Smolensk - Tupolev polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který se v sobotu zřítil u Smolenska, nalétával na ranvej v příliš nízké výšce. Podle leteckých expertů stačilo, aby piloti přistávali v husté mlze o deset metrů výše, a k neštěstí nemuselo dojít.
Ruští vyšetřovatelé katastrofy dnes opakovaně vyloučili, že by za smrt prezidenta a jeho doprovodu mohla technická závada stroje. Obsah černých skříněk, které nyní analyzují, ale zatím nezveřejnili.
Podle Alexeje Korocznina, bývalého pilota a hlavního energetika letiště ve Smolensku, se kapitán letadla zřejmě sám rozhodl přistát, i když podmínky zdaleka nebyly ideální.
Tu-154 dostal deset minut před plánovaným přistáním od střediska letových kontrol zprávu, že letiště ve Smolensku je zahaleno mlhou a že by posádka měla se strojem zamířit do Minska či Moskvy.
"Piloti chtěli ale přistát, což několikrát potvrdili v rádiové komunikaci," řekl deníku Gazeta Wyborzca pracovník letiště. "Spekulace o tom, že se je někdo pokoušel přimět k tomu, aby přistáli, se mi zdají nepodložené."
Pilot rozhoduje sám
Podle platných předpisů rozhoduje v okamžiku, kdy při přistání nastane nenadálá situace, kapitán letadla. S nikým nemusí své rozhodnutí konzultovat, dokonce ani za předpokladu, že se na palubě letounu nachází hlava státu. Stále ovšem není známo, zda posádka Tupolevu nedostala nějaké zvláštní instrukce, kupříkladu od velitele polských vzdušných sil, který byl na palubě.
Skutečnost, že piloti se strojem nad letištěm zakroužili před přistáním celkem třikrát, podle odborníků není ničím výjimečným a neznamená, že by letoun měl nějaké technické potíže.
"Posádka se v takovém případě seznamuje s topografií terénu a vytváří vlastní kurs, který zapisuje do paměti autopilota," tvrdí Korocznin. "To jim potom pomáhá navést letoun na ranvej ručně."
V rozhovoru pro ruský server LifeNews dispečer ze střediska letového provozu ve Smolensku Pavel Pljušin tvrdí, že v poslední fázi letu posádka přestala komunikovat a nevysílala na věž údaje o výšce, v jaké se stroj nachází. Naznačil rovněž, že problémem mohly být pro posádku i podle jeho názoru nedostatečné znalosti ruštiny.
Novinářům se přistání povedlo
Půl hodiny před katastrofou přitom letištní věž ve Smolensku doporučila posádce vojenského stroje Il-96, ve kterém do Katyně cestovala delegace ruské Federální bezpečnostní služby, aby zamířila do Moskvy, a ta ji uposlechla.
Ještě o hodinu dříve přistál ve Smolensku Jak-40 s třinácti polskými novináři, v tom okamžiku ale mlha nebyla tak hustá. I když je stroj několikrát lehčí než Tu-154, manévr byl velmi obtížný.
Viditelnost se ovšem v průběhu další hodiny zásadním způsobem zhoršila. Prezidentský letoun přistával v mimořádně husté mlze. Nejdříve zavadil křídlem o radiolokační stožár a pak o koruny stromů.
Piloti se pokoušeli stroj vyrovnat, už se jim to ale nepodařilo. Letoun se začal rozpadat ještě ve vzduchu a pak v plné rychlosti dopadl na zem.
"Pokud by letěli o deset až patnáct metrů výše, podařilo by se jim přistát," tvrdí Korocznin. "O jejich dovednostech svědčí to, že se stroj nezřítil okamžitě, neexplodoval hned, ale postupně z něj odpadávaly jednotlivé části."
Identifikace těl
Ruští vyšetřovatelé nehody, kteří na objasnění příčin havárie spolupracují se svými polskými kolegy, dnes oznámili, že z trosek letounu již vytáhli 87 obětí nehody. Hned první den identifikovali tělo Kaczyńského, dnes se jim totéž podařilo v případě jeho ženy Marie.
Zároveň ale naznačili, že některé z ostatků bude velmi obtížné identifikovat.
Vedoucí týmu polských vyšetřovatelů Andrzej Seremeť odmítl spekulace, že by pilota k přistání za špatné viditelnosti nutil prezident nebo někdo z vysokých státních činitelů nacházejících se na palubě stroje.
"Za současného stavu vyšetřování nemáme žádnou informaci, která by něco takového potvrzovala," řekl novinářům.
Ruské úřady slíbily, že příbuzným obětí, kteří přiletěli do Moskvy identifikovat těla svých příbuzných, budou hradit všechny náklady spojené s jejich pobytem.
