Prezident Bush se ještě ten večer omlouvil, jeho čínský protějšek omluvu přijal a incident dále nekomentoval.
Ženu stráž odvlekla pryč. Šlo o aktivistku duchovního hnutí Falun Kung, které je v Číně pronásledováno. Žena volala, že prezident Chu Ťin-tchao je vrah a měl by přestat s represemi vůči hnutí.
Návštěva nebyla formální, Bush naznačil spory
Americký prezident už před začátkem schůzky sliboval, že na čínského hosta nebude při jednáních přespříliš přívětivý. Ve svých prohlášení pro média v průběhu dnešního dne také zopakoval, že v řadě věcí se s prezidentem nejlidnatější země neshodne.
"S tím, jak se rozvíjejí vztahy mezi našimi zeměmi, můžeme také otevřeněji hovořit o tom, v čem spolu nesouhlasíme," řekl Bush ve svém uvítacím projevu.
Americká strana také nepovažuje dnešní setkání mezi oběma prezidenty za oficiální státní návštěvu, i když Chuovi se dostalo všech vojenských poct.
Bush chtěl také se svým čínským protějškem debatovat o tom, co trápí jeho administrativu: stoupající čínské výdaje na zbrojení, narůstající americký schodek ve vzájemnné obchodní bilanci, čínský hlad po ropě a zemním plynu a konečně také malá čínská podpora americké politiky vůči Íránu a severní Koreji.
Bush například varoval před ukvapeným řešením čínsko-tchajwanského sporu. "Jsme proti jednostranným změnám ve statutu quo v tchajwanském sporu jednou nebo druhou stranou. Vyzýváme všechny strany, aby se vyhnuly konfrontačním nebo provokativním činům a věříme, že budoucnost Tchajwanu by se měla řešit mírovým způsobem. Bush však řekl, že USA neuznají nezávislost Tchajwanu, který Čína považuje za svou provincii.
Pentagon je nedůvěřivý
V USA přibývá těch, kteří vidí v Číně budoucího nebezpečného protivníka v boji o postavení světové velmoci spíše než skvělého obchodního partnera a spřátelenou mírumilovnou zemi.
Americké ministerstvo obrany vydalo v únoru pracovní studii, jejíž obsah může těžko nechat někoho na pochybách.
"Čína je mocnost, u níž lze s největší pravděpodobností očekávat vývoj vojenských technologií schopných vymazat americkou převahu. ...Čína má ze všech států největší potenciál vojensky soutežit s USA a její současné zbrojení už ohrožuje regionální vojenskou rovnováhu," uvádí se v textu.
"Smyslem první návštěvy Chu Ťin-tchaa v USA je rozptýlit nejasnosti a obavy, které tam o Číně panují," uvedl před cestou oficiální pekingský deník China Daily.
Neshody mezi velmocemi se z velké části týkají ekonomiky. Americký schodek ve vzájemné obchodní bilanci se loni vyšplhal na 202 miliard dolarů, ačkoliv Číňané považují toto číslo za nepřesné a přehnané.
Bush dnes vyzval Čínu k opatřením, která by umožnila americkým firmám lépe konkurovat čínskému zboží, především uvolněním směnného kurzu čínského jüanu.
"Taková úprava kurzu by zdražila čínské zboží. Kurz je o 20 až 40 procent podhodnocen," tvrdí ředitel amerického Institutu pro mezinárodní ekonomii Fred Bergsten.
Čínský prezident ale dosud nenaznačil, že jeho země o zákroku vůči vlastní měně uvažuje.
Za vstřícný signál jsou ale považována jeho slova, která pronesl během včerejší návštěvy továrny Boeing. Oznámil, že Čína má v plánu v příštích letech nakoupit od amerického výrobce letadel až šest stovek strojů.
Čínská ekonomika potřebuje čím dál víc ropy
Ropa je dalším problémem. Čína je při svém obrovském hospodářském růstu hladová po energii a doma jí nemá dostatek. Od roku 1993 je závislá na dovozu ropy a importuje ji čím dál více.
Loni měla spotřebu 6,5 milionů barelů denně. Předstihla tak Japonsko a zařadila se na druhé místo na světě právě za Spojené státy, kde spotřeba loni činila 20 milionů barelů denně.
Obrovská čínská spotřeba má svůj podíl na zvýšené ceně ropy a pohonných hmot ve světě. Navíc Číňané uzavírají kontrakty v zemích, odkud z politických důvodů západní těžařské společnosti spíše odcházejí nebo které mají špatné vztahy s USA. V Íránu, Venezuele či ve státech s brutálními režimy, jakou jsou Súdán nebo Barma.
Válka o Tchaj-wan: nesmysl, či reálná hrozba ?
Ačkoliv si málokdo dokáže představit přímý válečný střet mezi oběma velmocemi, rostoucí výdaje Pekingu na zbrojení vyvolávají tutéž reakci ve Spojených státech.
"Pokud si chceme udržet vojenskou převahu nad Čínou, pak musíme rozhodně zdokonalovat naši současnou výzbroj. Protože ta současná už za pár let nebude stačit," řekl agentuře Reuters Roger Cliff, analytik a poradce Pentagonu.
Zdrojem dlouhotrvajícího napětí je Tchaj-wan. Ostrovu Čína "slíbila" válku, pokud oficiálně vyhlásí nezávislost.
Americký expert na východní Asii a pracovník prestižního Cato institutu Ted Carpenter vydal nyní knihu s názvem "Nadcházející americká válka s Čínou." Předpovídá, že Čína a Tchaj-wan se někdy v polovině příštího desetiletí ocitnou na prahu válečného konfliktu, a Američanům radí, aby se drželi zpátky.
"Když vidím vývoj na pevninské Číně a na Tchaj-wanu, pomalu to směřuje ke konfrontaci. My bychom měli posílat Tchajwancům zbraně, ale neslibovat jim, že je budeme sami bránit," domnívá se Carpenter.
