Když u jakéhokoliv domu v Kolumbii zavlaje červená vlajka, šátek nebo jen červené tričko na klacku, znamená to volání o pomoc. "Nemáme co jíst. Jsme závislí na dobrosrdečných lidech, kteří jdou kolem a spatří vlajku. Podle toho poznají, že máme hlad," říká jednatřicetiletý Álvarez z městečka Florencia na jihu Kolumbie.
Americký deník Washington Post přinesl reportáž z místa, kde kvůli pandemii koronaviru lidé nemají, jak si na jídlo vydělat nebo jak ho kvůli karanténě koupit.
Hungry, poor Colombians, locked down by coronavirus, fly red flags - The Washington Post #covid19 #colombia https://t.co/zmBYpgohIG
— Gimena Sánchez (@gimena_wola) May 11, 2020
Takových oblastí je ale po celém kontinentu hodně. Krize už trvá příliš dlouho. V Guatemale vyvěšují hladoví lidé zase bílé vlajky. V Peru lidé proti karanténě trvající už dva měsíce protestují a v Mexiku přišlo v dubnu o práci přes půl milionu lidí. A to do statistiky nespadá nemalé množství lidí, kteří nemají podepsanou zaměstnaneckou smlouvu nebo pracují na černo.
Zatímco jinde ve světě se pomalu uvolňují opatření, země v Latinské Americe dál bojují s krizí obřích rozměrů. Mnohá města prožívají úder pandemie srovnatelný s tím, co má za sebou New York nebo sever Itálie. Jejich připravenost a technické zázemí se ale porovnávat nedají.
Například peruánské nemocnice nemají dost ochranných pomůcek a zařízení ve městě Iquitos na severu země v oblasti Amazonie nemají ani dost kyslíku pro pacienty. Město, ve kterém žije skoro půl milionu obyvatel, je nejlépe dostupné letecky, což komplikuje zásobování.
Ceny kyslíkových bomb na černém trhu proto vylétly do závratných sum, jedna bomba se tam dá pořídit za nejméně tisíc dolarů (přes 25 tisíc korun). Také zdravotníci jsou v ohrožení, už více než polovina tamních lékařů se koronavirem nakazila. Město se navíc sotva vzpamatovalo z epidemie horečky dengue, kterou v tropických oblastech roznášejí infikovaní komáři.
Peru je po Brazílii druhou nejhůře postiženou zemí v Latinské Americe, má přes 67 tisíc potvrzených případů a skoro dva tisíce registrovaných úmrtí. A to i přesto, že peruánská vláda zavedla přísná opatření. Kvůli dlouhotrvající karanténě ale mizí pracovní místa a lidé opouštějí hlavní město Lima. Po desítkách let, kdy vesničané přicházeli hledat štěstí v metropoli, se migrace otáčí a úřady se obávají, že epidemie se po celé zemi ještě více rozšíří. Davy lidí odjíždějí ke svým rodinám na venkov, jde o největší migrační vlnu za posledních několik let.
Správně počítat mrtvé
Přesto se Peruáncům zpomalit epidemii nedaří a nemocnice se stále plní. Jen v dubnu zemřelo v Limě přes šest tisíc lidí, což je více než dvakrát tolik než obvykle.
Právě srovnáním počtu zemřelých během pandemie koronaviru s průměrným počtem zemřelých lidí za stejné období v minulosti ve své analýze hodnotí úder pandemie americký deník New York Times. Nejlépe totiž vystihuje, jak moc je zatížený zdravotní systém. Neumírají totiž jen lidé nakažení nemocí covid-19, ale i všichni ti, kterým lékaři nemohli poskytnout adekvátní péči kvůli přeplněným nemocnicím.
Například v ekvádorském městě Guayaquil koronavir udeřil tak těžce, že nebylo kde skladovat mrtvé, a tak se stávalo, že těla ležela přímo v ulicích. Podle statistik tam zemřelo více než pětkrát víc lidí než obvykle. To je podobná bilance, jakou New York zažil během nejhorší etapy krize.
Nebyli jsme připraveni
Nejpostiženějším státem Latinské Ameriky je Brazílie, která koronavirus podcenila. Nemoc nejvíc dopadá na původní obyvatelstvo v amazonském dvoumilionovém městě Manaus, kde v dubnu zemřelo 2800 lidí, třikrát víc než obvykle. Něco podobného zažil například španělský Madrid od poloviny března do poloviny dubna.
"Nebyli jsme na virus připraveni," popsal místní indiánský vůdce americkému deníku New York Times. "Když se sem nemoc dostala, zavřeli jsme se, zamkli jsme naše domy, izolovali jsme se, ale nikdo neměl dost peněz na nákup roušek a léků. A chybělo nám jídlo," upozornil.
Statistiky nakažených a zemřelých jsou navíc nejspíš dost podsazené. Jednak kvůli nedostatečnému testování a pak kvůli nenahlašování skutečného počtu obětí. Třeba Mexiko podle amerického deníku nejspíš zatajuje stovky, možná tisíce mrtvých v hlavním městě.
V přepočtu na obyvatele testují na koronavirus v rámci Latinské Ameriky nejvíc Peru a Chile, podle oficiálních údajů dělá nejvíce testů na obyvatele Venezuela, údaje tamní autoritářské vlády ale podle řady zdrojů nejsou věrohodné. Z celkových asi 4,3 milionu potvrzených případů nákazy na světě jich už skoro 400 tisíc připadá na Latinskou Ameriku, na covid-19 podle oficiálních statistik zemřelo v regionu přes 22 tisíc lidí.
Video: Peruánci bojkotují karanténu
