Přes tisíc migrantů dostalo v Německu neoprávněně azyl. Ministr zavřel kvůli skandálu úřad v Brémách

ČTK ČTK
23. 5. 2018 15:35
V dubnu vyšlo najevo, že bývalá vedoucí pobočky migračního úřadu udělila azyl neoprávněně nejméně 1200 žadatelům, aniž by tito lidé splnili podmínky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Berlín - Německý ministr vnitra Horst Seehofer ve středu zakázal Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky v Brémách, aby rozhodoval o žádostech o azyl. Bývalá vedoucí úřadu čelí obvinění, že zajistila neoprávněné udělení azylu zhruba 1200 žadatelům.

"Důvěra v kvalitu azylového řízení a integritu přijímacího centra v Brémách je masivně poškozená," uvedl Seehofer v prohlášení. Rozhodování převezmou okolní pobočky.

Interní šetření z poloviny května podle ministra vnitra ukázalo, že úřad v Brémách "vědomě porušoval zákonná ustanovení a služební předpisy".

V dubnu vyšlo najevo, že bývalá vedoucí pobočky migračního úřadu v letech 2013 až 2016 udělila azyl neoprávněně nejméně 1200 žadatelům, aniž by tito lidé splnili podmínky. Kromě této ženy policie obvinila z korupce ještě dalších pět osob včetně tlumočníka a advokátů.

Vedoucí spolkového úřadu Jutta Cordtová minulý týden oznámila, že úřad v Brémách prověří všechny kladně vyřízené žádosti od roku 2000. Celý proces má trvat tři měsíce. Dosavadní prověřování podle Cordtové ukázalo, že bude třeba zrušit 30 procent všech zkontrolovaných žádostí schválených v Brémách. V jiných pobočkách to je přitom v průměru 5,8 procenta.

Časopis Spiegel minulý týden informoval, že azyl v Brémách v rozporu s pravidly zřejmě dostali také lidé, které německé úřady považují za nebezpečné. Kromě lidí trestaných za závažné zločiny mezi nimi údajně byli i lidé podezřelí z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát (IS).

 

Právě se děje

Aktualizováno před 28 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy