Uprchlíci se z Německa vrací do vlasti kvůli rodinám. Na cestu si vydělávají prodejem svých dokladů

ČTK ČTK
17. 4. 2018 21:03
Syřanům vadí, že nemají šanci, aby za nimi do Evropy přišli rodinní příslušníci. Iráčané jsou zase frustrovaní z životních podmínek, protože nemohou získat práci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín - Německo opouští stále více žadatelů o azyl ze Sýrie a Iráku. Velká část z nich proto, že nemají šanci, aby za nimi do Evropy přišli jejich rodinní příslušníci. Někteří uprchlíci se před odchodem z Evropy snaží získat peníze prodejem dokumentů, které jim Německo vystavilo, informoval v úterý s odvoláním na interní zprávu spolkové policie server Spiegel Online.

"Na sociálních sítích se k prodeji nabízí především německé cestovní dokumenty," píše se podle serveru v policejní analýze. Údajnou ztrátu osobních dokumentů, které jim vydaly jako uprchlíkům německé úřady, hlásí od konce roku 2016 v Turecku hlavně Syřané. Policie se domnívá, "že tyto cestovní dokumenty se prodávají nebo jinak předávají dalším osobám".

Osoby, které požádaly o azyl v některé z evropských zemí, se do Turecka podle policejní zprávy dostávají nejčastěji přes Řecko, často pomocí převáděčů, kteří ještě před nedávnem pomáhali uprchlíkům výhradně opačným směrem.

Hlavním důvodem, proč chtějí syrští uprchlíci odejít z Evropy přes Turecko zpět do vlasti, jsou problémy, kterým čelili, když si chtěli do hostitelské země přivést rodinné příslušníky. Někteří Iráčané podle interní zprávy německé policie cítí také frustraci z podmínek, ve kterých musejí v Německu žít, například proto, že nemohou získat práci.

Německá policie loni podle Spiegel Online zaznamenala 554 případů, kdy se někdo pokusil do Německa dostat s pravými cestovními dokumenty, které byly ovšem původně vydány někomu jinému. Stovka dokumentů pocházela z Německa, další stovka z Itálie, kolem padesáti z Francie. V menším množství se objevily dokumenty švédské, řecké a belgické.

V arabskojazyčné skupině na Facebooku, která nese název "Opačné vystěhovalectví z Evropy do Turecka", se podle německého serveru před časem nabízel k prodeji třeba norský pas. Německý dokument včetně "zdravotní karty" se ve skupině prodával za 1400 dolarů (zhruba 29 000 Kč). Místem předání takto nabízených dokumentů jsou nejčastěji Řecko či Turecko. V těchto zemích mnohdy žijí Syřané či Iráčané, kteří tam uvázli po uzavření takzvané balkánské stezky a nadále touží dostat se do západní Evropy.

Jelikož úspěch cesty přes hranice s dokumentem, který patří někomu jinému, záleží do značné míry na tom, zda si jsou starý a nový majitel alespoň trochu podobní, sdílejí majitelé dokumentů ve facebookových skupinách často nejen svůj věk, ale i své pasové fotografie.

Podle interní zprávy spolkové policie, ze které cituje Spiegel Online, se díky pravým dokumentům patřícím jiné osobě do Německa dostali v několika málo případech i lidé podezřelí z terorismu. Šlo o Syřany a Iráčany, ale také o lidi, kteří se do Německa vraceli poté, co tuto zemi dříve opustili, aby se zapojili do bojů na Blízkém východě.

Dokumentarista natočil film o osudech několika uprchlíků. Češi podle něj z celé situace nevyšli dobře.

Za Čechy jsem se styděl, ale uprchlíci mi říkali, buď v klidu, doma by nás zastřelili, někdo jen našel díru na politickém trhu, říká Saša Dlouhý | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy