Německá policie obklíčila ubytovnu pro migranty. Zatkla násilníka z Toga, který se bránil deportaci

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 3. 5. 2018 13:41
U ubytovny na jihozápadě Německa zasahovaly posílené oddíly policejních těžkooděnců. Žadatelé o azyl bránili muže z Toga, který neuposlechl výzvu k deportaci.
Těžkooděnci zasahovali v ubytovně žadatelů o azyl v německém městě Ellwangen. | Video: Reuters

Stuttgart - Speciální jednotky německé policie řeší nevídaný výbuch násilí v ubytovně žadatelů o azyl.

V neprůstřelných vestách a s helmami policisté zasahují v městečku Ellwangen v Bádensku-Württembersku na jihozápadě země. Asi dvě stovky běženců tam bránily třiadvacetiletého muže z Toga, který odmítl uposlechnout výzvu k deportaci poté, co mu byla zamítnuta žádost o azyl.

Police oblast kolem ubytovny uzavřela, na místě je mnoho zraněných, a to i mezi policisty. Někteří lidé se zranili skokem z oken ubytovny.

Situace je nepřehledná. Raněné odvezly sanitky.

Policie podle deníku Welt muže z Toga zatkla a vyhostí jej do Itálie. Další zadržené převeze do jiných azylových center. Obávala se, že na místě nalezne zbraně, ale toto podezření se nepotvrdilo.

Akce k jeho deportaci začala už v pondělí, ale policisté se museli stáhnout, protože situace začala být nebezpečná. Žadatelé o azyl útočili na jejich auta i na ně samotné.

Migrant z Toga měl už na sobě pouta, ale ostatní běženci si vyhrůžkami násilím vynutili na policistech klíče.

Neúspěšné deportace

Jde o největší nepokoje v ubytovnách žadatelů o azyl v Německu od příchodu téměř milionu uprchlíků do země v roce 2015. V Ellwangenu migranti bydlí v bývalých kasárnách německé armády.

Žadatele o azyl ze subsaharské Afriky německé úřady většinou odmítají s tím, že jde o ekonomické migranty, nikoliv o válečné uprchlíky.

Deportace se ale často nedaří kvůli tomu, že lidé nemají cestovní dokumenty. Jen loni z tohoto důvodu muselo v Německu zůstat 65 tisíc lidí.

Nový ministr vnitra Horst Seehofer po nástupu do funkce uvedl, že zrychlení a zefektivnění deportací neúspěšných žadatelů je jeho prioritou. 

Policejní vozy před ubytovnou v Ellwangenu.
Policejní vozy před ubytovnou v Ellwangenu. | Foto: Reuters

Někdy z Německa neodletí ani ti migranti, kteří dostali příkaz k deportaci, a mají dokonce i letenku.

"Když se blíží den deportace, většinu dotyčných lidí nemůžeme vyzvednout, protože se stáhnou do podzemí," řekl listu Welt am Sonntag mluvčí bavorského ministerstva vnitra. Mezi "zmizelými" jsou často lidé, kteří se dopustili trestných činů nebo jejichž skutečná identita nebyla ověřena.

Odjelo jen minimum

V zemi je například přibližně 200 tisíc Afghánců, kteří požádali o azyl. Německé úřady v jejich případě odmítly zhruba každou druhou žádost. Jenže jen šest tisíc Afghánců letos dobrovolně odjelo nebo uposlechlo příkaz k deportaci.

A Tunisané, Alžířané nebo Maročané už nemají vůbec nárok na azyl, ačkoliv loni podle listu Süddeutsche Zeitung někteří žadatelé uspěli s odvoláním a azyl dostali.

Podívejte se na video: Měli jsme proti uprchlíkům použít vodní děla? ptala se Angela Merkelová

Jediný duel před televizními kamerami podstoupila před německými volbami kancléřka Angela Merkelová s lídrem sociálních demokratů Martinem Schulzem. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 36 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy