Podle funkcionářů, kteří si podle Reuters přáli zůstat v anonymitě, se vojáci připojí ke zhruba 750 vojákům ze stejné divize, kteří už byli tento týden vysláni do Kuvajtu po napadení velvyslanectví USA v Bagdádu.
Velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Sulejmání byl zabit v noci ze čtvrtka na pátek při raketovém útoku na letiště v Bagdádu. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských Revolučních gard i americký Pentagon.
Akce byla provedena na příkaz prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého tím USA učinily krok k zastavení války, nikoli jejímu rozpoutání. Trump to uvedl to v pátek večer.
Dosavadní velitel elitního oddílu íránských revolučních gard podle něj stál za nedávnými útoky na americké cíle v Iráku včetně nepokojů u amerického velvyslanectví.
"Solejmání plánoval bezprostředně hrozící a zákeřné útoky na americké diplomaty a vojáky, ale my jsme ho přistihli při činu a zneškodnili," citovala agentura Reuters z vyjádření Trumpa při vystoupení ve floridském rezortu Mar-A-Lago. "Jeho hrůzovláda skončila," dodal americký prezident.
Teherán po smrti Solejmáního hrozí ráznou odvetou a Trump uvedl, že Washington je připraven na jakoukoli odpověď. Zopakoval, že USA neusilují o změnu režimu v Íránu, podle Trumpa ale "agrese íránského režimu v regionu musí ihned skončit".
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley v pátek uvedl, že Spojené státy měly jasné a jednoznačné zpravodajské informace o tom, že se Solejmání chystal vést násilný boj proti USA. "Je tu hrozba? To je zatraceně pravda, hrozba tu je. Ale my pracujeme na tom, abychom ji zmírnili," řekl Milley ve své kanceláři v Pentagonu skupině novinářů.
Vyslání vojáků jde proti původním snahám prezidenta Donalda Trumpa z vojáky z Blízkého východu spíš stahovat. Od května však americká administrativa na Blízký východ vyslala 14 tisíc dalších vojáků poté, co prohlásila, že Írán plánuje útoky na americké zájmy.
Na letiště dopadly tři rakety
Podle zpráv z irácké metropole dopadly do areálu mezinárodního letiště tři rakety. Útok si vyžádal až devět mrtvých a několik zraněných, rakety dopadly nedaleko nákladního terminálu a zapálily několik automobilů.
Podle iráckých činitelů přijel Muhandis na bagdádské letiště v konvoji vozidel, aby uvítal Sulejmáního, který předtím přiletěl do Bagdádu z Libanonu nebo ze Sýrie. Rakety explodovaly přesně v okamžiku, kdy šéf jednotek Kuds sestoupil ze schůdků letadla, aby se s Muhandisem a jeho lidmi přivítal. Všichni zahynuli. Tělo Sulejmáního bylo identifikováno jen podle prstenu.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v reakci na útok uvedl, že smrt velitele elitních jednotek znásobí pohnutky k odporu proti Spojeným státům a Izraeli. Původce útoku podle něj čeká tvrdá odveta.
"Odchod Sulejmáního je hořký, ale boj bude pokračovat až do konečného vítězství a zločinci budou mít život těžší," řekl Chameneí v prohlášení. Pohřeb šéfa Kuds i ostatních obětí amerického útoku se očekává v sobotu.
Ítánský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že Írán podnikne proti USA kvůli atentátu právní kroky. Útok přitom označil za akt mezinárodního terorismu.
Ostře se vyjádřil také íránský prezident Hasan Rúhání. "Írán a svobodné národy tohoto regionu" Sulejmáního smrt pomstí, sdělil Rúhání v prohlášení. "Sulejmáního mučednictví přiměje Írán, aby ještě rozhodněji čelil americké rozpínavosti a bránil islámské hodnoty. Írán a další země regionu, jež usilují o svobodu, se nepochybně pomstí," stojí v Rúháního prohlášení.
A promluvil také irácký premiér Ádil Abdal Mahdí. Ten považuje útok za agresi vůči Iráku a masivní porušení jeho suverenity. Premiér se obává, že americký útok "vyprovokuje v Iráku zničující válku".
USA v reakci na to vyzvaly k okamžité evakuaci amerických občanů z Iráku. "Vzhledem ke zvýšenému napětí, jež panuje v Iráku a celém regionu, vyzývá americké velvyslanectví americké občany řídit se cestovními pokyny pro rok 2020 a okamžitě odjet z Iráku. Američtí občané by měli odcestovat letecky, jakmile to bude možné. Pokud se to nepodaří, pak pozemní cestou do jiných států," stojí v doporučení ambasády.
"Zákeřné bombardování"
Podle komentáře íránské televize je rozkaz prezidenta Donalda Trumpa k vraždě Sulejmáního "největší chybnou kalkulací Spojených států" od druhé světové války. "Lid regionu už Američanům nedovolí, aby tu zůstali," uvedla televize.
Soulejmání byl prominentní tváří režimu, každý se s nim rád ukazoval, dokonce měl svůj nemalý vliv na vnitřní politiku země. Teď íránská média pláčou a volají po odvetě. Ta jistě v nějaké formě přijde velice brzy.
— Josef Kraus (@surowicz) January 3, 2020
Samotné milice PMF v prohlášení k útoku uvedly, že šlo o "zákeřné americké bombardování". Právě tato skupina se označila za organizátora protestu, který v minulých dnech skončil vypálením recepce v areálu ambasády USA v Bagdádu. Demonstranti velvyslanectví napadli v úterý, ve středu se nakonec stáhli.
K PMF patří také proíránská skupina Katáib Hizballáh, která podle USA minulý pátek raketami zaútočila na iráckou základnu, na níž slouží i Američané a jeden z nich tam byl zabit. V neděli proto americká armáda zaútočila na pozice této skupiny v Iráku a 25 milicionářů zabila.
Dynamit v sudu se střelným prachem
Kritika zaznívá i přímo ze Spojených států. "Nejvyšší prioritou amerických čelných představitelů je chránit americké životy a zájmy," uvedla například demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle ní ale Spojené státy nemohou dál ohrožovat životy svých vojáků, diplomatů a dalších občanů "provokativními a nepřiměřenými akcemi".
Útok podle Pelosiové provedla americká administrativa "bez konzultace s Kongresem". Podle Pentagonu zabila Sulejmáního americká armáda na příkaz prezidenta Trumpa. Ten na Twitteru zveřejnil bez dalšího komentáře americkou vlajku.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 3, 2020
Šéf demokratů v Senátu USA Chuck Schumer upozornil, že Trump bude k dalším dlouhodobým akcím vůči Íránu potřebovat souhlas Kongresu.
Útok odsoudilo také několik demokratických prezidentských kandidátů. Bývalý viceprezident Joe Biden řekl, že prezident Trump "hodil dynamit do sudu se střelným prachem". Spojené státy by se podle něj mohly ocitnout "na pokraji velkého konfliktu napříč Blízkým východem".
Také podle senátora Bernieho Sanderse "Trumpova nebezpečná eskalace" USA přivedla blíže "k další katastrofální válce na Blízkém východě".
Obavy má i Izrael
Ke snížení napětí vybídl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že o situaci v Íráku hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a zároveň vyzval Írán, aby se zdržel jakýchkoliv provokací. Berlín vyjádřil "velké znepokojení" nad děním. Rusko označilo americký raketový útok v Bagdádu za "avanturistický krok, který povede ke zvýšení napětí v celém regionu".
Bezpečnostní obavy má Izrael, jehož armáda je v pohotovosti. Země se, coby spojenec USA, obává, že by se mohla stát cílem íránské odvety ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo z Libanonu, kde působí spojenec Íránu hnutí Hizballáh. Znepokojení nad nejnovější eskalací vyjádřily také Turecko, Egypt či Libanon.
