Tbilisi/Praha - Dva české novináře z týdeníku Reflex, Tomáše Tesaře a Marka Hudemu, a kameramana televize Z1 s reportérem Ondřejem Pořízkem vpodvečer přepadli a okradli neznámí ozbrojenci. Žurnalisté mapují dění v Jižní Osetii.
Všichni novináři jsou v pořádku, Rusové je přepravili do hlavního města Tbilisi.
"Přišel jsem o všechny fotoaparáty, objektivy, peníze a také doklady," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz fotograf týdeníku Reflex Tomáš Tesař.
Přečtěte si: Bush a Moskva vyostřují diplomatickou roztržku o Gruzii
A.cz: Jste v tuto chvíli už v bezpečí?
Ano, jsme v Tbilisi, teď už se máme dobře. Možná bych řekl, že i fantasticky...
A.cz: Přepadla vás ozbrojená skupina, vyvázli jste bez zranění, "pouze" Vás okradli...
Sebrali nám všechny pracovní pomůcky, mně konkrétně všechny fotoaparáty, objektivy, i nějaké peníze. Zůstal mi akorát mobil. Kolega Marek Hudema z Reflexu je na tom relativně dobře, protože měl s sebou jen poznámkový blok. Ale klukům, který jeli s náma, z televize Z1, vzali veškerou techniku, kameru, notebook. Mně bohužel sebrali ještě pas. Řidiči, Arménci, kterého jsme si najali, sebrali auto.
A.cz: Tušíte, kdo byli lidé, kteří vás přepadli?
Myslíme si na sto procent, že to nebyla ani gruzínská a ani ruská armáda. Jsme trochu na pochybách, kdo to vlastně byl. Domníváme se, že to mohli být buď Oseti, Čečenci a nebo také Kazaši. Ono je to tady dost nepřehledné. Vůbec jsme netušili, že nás může v centru Gori něco takového potkat.
Nepřehlédněte: Speciál: Rusko-gruzínský konflikt chronologicky
A.cz: Měli jste pocit, že vás chtějí pouze okrást, nebo vyhrožovali i tím, že vám ublíží?
Šli vyloženě po technice. Vypadalo to jako nějaký zátah policejního komanda na nějaké gangstery, jak to známe z televize. Klasická přepadovka. Oni nás předjeli, zablokovali auto, řidič zabrzdil. Než jsem se stačil rozkoukat, že bych si vzal nějaké věci, tak nás obstoupili se samopaly, začali křičet, ať jdeme okamžitě pryč z auta. Mířili na nás kalašnikovem. Já jsem se jednomu ozbrojenci snažil dát peníze, ať mi aspoň vrátí doklady, ale to je víc rozzuřilo a začali na nás křičet, ať jdeme okamžitě pryč, nebo nás sejmou. My jsme tam všechno nechali, oni naskočili do aut a odjeli. Byl to mžik.
A.cz: Co jste pak dělali?
My jsme byli dost opaření, viděli jsme kolem sebe ruské vojáky, věděli jsme, že se tam může kdykoliv odehrát nějaká ta "bojůvka" s gruzinskou armádou. Nečekali jsme to, byli jsme v šoku. Šli jsme se ukrýt do sklepení jednoho domu, kde jsme potkali místní obyvatele, kteří nám vyšli vstříc. Do toho jsme slyšeli, že se venku ozývá střelba. Tak jsme nechtěli vycházet. Hodinu jsme řešili, co dál, dali jsme zprávu redakci a pak jsme šli pěšky pryč. Za tmy by to bylo horší.
A.cz: Jak se člověk cítí v centru nepřehledného dění, když ho najednou přepadnou neznámí ozbrojenci?
Měli jsme strach, byl to pocit, spíše šok, strach přišel později. Řešili jsme, jak se dostat z města obsazeného ruskými vojáky. Děsí vás ten pohled proti tomu samopalu a bláznům, kteří na vás míří. Až odjeli, uvědomil jsem si, co všechno se mohlo stát.
Čtěte také: Česko se zapojilo do pomoci obětem války v Gruzii
A.cz: Zůstanete teď v Gruzii?
My bychom paradoxně po této nepříjemné záležitost rádi zůstali, ale já jsem v situaci, kdy jsem bez techniky. Můžeme sbírat jen informace. Nemám sebou tak velkou částku, abych tady koupil techniku, kterou mi sebrali.
A.cz: Jste bez pasu, jak se dostanete ze země?
Hned zítra jdeme na konzulát, tam už vědí, že jsem bez pasu. Říkali, že to vyřeší co nejrychleji. Musíme se poradit, co dál. Jsme na policejní stanici, kde jsme museli nahlásit, že nás oloupili. Uvidíme, co řekne konzulát a jak se k tomu postaví redakce Reflexu. Měli jsme naplánovaný odlet na příští úterý, je dost možné, že se to změní.
A.cz: Jak situaci v Gruzii vnímají místní?
Ono je to tak, že ty lidi jsou zvláštní a pomíchaní v názorech. Jsou Gruzínci, pro které je tato invaze nepřijatelná, jsou schopni jít za to položit život. Ale jiní se tam bez problémů pohybují, jakoby na procházce. A jsou tady i lidé, kteří se s Rusy baví a řeší s nimi to, proč přišli.
