přitom zbývá ještě jedenáct měsíců.

Dva "rivalové": Nicolas Sarkozy (L) a Dominique de Villepin na zasedání francouszké vlády
Dva "rivalové": Nicolas Sarkozy (L) a Dominique de Villepin na zasedání francouszké vlády | Foto: Reuters

Pro prezidenta Chiraka se druhé volební období stalo malou osobní tragédií.

V květnu 2005 se mu nepodařilo přesvědčit voliče, aby v celorepublikovém referendu hlasovali pro euroústavu.

Na podzim loňského roku následovaly nepokoje na předměstích, spojené s nespokojeností mladých přistěhovalců, a letos na jaře  bouře studentů, kterým se nelíbil Villepinův zákon o rovnosti příležitostí.

Vše vyvrcholilo sporem francouzského premiéra a ministra vnitra Sarkozyho v takzvané aféře Clearstream. Jde v ní o údajné Villepinovy manévry s cílem poškodit jeho soupeře, ministra vnitra Nicolase Sarkozyho, před prezidentskými volbami v příštím roce.

Socialisté tvrdí, že aféra diskredituje Francii a je projevem krize režimu vedeného prezidentem Jacquesem Chirakem. Proto na dnešní den naplánovali v Národním shromáždění hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

Postavení kabinetu premiéra Dominiqua de Villepina však není ohroženo, protože vládní strana Svaz pro lidové hnutí má v Národním shromáždění pohodlnou většinu.

Neshody ve vládě přesto dávají novou šanci extrémní pravici.

Blairova hvězda padá

Po trojím vítězství ve volbách se v podobné pozici jako francouzští představitelé ocitá také britský premiér Tony Blair, kterému před několika dny dalo v místních volbách hlas pouhých 26 procent voličů.

  •  Britští voliči tvrdě ztrestali Blaira

Jeho strana se zdá být po reformních nezdarech, vládních skandálech a korupci paralyzována a její členové žádají výměnu na nejvyšším postu. Premiér však zatím střídá své ministry a v úřadě nadále zůstává.

Jeho případným nástupcem by se podle hlasů z labouristické strany mohl stát současný ministr financí Gordon Brown.

Polsko na cestě na Východ

V Polsku vznikla většinová vládní koalice. Dobrá zpráva, dalo by se říct.

Doposud jediná vládní strana Právo a spravedlnost však podepsala koaliční dohodu  s populistickou Sebeobranou a s nacionalistickou Ligou polských rodin, které se netají svým chladným postojem k EU a hledáním partnerů na Východě.

Předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński a jeho dvojče, polský prezident Lech ze stejné strany
Předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński a jeho dvojče, polský prezident Lech ze stejné strany | Foto: Reuters

Vstup nacionalisty Leppera sice nesměřuje k sankcím, které vyhlásila Evropská unie proti Rakousku, když do vlády vstoupili nacionalističtí Svobodní Jörga Haidera. Polsko, země s nejvyšší nezaměstnaností z nových členských zemí EU, však může ztratit především ekonomicky.

Podpora veřejnosti dvou klíčových postav vítězné strany Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských za poslední měsíc klesla o deset procentních bodů. Přes původní popularitu má nyní prezident Lech nižší důvěru, než měli po čtyřech měsících ve funkci jeho předchůdci.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 6 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy