Pro Kreml cokoliv. Vyšetřování obřího dopingového skandálu ukazuje na ruského vicepremiéra Mutka

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
30. 11. 2017 15:54
V pátek se v Moskvě slavnostně losují skupiny MS ve fotbale, které hostí v roce 2018 Rusko. Jednou z hlavních postav ostře sledovaného ceremoniálu je i ruský vicepremiér Vitalij Mutko. Ten je ale v současnosti terčem rostoucího podezření, že řídil utajený systém ruského dopingu. Mutko jakoukoliv vinu popírá.
Současný ruský vicepremiér Vitalij Mutko, podezřívaný z organizování masového sportovního dopingu.
Současný ruský vicepremiér Vitalij Mutko, podezřívaný z organizování masového sportovního dopingu. | Foto: Reuters

Moskva - Před sedmnácti lety stál Vitalij Mutko před členy Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) a svou angličtinou s těžkým ruským přízvukem je přesvědčoval, aby světový šampionát pro rok 2018 přidělili jeho zemi. V pátek se jako místopředseda ruské vlády zúčastní slavnostního losování tohoto turnaje, který Rusko příští rok pořádá.

Vitalij Mutko (vpravo) s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vitalij Mutko (vpravo) s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. | Foto: Reuters

Místo vychutnávání triumfu se ale bude Mutko novinářům spíš vyhýbat. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) ho totiž podezřívá, že mohl být faktickou hlavou obřího ruského dopingového systému, který se provalil po zimních olympijských hrách v Soči 2014. A desítky ruských sportovců už připravil o medaile. 

MOV se opírá především o svědectví bývalého šéfa ruské antidopingové laboratoře Grigorije Rodčenkova. Ten ve skutečnosti vedl sofistikovaný dopingový program, který měl zajistit, že na domácích olympijských hrách v Soči ruští sportovci získají největší počet medailí. Rodčenkov tvrdí, že to dělal právě na příkaz tehdejšího ministra sportu Vitalije Mutka.

Bývalý ruský dopingový "car" Rodčenkov se v současnosti skrývá v USA a spolupracuje s komisí MOV, která má právo diskvalifikovat sportovce. Naprostá většina z nich doping popírá a označuje Rodčenkova za zrádce.

Ruské úřady proti němu dokonce zahájily trestní stíhání. Oficiální představitelé této země naznačují, že si Rodčenkov vymýšlí, aby ve Spojených státech získal politický azyl. S tím ale olympijský výbor nesouhlasí.

Grigorij Rodčenkov.
Grigorij Rodčenkov. | Foto: ČTK

Výpověď Grigorije Rodčenkova o systematickém a státem krytém ruském dopingu totiž potvrzují i další důkazy. V mnoha vzorcích ruských sportovců, které ruský whistleblower označil, se skutečně našly fyziologicky nemožné úrovně množství soli, přesně jak zběhlý doktor popisoval, že byly vzorky ředěny solným roztokem.

Před dvěma týdny navíc Světová antidopingová agentura (WADA) oznámila, že získala databázi se všemi testy moskevské laboratoře mezi lednem 2012 a srpnem 2015. Zatím ji prý studuje, ale dosud zcela potvrzuje výpověď Rodčenkova.

"Disciplinární komise přišla k závěru, že nehledě na jeho motivy a prohřešky v minulosti, doktor Rodčenkov mluvil pravdu, když vysvětloval fungování systému dopingu, který řídil," píše se v prohlášení komise MOV.

To může být klíčové, až se nejspíše za týden bude rozhodovat, zda ruští sportovci vůbec pojedou na zimní olympiádu v Jižní Koreji.

My nic, doping řídil jen Rodčenkov 

Doping jako takový Kreml nepopírá, jen tvrdí, že byl iniciativou samotného Rodčenkova a nikdo jiný o něm nevěděl. Podle expertů je ale jen velmi obtížné si představit, že by něco podobného mohlo fungovat přinejmenším bez vědomí ministra sportu Vitalije Mutka.

Grigorij Rodčenkov na podporu svého tvrzení navíc nechal uniknout další důkazy. Deník New York Times zveřejnil tento týden úryvky z jeho deníků, které zběhlý ruský doktor poskytl vyšetřující komisi. Rodčenkov si totiž celý život vedl deník, každý zápis začíná údajem o jeho krevním tlaku, píše o tom, co jedl, koho potkal, o čem mluvili.

Jsou v něm banality, jako stížnost na kvalitu jídelny v Soči nebo počet uplavaných metrů v místním bazénu. Zápis ze 13. ledna 2014 je ale zajímavější.

"Kjuškin přivezl čerstvě udělané Martini. Hned jsem ho otestoval," píše Rodčenkov o jím vymyšleném koktejlu tří anabolických steroidů rozpuštěných v alkoholickém nápoji Martini. Ten pak ruský dopingový "car" předal místopředsedkyni výboru pro přípravu olympijských sportovců Irině Rodionové, která ho dál distribuovala jednotlivým ruským sportovcům.

Aby se zabránilo odhalení sofistikovaného dopingu ruských sportovců, vymysleli Rodčenkov a jeho kolegové jednoduchý trik. Ruská tajná služba FSB obsadila místnost vedle úschovny vzorků odebraných během olympijských her. Ve stěně byla díra a skutečné vzorky mohly být vyměněny za "čisté", které ruští sportovci předem tajně odevzdali.

Ovšem i zde se to neobešlo bez komplikací. "Je to jak noční můra, nic není hotové. Vzorky sice dorazily, ale nebyly seřazené ani podle sportů, ani podle abecedy," stěžoval si Rodčenkov v deníku počátkem února 2014.

Jeho deníky jsou v pevných deskách a ručně psané, za rok Rodčenkov popsal dva tlusté sešity. "Disciplinární komise nepovažuje za pravděpodobné, že by tyto zápisy byly přepsány nebo napsány nově nebo že si doktor Rodčenkov v té době nesprávně vykládal realitu. Proto tyto zápisy představují důležité důkazy," píše se v prohlášení komise MOV.

Nemám na to čas

Sám ruský vicepremiér Mutko se k novým obviněním na svoji adresu odmítl vyjádřit. "Nemám teď čas si to přečíst," cituje ho britský list Guardian. Pro stanici BBC už dříve Mutko řekl, že Rusko si na podobná obvinění už zvyklo.

"Přirozeně nás mrzí, že se tolik musíme zabývat těmito problémy. Stejné to bylo během olympiády v Soči, teď se to opakuje před mistrovstvím světa (ve fotbale)," řekl Vitalij Mutko.

Deník New York Times i další světová média mezitím doplňují další kontext výbušných deníků, které ruský doping spojují s nejvyššími patry Kremlu.  

Sám bývalý car ruského dopingu Rodčenkov si podle všeho uchovával deníky a další důkazy jako pojistku. Mezinárodní antidopingová agentura WADA se totiž brzy po olympiádě v Soči pustila do detailního vyšetřování systému ruského dopingu. 

V září 2015 obvinila Rodčenkova z úmyslného zničení více než tisíce vzorků, aby tak zakryl stopy dopingu. On sám tvrdil, že šlo o prošlé vzorky a že jde o běžnou praxi.

Nicméně pod tlakem v listopadu 2015 rezignoval na post moskevské antidopingové laboratoře. Podle svých slov pochopil, že z něj chtějí ruské úřady pod čím dál větším tlakem zahraničí udělat obětního beránka, a v obavách o svou bezpečnost utekl z Ruska do Spojených států.

Pomáhal mu s tím i americký filmař Ryan Fogel, který následně o Rodčenkovovi natočil pro stanici Netflix oceňovaný dokument Icarus. V jedné vypjaté scéně v něm Rodčenkov panikaří a křičí "Putin mě zabije".

Nešlo přitom jen o projev paranoie bývalého ruského dopingového cara. Krátce po jeho odjezdu z Ruska v rozmezí dvou týdnů v únoru 2016 náhle zemřeli dva členové ruské antidopingové agentury RUSADA, Vjačeslav Siněv a Nikita Kamajev.

Rodčenkov tvrdí, že před jeho odjezdem se mu Kamajev svěřil s úmyslem napsat knihu o ruském dopingu.

 

Trailer k filmu Icarus | Video: Netflix
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy