Proč Hongkongem zmítají protesty a jak je policie potlačuje. Krize s Čínou přehledně

Jana Václavíková Jana Václavíková
12. 6. 2019 20:51
Hongkong v posledních týdnech ochromily masové demonstrace, které násilím rozhání policie. Lidé protestují proti návrhu zákona, který by měl usnadnit vydávání obviněných do zahraničí. Největší obavy jim dělá vydávání do pevninské Číny, která by mohla bez spravedlivého soudu trestat i hongkongské aktivisty. K dění ve městě přinášíme přehledné otázky a odpovědi.
Demonstrace v Hongkongu. | Video: Associated Press

Co se děje v Hongkongu?

Už týdny lidé v Hongkongu protestují proti návrhu zákona, který by měl usnadnit vydávání lidí do Číny, která by mohla požádat o vydání aktivistů a disidentů vystupujících proti tamnímu komunistickému režimu. Zákon by se vztahoval i na činy, které se staly v minulosti. 

Protesty vyvrcholily v neděli, kdy se jich podle odhadů zúčastnil až milion lidí, tedy každý sedmý obyvatel města. Desetitisícové demonstrace v Hongkongu pokračovaly i ve středu. Policie proti lidem na shromáždění v obou případech použila pepřové spreje, obušky a gumové projektily.

Přesný počet zraněných není dosud známý. Policie uvedla, že bylo zraněno 21 policistů.

Proč se lidé z Hongkongu obávají vydávání do Číny?

O nevydávání obviněných do Číny, Tchaj-wanu a Macaa rozhodli zástupci města před 30 lety z obav o porušování základních práv obviněných a také kvůli odlišnému soudnímu systému. Lidé uvěznění v Číně nemají zaručen spravedlivý soudní proces, ke kterému může dojít až roky po zadržení. K vězňům v Číně často nesmí ani právník.

Co by vydávání do Číny podle demonstrantů znamenalo? 

Protestující jsou přesvědčeni, že zákon vznikl na popud čínské vlády. Její vliv ve městě v posledních letech roste, ačkoliv má mít Hongkong do roku 2047 zaručenou nezávislost. Proto tento krok vnímají jako jeden z dalších, které se je snaží připravit o autonomii.

Nabízí hongkongská vláda nějaké záruky, že nebude docházet k politicky motivovanému vydávání lidí do Číny?

Jednou ze záruk je podle návrhu souhlas s vydáním, který má udělovat nejvyšší představitelka Hongkongu. Tou je v současnosti Carrie Lamová, která se netají svým příklonem k pekingské vládě. Díky ní se také ke svému postu dostala.

Kdy dojde k rozhodnutí o zákonu?

Ve středu měl návrh sporného zákona projednat hongkongský parlament. Demonstranti ale zablokovali cesty k budově, kde měli k projednání politici zasednout. Podle původních plánů mělo k finálnímu schválení či odmítnutí dojít 20. června. 

Zásah proti demonstrantům v Hongkongu.
Zásah proti demonstrantům v Hongkongu. | Foto: Reuters

Demonstrace budou podle účastníků pokračovat.

Jak se k protestům staví hongkongská vláda a opozice?

Carrie Lamová návrh podporuje a odmítá, že by rozhodnutí vlády bylo jakýmkoliv způsobem ovlivněno režimem v Číně. "Návrh zákona byl předán legislativě a je velmi urgentní - nesmíme ztratit ani vteřinu," prohlásila.

"Hongkong se stane jen dalším čínským městem pod nadvládou komunistické strany," napsal pro Nikkei Asian Review prodemokratický vůdce Jimmy Lai. "Pokud projde tento zákon o vydávání, udělá nenapravitelné škody," obává se podle South China Morning Post člen prodemokratické strany a člen zákonodárné rady Dennis Kwok.

Protesty v Hongkongu.
Protesty v Hongkongu. | Foto: Reuters

Proč vláda chce změnit zákon o vydávání právě nyní?

Vše začalo únorovým případem dvacetiletého Chan Tong-kaie, který byl zatčen na letišti v Hongkongu poté, co měl na dovolené na Tchaj-wanu zabít a okrást svou těhotnou přítelkyni. Ačkoliv ho hongkongský soud obvinil z finančního podvodu, nemohl ho obvinit také ze zabití, protože se zločin nestal na území Hongkongu. Zároveň Chan nemohl být vydán před tchajwanskou spravedlnost, protože státy mezi sebou nemají dohodu o vydávání zločinců.

Jakými způsoby Čína v Hongkongu upevňuje v posledních letech moc?

Čínský vliv ve městě se projevuje například znevýhodňováním zvolených politiků usilujících o demokracii, zakazováním prodemokratických politických stran. Režim v Pekingu také zatýká a unáší aktivisty z hongkongského území. Zároveň čínská vládnoucí strana předem vybírá kandidáty do politických pozic v Hongkongu.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy