Proč Obama zrušil radar? Je drahý a Íránci jsou pozadu

Roman Gazdík
17. 9. 2009 10:25
Washington má teď také zcela jiné priority
Reforma zdravotnictví vyvolala vyostřenější debatu, než kterýkoli jiný Obamův návrh. Kdepak stimulační balíčky, oteplování a Guantánamo...
Reforma zdravotnictví vyvolala vyostřenější debatu, než kterýkoli jiný Obamův návrh. Kdepak stimulační balíčky, oteplování a Guantánamo... | Foto: Reuters

Washington - Peníze, vztahy s Ruskem, otázka spolehlivosti systému a změna pohledu na íránský raketový program - to jsou důvody, proč administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zrušila plány na vybudování protiraketového deštníku v Česku a Polsku.

Český radar a polské antirakety nebyly nikdy Obamovým vysněným projektem. Zdědil ho po svém předchůdci Georgi W. Bushovi a nová administrativa nikdy neskrývala svůj mnohem chladnější přístup.

Brzy obrátil i staronový ministr obrany USA Robert Gates, který na jaře překvapil prohlášením, že ohledně radaru není zatím nic jisté.

I při washingtonském setkání s tehdejším českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem jeho americká kolegyně Hillary Clintonová dotvrzovala, že půjde o "rozhodnutí íránské vlády," a to, jakým způsobem se postaví ke svému jadernému programu.

Bushova administrativa přitom chtěla prosadit zřízení raketového deštníku stůj co stůj.

Vyslanci USA, kteří přijíždějí do Evropy o důvodech rozhodnutí Bílého domu informovat, už ve čtvrtek dorazili do Varšavy a ještě dnes pak přijedou do Prahy. Podle amerického tisku si budou dávat velký pozor, aby zdůraznili to, že za rozhodnutím stojí především záležitosti technického, a nikoli politického charakteru.

Demokratům se obzvláště v době ekonomické krize nelíbila ani jeho cena (přes miliardu dolarů) a ve vzduchu navíc stále visela otázka, zda to celé bude funkční.

Íránci jsou pozadu

Administrativa nyní končí šedesátidenní revizi potřebnosti a funkčnosti systému a podle činitelů, kteří se s jejími výsledky seznámili, je důvodem změny amerického postoj především stav íránského raketového programu.

Za republikánů v Bílém domě Pentagon předpokládal, že Íránci zkonstruují efektivní mezikontinentální střelu do roku 2015, nyní si však Američané myslí něco jiného.

Íránský jaderný program prý nepostupuje tak rychle
Íránský jaderný program prý nepostupuje tak rychle | Foto: Reuters

"Domnívali jsme se, že vývoj mezikontinentální balistické rakety půjde rychleji, než šel," prohlásil minulý měsíc náměstek šéfa sboru náčelníků a expert na raketovou obranu generál James Cartwright. „Skutečností ale je, že to nepostupuje tak rychle, jak jsme si mysleli."

Dle Pentagonu tak Írán hrozí mnohem více raketami středního a krátkého doletu a tomu má být obranný systém v Evropě podřízen.

Jít na ruku Moskvě

Spekulace, že jde tímto krokem Washingtonu zároveň na ruku Moskvě, se však Bílému domu vyvrátit nepodaří. USA potřebují Rusko při řešení otázky íránského a severokorejského jaderného programu, míru na Blízkém východě i při své snaze zbavit svět všech jaderných zbraní.

Zvláštní vztahy s bývalými socialistickými evropskými republikami, na které se v Moskvě dívali s velkou nelibostí, tak vezmou za své.

"Obamova administrativa má jiné priority. Zajímá se o globální hrozby," řekl deníku New York Times viceprezident Centra pro strategické a mezinárodní studie ve Washingtonu Stephen Flanagan. „Možná se domnívá, že problémy východoevropských a středoevropských zemí se už vyřešily vstupem do EU a NATO a nastal čas, kdy je Evropa více integrovaná."

Pro východoevropské země znamenal radar ochranu nikoli před Íránem, který neměl důvod na ně útočit, ale zejména proti Rusku, což Moskva dobře věděla.

"Bavili jsme se o tom, že vyhlásíme státní smutek… pro nás to byla pojistka nevrátit se před rok 1989," řekl Aktuálně.cz David Gaydečka z iniciativy PRO radar. "Zároveň to ale byla pojistka proti tomu, když nějaký šílenec bude chtít odpálit nějakou raketu."

Podle Gaydečky to nutně nebude znamenat konec naděje na zvláštní vztahy mezi USA a Českou republikou. "K určitému ochlazení ale dojde," přiznává.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Slovenští autodopravci oznámili ukončení blokád hranic

Unie autodopravců Slovenska ve středu večer oznámila, že ukončila protestní shromáždění na hraničních přechodech. Uvedla, že tak učinila po zákroku policie. Dopravci od úterý znovu blokovali mimo jiné některé hraniční přechody s Českem. Jejich protesty na hranicích zkomplikovaly například výrobu ve slovenské továrně francouzské automobilky PSA, které vázly dodávky ze zahraničí.

Slovenská vláda nepřistoupila v plné míře na požadavky unie ohledně výrazného snížení silniční daně a také zvýšení slev z mýtného. V obou těchto oblastech ale učinila ústupky, na nichž se dnes zástupci ministerstev dopravy a financí dohodli s větší organizací autodopravců Česmad Slovakia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy