Proč zkrachovala oranžová revoluce a kdo je Janukovyč

Martin Novák Martin Novák
8. 2. 2010 15:40
Premiérka Julija Tymošenková porážku zatím neuznala
Viktor Janukovyč se rád nechává fotografovat při modlitbách v kostelích. Často opakuje, že je silně věřícím.
Viktor Janukovyč se rád nechává fotografovat při modlitbách v kostelích. Často opakuje, že je silně věřícím. | Foto: Reuters

Kyjev - Před pěti lety končily ukrajinské prezidentské volby pro Viktora Janukovyče ostudou. Jeho tým a tehdejší ukrajinský režim byly usvědčeny z podvodů a v opakovaném druhém kole Janukovyč vcelku jasně prohrál s Viktorem Juščenkem.

Včerejšek byl ale pro devětapadesátiletého rodáka z Doněcka na východě země velkou satisfakcí. Dokázal po pěti letech porazit oba své velké soupeře z doby oranžové revoluce roku 2004.

Stane tak v čele země, svázané mimořádně s Českou republikou. Více než 200 tisíc Ukrajinců v Česku pracuje a statisíce dalších  se do ČR chystají za prací přijet, budou-li mít příležitost.

V prvním kole voleb skončil hluboko v poli poražených Juščenko, teď podle téměř úplných výsledků nechal Janukovyč za sebou i premiérku Juliji Tymošenkovou.

Porazil ji zhruba o dvě procenta. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označili volby za kvalifikované, transparentní a čestné. Šéf pozorovatelské mise OBSE Joao Soares prohlásil, že hlasování bylo působivou ukázkou demokratických voleb.

Premiérka zatím porážku neuznala, ale zřejmě ani u soudu nemá mnoho šancí na zvrat. Návrat, na který by před pěti lety mnoho lidí nevsadilo, mu usnadnili sami vůdci oranžové revoluce.

Náměstí nezávislosti v Kyjevě bylo před pěti lety epicentrem oranžové revoluce. Dnes tam poskakuje tento
Náměstí nezávislosti v Kyjevě bylo před pěti lety epicentrem oranžové revoluce. Dnes tam poskakuje tento | Foto: Martin Novák

Místo reforem a zásadních změn se Juščenko s Tymošenkovou rozhádali, a uplynulých pět let tak bylo na Ukrajině ve znamení nekonečných politických tahanic a obstrukcí, včetně dvojích parlamentních voleb během jednoho roku.

Malý pokrok v boji s korupcí, byrokracií ze sovětských časů a také s přílišným vlivem podnikatelských "oligarchů" na politiku ještě zhoršila globální krize.

Ta poslala ukrajinskou ekonomiku, závislou na vývozu oceli a výrobků chemického průmyslu, do kolen. Jen loni poklesla o patnáct procent a ukrajinská měna hřivna ztratila polovinu své hodnoty vůči dolaru.

Zklamání z vývoje po revoluci rozhodlo o zmrtvýchvstání Janukovyče. Jeho podpora zůstala přibližně stejná jako před pěti lety, ale příznivců Juščenka a Tymošenkové přišlo k volbám méně nebo odevzdali na protest prázdný lístek.

Hlasování ale znovu potvrdilo přetrvávající rozdělení na dvě části. Na spíše proevropský, nacionalistický západ a střed země a na Rusko orientovaný a také převážně rusky hovořící jihovýchod a východ země.

Vítěz.
Vítěz. | Foto: Reuters

Ukrajina se dělí na 25 samosprávných celků, zvaných oblasti (včetně autonomního Krymu). Ve čtrnácti z nich na západě a v centru země vyhrála Tymošenková, v jedenácti na východě a jihovýchodě Janukovyč.

O jeho výhře rozhodl fakt, že na východě je větší hustota obyvatelstva a také jeho převaha v této části Ukrajiny je přece jen drtivější než převaha Tymošenkové ve středních částech země a některých západních oblastech.

V metropoli Kyjevě nicméně jednoznačně vyhrála premiérka, dostala tam skoro dvě třetiny hlasů. Ve městě, ve kterém jako prezident bude sídlit, není tedy Janukovyč příliš vítán.

Zajímavé je, že jediný západní region, kde měl Janukovyč blízko k výhře, byl ten nejzápadnější. Zakarpatská oblast, tedy bývalá Podkarpatská Rus, která byla za první republiky součástí Československa.

Julija Tymošenková právě odvolila.
Julija Tymošenková právě odvolila. | Foto: Reuters

Ačkoliv předvolební kampani dominovaly hlavně ekonomické problémy, nad volební Ukrajinou se vznáší také otázka budoucích vztahů s Ruskem.

V tuto chvíli je už jasné, že to, co Kremlu vadilo nejvíce - snaha o vstup do NATO - po volbách zmizí. Janukovyč je ostře proti, naopak slíbil vztahy s Moskvou zlepšit.

Zatímco za Juščenka se Ukrajina dívala hlavně k Bruselu a Washingtonu, Janukovyčova Ukrajina bude přesměrována spíše na Moskvu. Nedávno vystoupil jako host na sjezdu strany Jednotné Rusko Vladimira Putina.

Tvrdí rovněž, že s Ruskem vyjedná výhodnější smlouvy o dodávkách plynu.

Chce také prosadit zákon, který by na Ukrajině zrovnoprávnil ruštinu s ukrajinštinou. Sám hovoří ukrajinsky s problémy a jeho gramatické chyby jsou oblíbenou zábavou jeho kritiků.

Janukovyčovci před prezidentským palácem. Už se nemohou dočkat, až se Juščenko bude stěhovat.
Janukovyčovci před prezidentským palácem. Už se nemohou dočkat, až se Juščenko bude stěhovat. | Foto: Martin Novák

Není nejlepším řečníkem. Jeho projevy bývají nudné a působí dojmem, že čte dopředu napsaný text. Image mu ale v letošní kampani pomáhal vylepšit americký expert Paul Manafort, v USA dlouholetý spolupracovník republikánů a Johna McCaina.

Janukovyč má za sebou bouřlivou minulost. Narodil se v roce 1950 u Doněcku, v hornické oblasti Donbasu. Jeho matka zemřela, když mu byly tři roky.

Jako mladík byl členem zločinecké skupiny. Soud jej poslal do vězení za krádeže a loupežná přepadení. Jeho odpůrci tvrdí, že má na svědomí rovněž ublížení na zdraví a znásilnění, záznamy o tom ale neexistují.

Živil se jako řidič nákladního vozu, později byl ale přijat do Komunistické strany Sovětského svazu. Po roce 1991 byl guvernérem Doněcké oblasti, později premiérem.

Obrovskou podporu má v hornické oblasti Donbasu, kde je považován za člověka, který nedopustí zavírání dolů a s tím spojené sociální problémy.

Stojí za ním nejbohatší byznysmeni a oligarchové, majitelé dolů, oceláren a chemiček. Například nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov nebo ocelářský magnát Dmitrij Firtaš.

Janukovyč v předvolební kampani sliboval, že zvýší penze i přídavky na děti. Hlavním tématem jeho programu byl boj proti chudobě. Tu označil za "největšího nepřítele Ukrajiny".

 

Právě se děje

Další zprávy