Zaslouží si popravu, kritizují Rusové svého bývalého dopingového "cara" Rodčenkova. Dříve byl hrdina

Martin Novák Martin Novák
20. 11. 2017 6:19
Světová antidopingová agentura (WADA) nevrátí ruské národní agentuře akreditaci k provádění testů. To výrazně zhoršilo vyhlídky ruských sportovců na účast na únorové zimní olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu. Podle WADA ruské ministerstvo sportu vědělo, že tým vedený Grigorijem Rodčenkovem manipuloval na pokyn nejvyšších míst se vzorky moči během zimních olympijských her v Soči v roce 2014. Rodčenkov později uprchl do USA a je klíčovým svědkem o ruském státem podporovaném dopingu. Kreml požaduje jeho návrat do vlasti, někteří bývalí kolegové pro něj dokonce žádají smrt.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Moskva/Washington - Po zimní olympiádě v Soči byl šéf ruské agentury pro kontrolu dopingu Grigorij Rodčenkov oblíbencem prezidenta Vladimira Putina.

Grigorij Rodčenkov.
Grigorij Rodčenkov. | Foto: ČTK

V Kremlu dostal Řád přátelství jako uznání za práci, kterou před olympiádou a během ní pro Rusko odvedl. Po čtyřech letech, před hrami v jihokorejském Pchjongčchangu, je vztah ruského prezidenta k Rodčenkovovi úplně jiný.

Vladimir Putin označuje devětapadesátiletého muže za "člověka se špatnou pověstí" a ruský soud na něj vydal mezinárodní zatykač. Pokud ruští sportovci nebudou moci startovat na ZOH v Pchjongčchangu, o čemž rozhodne Mezinárodní olympijský výbor v prosinci, bude to z velké části kvůli svědectví Rodčenkova.

Žije teď na utajeném místě ve Spojených státech a je zařazený do programu na policejní ochranu svědků. Pro otevřené a detailní svědectví o ruském státem podporovaném dopingu patří doma k nejnenáviděnějším osobám.

Čestný předseda Ruského olympijského výboru dokonce v nedávném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Govorit Moskva uvedl, že Rodčenkov by měl být postaven před popravčí četu, "tak jako by to udělal Stalin".

Ruský dopingový "car"

Před zimními olympijskými hrami v Soči a během nich měl Rodčenkov na starosti dopingové testy.

Přiznal, že ve skutečnosti šéfoval systému, jehož cílem byl zisk co největšího počtu medailí cestou užívání nedovolených podpůrných prostředků a zakrývání stop před antidopingovými kontrolami.

Systém srovnatelný s mašinerií, kterou kdysi ve sportu vytvořilo vedení komunistické Německé demokratické republiky. Aby dosáhlo ve světě většího uznání pro svůj stát, umožnilo sportovcům dopovat a získávat medaile v atletice, cyklistice, plavání a dalších individuálních sportovních disciplínách.

Vše se provalilo až po zániku NDR a jejího režimu, což ale není případ současného Ruska a vlády prezidenta Vladimira Putina.

Grigorij Rodčenkov promluvil několikrát o tom, jak desítky ruských sportovců s požehnáním nejvyšších míst a pod dohledem tajné služby FSB dopovaly a jak se vyhýbaly odhalením při kontrole.

Rozhovory s ním odvysílala německá televize ARD a také internetový poskytovatel filmů Netflix v dokumentu nazvaném Icarus.

Rodčenkov přiznal, že vymyslel a vyzkoušel mix tří různých prášků kombinovaný s alkoholem, který zaručoval konzumentům lepší výkon.

Antidopingových laboratoří je po celém světě kolem čtyřiceti, jejich technické vybavení a úroveň neodpovídá současným potřebám, říká Markéta Haindlová | Video: Filip Horký

Pozoruhodné na tom je, že složka alkoholu se lišila podle pohlaví sportovce. Mužům dával whisky Chivas Regal, ženám Martini.

Zároveň se podílel na manipulování s odebranými vzorky v laboratoři během olympiády v Soči. Za spolupráce lidí z ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) tajně vyměňoval odebranou moč a nahrazoval ji takzvaně nezávadnými vzorky.

Přitom pověřený tým dbal na to, aby se vyhnuli bezpečnostním kamerám. Využíval k tomu díru u stropu zamaskovanou dřevem.

Útěk do USA

Poté, co v lednu 2016 Rodčenkov utekl do USA, přiznal, že podvody se týkaly třiceti sportovních disciplín. On sám údajně zničil 1417 vzorků, aby se na nic nepřišlo.

Grigorij Rodčenkov v antidopingové laboratoři.
Grigorij Rodčenkov v antidopingové laboratoři. | Foto: ČTK

Výsledkem svědectví Rodčenkova a některých dalších Rusů byly nakonec dvě detailní zprávy nezávislé komise kanadského právníka Richarda McLarena o systematickém dopingu v ruském sportu v letech 2011-2015.

Poté přišlo vyloučení řady ruských závodníků z olympiád a odebírání medailí.

Na zimních olympijských hrách už nikdy nebude startovat například Alexandr Legkov, majitel zlaté medaile ze Soči z královské běžecké disciplíny - běhu na lyžích na 50 kilometrů.

Ruská i mezinárodní média připomínají, že Kreml měl na Grigorije Rodčenkova před touto důležitou sportovní událostí páky, jak ho donutit ke krokům, které očekával. A které nyní postupně vytahuje ve snaze ho očernit.

V roce 2012 totiž Rodčenkov čelil v Rusku obvinění z toho, že prodával steroidy, tedy látky na růst svalové hmoty. Procházel krizí, dokonce se pokusil o sebevraždu a byl hospitalizován na moskevské psychiatrické klinice.

Všechna obvinění ale byla posléze stažena a ministerstvo sportu svěřilo Rodčenkovovi před klíčovou zimní olympiádou v Soči v roce 2014 antidopingovou laboratoř, v níž pak docházelo k masivním podvodům ve prospěch domácích sportovců.

My nic

Ruský ministr sportu Pavel Kolobkov i další představitelé obvinění popírají. Podle WADA jsou ale důkazy o systematickém dopingu krytém z nejvyšších míst státu dostatečně silné a průkazné.

Rusko podle ní navíc doposud nezměnilo systém kontroly dopingu natolik, aby získalo ztracenou důvěru zpět.

Pokud by Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli dopingu ruské sportovce na zimní olympijské hry v Pchjongčchangu nepustil, nemohl by se ani ruský tým zúčastnit ostře sledovaného hokejového turnaje.

Výkonná rada MOV vynese podle posledních zpráv dlouho očekávané rozhodnutí hned první den svého zasedání v Lausanne 5. prosince.

Před letními hrami loni v Rio de Janeiru nakonec Mezinárodní olympijský výbor účast ruských sportovců plošně nezakázal. Rozhodnutí ponechal na federacích jednotlivých sportů.

Doping je dlouhodobý boj dobra se zlem, skandál kolem Ruska ale vyvolali především novináři, říká šéf ČOV Jiří Kejval. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy