Ukrajina klade tvrdý odpor. V oblastech, které Rusové obsadili, čelí jejich kolony a hlídky partyzánským útokům. Sabotáže a ostřelování Rusů jsou hlášeny hlavně severně od Kyjeva, z Černihivské a Sumské oblasti.
Rusové dosud nemají v rukou Kyjev ani Charkov, dvě největší ukrajinská města, a dokonce ani přístav Mariupol na jihovýchodě země. Přitvrzují ale v ostřelování: vedle letišť nebo kasáren dopadají granáty a bomby také na obydlené čtvrti. V Charkově například vzplála budova univerzity, která stojí vedle taktéž zasaženého sídla místní policie.
One of the buildings of Kharkiv university on fire, hit by Russian missile. One of the first universities in Russian empire, officially founded in 1805. I interviewed a pro-Russian academic here in 2014. Putin is now destroying “Russian world” he is claiming to protect. pic.twitter.com/EvavU2L5SI
— Leonid Ragozin (@leonidragozin) March 2, 2022
Rusům výrazné pomáhá převaha ve vzduchu: Ukrajina nemá dost letadel na vyrovnaný vzdušný boj a ukrajinská protiletadlová obrana je slabá.
"Ruský postup po zemi je minimální. Způsobují to logistické problémy a tvrdý ukrajinský odpor," uvádí ve své analýze britské ministerstvo obrany. Mezi logistické problémy patří například nedostatek jídla a paliva, který brzdí ruské kolony vojenské techniky.
Americké zpravodajské služby mají také zprávy o údajně nízké bojové morálce některých ruských jednotek. To se ale očekávalo: zatímco Ukrajince motivuje to, že brání svou zemi proti okupantům, mnozí Rusové jen poslouchají velitele a moc nechápou, co dělají v sousední zemi, píše i americký list Washington Post, který své tvrzení doplňuje záznamy s opuštěnou vojenskou technikou.
Dalším demotivujícím prvkem je, že mnozí Rusové v souladu s domácí ruskou propagandou očekávali, že je na Ukrajině budou lidé vítat jako osvoboditele. Teď narážejí na pravý opak.
Chybí loutková vláda
Podle agentury Reuters americké zpravodajské služby odhadují, že Putin už nasadil na Ukrajině 75 procent všech sil, které vyčlenil na invazi. Tento údaj ale není možné spolehlivě ověřit. Stejně tak nelze ověřit tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusové přišli za týden o více než šest tisíc vojáků.
Americký týdeník Newsweek cituje bývalého generálplukovníka americké armády Russela Honorého, který sloužil ve vojsku USA 37 let. Ten tvrdí, že ani 150 nebo 200 tisíc ruských vojáků, které má Putin k dispozici, nezajistí kontrolu Ukrajiny. K tomu potřebuje nějakou domácí loutkovou vládu, ale za daných okolností zřejmě bude mít problém takovou sestavit.
Podle deníku Ukrajinska pravda se nyní nachází v běloruském Minsku bývalý svržený prezident Viktor Janukovyč, což by mohlo naznačovat, že s ním Putin počítá jako s novým vůdcem Ukrajiny. To je ale pouze spekulace.
Ukrajinci zatím nejeví žádné známky ústupu nebo zhroucení. Ze zahraničí dostávají dál zbraně, které jsou proti ruským pozemním silám účinné. Turecké drony Bayraktar, americké protitankové střely Javelin a rakety Stinger, které sestřelují helikoptéry. Stingery byly velmi účinnou zbraní už proti sovětské armádě v Afghánistánu v osmdesátých letech, kdy Sovětský svaz zemi okupoval a Američané tyto rakety dodávali ozbrojené opozici. V tomto smyslu se zdá být Ukrajina do jisté míry Putinovým Afghánistánem.
Zastaví sankce válku?
Zatím není jisté, nakolik bude Putinův režim oslaben na domácí frontě. Přes tvrdou cenzuru v médiích a na sociálních sítích se například zprávy o ostřelování civilistů k Rusům příliš nedostávají. Navíc část obyvatelstva věří režimní propagandě o tom, že na Ukrajině vládnou neonacisté, kontrolovaní NATO a Spojenými státy.
Ekonomické sankce budou mít tvrdý dopad, rubl se už výrazně propadl, ale je brzy na závěry o tom, že to přinese oslabení ruské agrese. Opatrně začínají kritizovat Putina i někteří vlivní ruští oligarchové, například Oleg Děripaska nebo Michal Fridman. Ten ale uvedl, že sankce podle něj válku nezastaví.
Může se naopak stát, že rozzuřený Vladimir Putin nařídí ještě tvrdší postup a ztratí veškeré zábrany, upozorňuje Washington Post. "Může zaútočit na zdroje elektřiny nebo vody, což by při současném počasí učinilo velká ukrajinská města prakticky neobyvatelná," říká i Honoré.
Britský ministr obrany Ben Wallace ve středu prohlásil, že ruku v ruce s neúspěchy a prodlužováním bojů poroste Putinova brutalita. Ruský prezident bude podle něj chtít zlomit odpor Ukrajinců za každou cenu.
Malou podporu má Putin ve světě. Čína zpočátku stála za Ruskem, ale teď, když roste počet obětí a útoky směřují na centra měst, začíná Peking couvat a vyzývá ke klidu zbraní. V úterý hovořil čínský ministr zahraničí telefonicky s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Dokonce i srbský prezident Aleksandar Vučić nazval invazi chybou, i když Bělehrad se nepřipojí k protiruským sankcím. Za Putinem tak stojí otevřeně jen několik zemí, jako jsou Kuba, Venezuela nebo Sýrie.
